Více práce za méně času. Japonská vláda doporučuje čtyřdenní pracovní týden, chce pomoci zaměstnancům i ekonomice

Japonská vláda firmám doporučila čtyřdenní pracovní týden

Foto: Pixabay

Poslední rok přinesl poměrně radikální změny v tom, jak mnoho lidí po celém světě pracuje. Ti, kterým to jejich zaměstnání dovoluje, strávili značnou část karantény doma v režimu home office a někteří se do klasických kanceláří už nikdy nebudou muset vrátit. Nové koncepty organizace práce jsou ale tématem diskuze i experimentů dlouhodobě a v Japonsku teď potenciálně ovlivní život všech. Země totiž začala zaměstnavatelům doporučovat čtyřdenní pracovní týden.

Doporučení přichází přímo ze strany japonské vlády, která ho umístila do výročních směrnic hospodářské politiky. Pochopitelně se nejedná o jakkoliv vymáhanou změnu, ale firmy by jí po narušení standardní praxe pandemií mohly naopak samy být více otevřené než dříve. Tři dny volna by jednak mohly být o něco blíže zkušenostem z karantény, hlavně si od nich ale vláda slibuje pozitivní vliv na ekonomiku. Možná tak země stojí na prahu dalšího posunu ve fungování trhu.

Rozdělení na pět dnů práce a dva dny volna se etablovalo na počátku 20. století ve Spojených státech a postupně se rozšířilo do celého světa. Oproti dřívějším systémům, kdy bylo práce typicky více, přechod na nižší náročnost umožnila zvyšující se životní úroveň i snaha globalizujícího se světa sjednotit fungování dodávek. Současné fenomény jako zvyšující se produktivita, automatizace nebo v neposlední řadě home office umožňují tento systém opět změnit.

japan-work-pexels

Dlouhé a často neplacené přesčasy v Japonsku vedou k nadmíře stresu

Foto: Pexels

Japonsko, země s pověstí rozšířeného workoholismu, se na to cítí zvlášť připravené. Z hlediska samotných zaměstnanců by zkrácení pracovní doby znamenalo především lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Ta je zde výrazně horší než například v Evropě, za standard se totiž považují i desítky hodin neplacených přesčasů měsíčně.

V právním jazyce Japonska dokonce existuje termín „karóši“, volně přeložitelný jako „smrt z přepracování“, typicky způsobená infarktem či mozkovou mrtvicí kvůli nadměrnému stresu. Příliš dlouhá pracovní doba, které se mnoho Japonců podrobuje dobrovolně, nezřídka vede také k depresím, úzkosti i sebevraždám. Tyto fenomény samozřejmě neplatí pro všechny firmy v zemi, ale lze je označit za určitý symptom zdejší pracovní kultury.

Kromě toho Japonsko dnes čelí celé řadě dalších problémů, s nimiž by třídenní víkend mohl pomoci. Mladým lidem chybí čas a motivace zakládat rodiny, o stárnoucí populaci se nemá kdo starat, ekonomika stagnuje a firmám chybí pracovní síla. Podle vlády asijské země by kratší pracovní doba pomohla vypořádat se s velkou částí těchto obtíží.

Oficiálně uvedené důvody blíže popisuje server Japan Times. Méně času stráveného v práci by firmám například umožnilo si déle udržet zkušené zaměstnance, kteří by jinak odešli kvůli založení rodiny nebo starání se o starší příbuzné. Obojí je nyní pro Japonsko velkou výzvou.

Jeho populace rychle stárne (asi 28 % lidí má přes 65 let) a nerodí se mnoho dětí – mimo jiné právě kvůli náročným podmínkám v práci. Když se k tomu loni připojila ještě nejistota kvůli pandemii, porodnost klesla na dosud nejnižší zaznamenanou hodnotu.

Kratší pracovní doba může znamenat větší produktivitu

Delší víkend by mladým lidem mohl dát více času na seznamování se a zakládání rodin. Jiní by ho zase mohli využít k dalšímu vzdělání či nabírání nových kvalifikací k vedlejšímu zaměstnání. Mezi hlavními důvody, proč chce japonská vláda pracovní týden zkrátit, je však jednoduše více volného času na zábavu. Od toho si země slibuje větší útratu lidí a posílení stagnující ekonomiky zasažené pandemií.

Jak uvádí deník The Washington Post, koncept čtyřdenního pracovního týdne poprvé začal získávat na popularitě už v 70. letech, postupně ale vyšuměl do prázdna. Některé firmy se dnes obávají obecného poklesu produktivity, zaměstnanci zase menších platů, pandemická situace ale v zásadě vynutila zkoušení alternativních modelů práce. Současná situace tak může být dalším změnám mnohem více nakloněna.

microsoft-hq-redmond

Čtyřdenní pracovní týden v Japonsku testoval i Microsoft

Například Microsoft obavy z takového negativního dopadu do určité míry rozporoval už v roce 2019, kdy v Japonsku interně testoval pouze čtyři dny práce. Všichni tamní zaměstnanci firmy dostali pět týdnů po sobě volný pátek, přičemž jejich plat zůstal stejný. Naprostá většina lidí si změnu pochvalovala a za kratší dobu se stihl vykonat stejný objem práce. Produktivita v rámci experimentu prý dokonce vzrostla až o 40 procent.

Dobrovolný test s 32hodinovým pracovním týdnem se chystá na tři roky spustit také Španělsko a podobné nápady si získaly mnoho pozornosti i na Novém Zélandu, ve Finsku nebo ve Velké Británii. Mezi jednotlivými firmami pak méně času stráveného v práci zkouší Kickstarter či japonská odnož Yahoo, která zaměstnancům nabízí tři dny volna už od roku 2017. Prozatím je ovšem využívá jen zlomek lidí.

Zkrácení pracovní doby by se dnes mohlo lépe prosadit díky alternativnímu fungování společností v době karantény. Doporučení ze strany vlády může být v Japonsku přesto jen prvním krokem v rozsáhlých změnách. Například Hisaši Jamada ze think tanku Japan Research Institute pro Japan Times řekl, že důležité bude garantovat, aby si zaměstnanci mohli vybrat, zda chtějí dva nebo tři dny volna v týdnu. Největší překážkou však bude překonat tradicionalistickou pracovní kulturu.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.