Vodíkový boj o vzdušný prostor. ZeroAvia se s dalšími pouští do závodu, kdo postaví větší letadlo na pohon budoucnosti

Vodíkový letoun startupu ZeroAvia

Foto: ZeroAvia

Je tomu téměř rok, co se nad anglickým Cranfieldem vznesl v té době největší vodíkem poháněný letoun HyFlyer. ZeroAvia, která za jeho vývojem stojí, se nyní pustila do ještě větší výzvy v podobě podstatně rozměrnější letounu. Konkurence totiž nespí, a jak to tak vypadá, nebe by mohly brzy brázdit vodíkové letouny schopné převézt i několik desítek pasažérů.

Původní kapacitu šesti pasažérů se ZeroAvia rozhodla více než ztrojnásobit, a tak by měl být její nový stroj pojmenovaný HyFlyer II schopen převézt až 19 cestujících. Konkrétně by se mělo jednat o upravenou verzi letounu Dornier 228, lépe řečeno hned dvou strojů tohoto typu. Ty totiž bude společnost upravovat jak doma ve Velké Británii, tak ve Spojených státech.

ZeroAvia, která je podporována samotnou vládou Velké Británie, naváže na předchozí zkušenosti získané právě z projektu HyFlyer, ve kterém pracovala s šestimístným letounem o výkonu 250 kW. Dle slov společnosti došlo během čtyř turnusů letových zkoušek k naplnění všech cílů, které byly v tomto projektu stanoveny.

zeroavia3

Historický let vodíkového letounu ZeroAvia

Foto: ZeroAvia

Tento úspěch otevřel firmě dveře k navazujícímu projektu, na jehož konci by ZeroAvia měla mít k dispozici letoun vybavený dvojící 600 kW motorů s vodíkovým článkem, a to o kapacitě 19 pasažérů, který bude plně připravený ke komerčním letům. Tento cíl by společnost chtěla naplnit v roce 2024, což se zdá jako šibeniční termín, za celým projektem ale stojí řada silných investorů, jejichž finance jej pohánějí kupředu.

V prvním kole financování ZeroAvia získala částku ve výši 21,4 milionu dolarů, tedy přibližně 464 milionů korun. Tohoto investičního kola se zúčastnily fondy jako Breakthrough Ventures Billa Gatese, Climate Pledge Jeffa Bezose i Horizon Ventures nebo Shell Ventures.

Zmínění investoři letos v březnu navíc přihodili dalších 24,3 milionu dolarů, tedy přibližně půlmiliardovou investici, ve které sice chyběl Amazon, byl ovšem nahrazen zájem ze strany British Airwaves. Tuto investici navíc před pár týdny doplnilo dalších 13 milionů dolarů (280 milionů korun), čímž se celkové financování firmě rozrostlo již na přibližných 87 milionů dolarů (bezmála dvě miliardy korun).

S touto částkou je společnost schopna bez problému pokračovat s vývojem letounu v nově budovaném závodu v anglickém Kemblu. Tamní letečtí inženýři budou podporováni také experty působícími v kalifornském Hollisteru. Devatenáctimístný letoun je navíc jen začátkem plánů ZeroAvia.

Ta již nyní mluví o vodíkovém letounu s kapacitou přes 50 pasažérů, jenž by se měl představit v roce 2026. A v roce 2030 by na něj ráda navázala letounem schopným pojmout více než stovku cestujících. ZeroAvia totiž ví, že se v tomto sektoru schyluje ke konkurenčním bojům, kde bude každý pasažér navíc představovat zásadní výhodu.

Spojenectví H2Fly a Deutsche Aircraft

Rýsující se konkurencí jsou například Deutsche Aircraft spolupracující s H2Fly. Ty shodou okolností pracují taktéž s letounem Dornier, tentokrát však s modelem 328, který je schopen pojmout až 40 pasažérů. Jejich vodíkem poháněný letoun by měl svůj komerční provoz zahájit v roce 2025.

Společnost chce nahradit stávající dvojici motorů Pratt & Whitney o celkovém výkonu 1 625 kW vodíkovým pohonným ústrojím o výkonu 1 500 kW. Pokud by se jí to skutečně podařilo, jednalo by se o vůbec nejvýkonnější vodíkový letoun na světě.

stazeny-soubor-5-min

Letoun H2Fly ve vzduchu

Foto: H2Fly

I aliance Deutsche Aircraft a H2Fly hledí mnohem dál. Konkrétně v roce 2030 by chtěla dokončit přípravy letounu s výkonem 3 MW a schopností uletět až 1 850 kilometrů při cestovní rychlosti 520 km/h. Zda v jeho případě půjde nahoru i číslo týkající se pasažérské kapacity, společnost neuvádí.

Čtyřicetimístný letoun ovšem není jediným projektem, který momentálně zaměstnává inženýry H2Fly. Ti pracují i na menším šesti- až devatenáctimístném letounu a také na vodíkových pohonných jednotkách určených pro letouny s kolmým vzletem a přistáním (VTOL).

O vodíku se v současné době hovoří především jako o budoucnosti pozemní nákladní dopravy. Jak to ovšem vypadá, výraznou roli by mohl sehrát také ve vzduchu. Bude k tomu však zapotřebí vynaložit nemalé finanční prostředky a hlavně dokázat leteckým úřadům, že jsou takové letouny skutečně způsobilé a dostatečně bezpečné k získání potřebných certifikací.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.