Češi hlídají kondici plodin už na třech kontinentech. CleverFarm umí změnit v úrodné i suché pole v Africe

Adam Zlotý a Ondřej Tomas, zakladatelé CleverFarm

Foto: CleverFarm

Družicové snímky nejsou pouhou fotkou kousku povrchu planety. Jde o naprosto přesný záznam slunečního záření odraženého od zemského povrchu na různých vlnových délkách. Tedy včetně těch, které lidské oko nevidí. Když je zanalyzuje český CleverFarm, dokáže díky nim i vlastním senzorům zjistit a dopočítat přesný stav plodin i půdy kdekoliv na světě. Tím pomáhá přeměňovat poušť na úrodnou zem.

Není to však nějaké biblické přirovnání. Výsledky, které přináší, jsou i pro firmu samotnou někdy překvapující. Představte si město v africkém Súdánu, poblíž řeky Nil, u jejího posledního přítoku. Ta představa bude horká a velmi prašná. Město se jmenuje Atbara, stejně jako onen přítok, a ačkoliv jeho okraje stanovuje právě voda, město je jednoduše v poušti.

Ještě před rokem by tu každý s výjimkou břehů Nilu a Atbary hodnotil půdu jen jako písek. Dnes tu úspěšně pěstují čirok a kukuřici. Hned za hranicemi města, oficiálně stále v poušti, satelity ukazují rozšiřující se políčka a pravidelná kola zeleně ohraničují místa, kam až zavlažovací systém dosáhne.

Před několika měsíci tu na takovou přeměnu používali vodu ze studní, které pumpovaly zavlažování jednadvacet hodin denně jednoduše tam, kam se dostaly. Na to bylo potřeba obrovské množství jak vody, tak nedostatkové ropy, a přesto celá snaha zajišťovala jedinou úrodu ročně. Přesně to jsou oblasti, které zajímají český startup CleverFarm.

team-cleverfarm

Tým českého startupu CleverFarm

Foto: CleverFarm

Konkrétně v těchto oblastech pomocí satelitních snímků firma zhodnotila stav vegetace a vody. Našla místa, kde je zbytečně moc tekutiny. Dokázala upravit zavlažovací plán a nakonec ještě přímo na pole umístila senzory, aby byla vidět aktuální data. Kombinace senzorů a satelitního monitorování ukázala zbytečné zavlažování na místech, kde škodilo.

Po změnách farmáři ušetřili polovinu vody i ropy. A přesto se jejich výnosy zvýšily skoro na dvojnásobek. Za tím stojí zpracování dat. „Umíme s nimi pracovat až do fáze, že doporučíme farmáři, v jaké činnosti, jakém rozsahu nebo kdy by měl na farmě realizovat výstupy,“ říká Vojtěch Malina, šéf startupu.

CleverFarm představuje jako firmu, která dokáže najít data a zanalyzovat, roztřídit a vystavět nad nimi přidanou hodnotu pro farmáře, aby se mohl správně rozhodovat. To, co se konkrétně na místech popsaných výše děje, zjišťuje ze satelitních snímků. Ty jsou díky Evropské kosmické agentuře volně dostupné. Přesto v nich vidět nějaké relevantní informace dokáže málokdo.

V CleverFarm ale vyvinuli software, který umí najít spojitost mezi kondicí plodiny, v jaké by měla právě být, a tím, co reálně satelitní snímek vidí. Tedy jestli není například zpožděná, přesycená vodou nebo nemá nějaký jiný problém.

Půda, byznysová příležitost

Firmu založili Adam Zlotý a Ondřej Tomas v roce 2016. Zlotý se v oblasti zemědělství pohyboval už jako dítě – jeho otec byl agronom na farmě a on si na ní později přivydělával i při studiu na brněnském VUT. Ani po škole zemědělství neopustil. „Patnáct let života jsem kupříkladu strávil vedením zemědělských projektů ve střední Evropě a na Blízkém Východě. Zajímavá zkušenost,“ říká Zlotý.

Společnost vznikla nejprve jako odnož CleverMaps, dosud úspěšně fungujícího projektu Tomase. Cílem bylo nejprve představit zemědělcům produkt zabývající se evidencí půdy. Ta se často pronajímá, je potřeba hlídat smlouvy, různé dokumenty, úhrady daní, výši pachtovného i náhrad. Firma jim nabídla jednoduchý přehled, který to vše za ně hlídá, a tím i významné odlehčení.

Zlotému a Tomasovi kromě toho bylo jasné, že zemědělská půda představuje omezené zdroje, a populace bude naopak růst. Vývoj viděli jako jasnou byznysovou příležitost – lidé budou přeci chtít jíst vždy, půdy ale bude stále méně. K tomu bylo jasné, že jde o velmi podinvestovaný obor, co se týče zavádění nových technologií.

K projektům od CleverFarm se postupem času přidala řešení postavená na senzorech internetu věcí, která měří aktuální stav půdy, plodin nebo třeba teplotu uvnitř posklizňových hal nebo sil. A pak právě družicové monitorování pozemku.

Původní odhad byl správný, peníze se tu skutečně točí – obrat CleverFarm za minulý rok dosáhl 15,8 milionu korun a meziročně společnost roste zhruba o 85 procent. Ač je zatím podle výkazů účetně v minusu, tržby firmy jsou aktuálně zhruba na 17 milionech korun a cílem je dostat se pro letošek na 31 milionů. Krátce po založení navíc do firmy vstoupila investiční společnost Natland, která do ní vložila 3 miliony eur.

obsah-biomasy

Obsah biomasy

Foto: CleverFarm

Jen v Česku má CleverFarm 400 zákazníků od malých firem po velké holdingy, zhruba 25 na Slovensku, první přicházejí v Pobaltí a Polsku. V tuzemsku jde různá řešení společnosti najít třeba na biofarmě Otročín, na farmě Astur Straškov, ve Farmarketu, což je zakládající člen družstva Čerstvě utrženo, v golfovém areálu Ropice v Beskydech nebo v Sadech Bratří Čapků na Praze 2.

„Region střední a východní Evropy je pro nás začátek. Potřebujeme si osahat, ověřit a spočítat návratnost, než se pustíme do vzdálenějších trhů,“ popisuje Malina. Firma se chce letos dostat na 500 zákazníků a Malina věří, že se to podaří už během léta.

Firma za poslední dva roky zaujala hned ve třech soutěžích zaměřených na udržitelnost, díky Generali EnterPrize se chystá na mezinárodní kolo do Bruselu a mimo jiné se dostala do nejlepších deseti projektů žebříčku Udržitelný byznys roku ’21, který CzechCrunch letos uspořádal.

„Zvyšování efektivity v zemědělství bez zvyšování nároků na půdu je krok správným směrem. Je to zatím jen počátek toho, co by využití technologií mohlo v zemědělství přinést, ale projektu fandím, neboť si dokážu představit, jak těžké musí být prorazit v tomto konzervativním odvětví,“ říká k výběru CleverFarm do žebříčku CzechCrunche jeden z porotců Stanislav Chvála, který působí jako šéf Nano Energies.

Musíme být s farmáři opatrní

Jenže kde se taková čísla berou, když cílový uživatel jejich technologií je farmář někde v Africe nebo Jižní Americe, který si technologii jen těžko může dovolit? „Nemáme ambici ani infrastrukturu jednat s koncovými klienty v Súdánu,“ potvrzuje Malina. Ale hned dodává, že jsou tu vlády a programy, které udržitelné zemědělství zajímá. Velmi.

„Například egyptská vláda se rozhodla, že do roku 2030 bude do udržitelného zemědělství investovat 20 miliard dolarů. Opravdu to cítíme a vidíme aktivitu. Například po jedné z konferencí, na které jsme přednášeli, přišlo 800 dotazů na námi představované činnosti. Tu prioritu zemědělství a technologie v něm v mnoha zemích skutečně má,“ vysvětluje.

***

Udržitelný byznys roku ’21
Zajímá vás, jaké další společnosti se umístily v našem žebříčku Udržitelný byznys roku ’21? Podívejte se na jejich kompletní výběr.

udrzitelny-byznyscc

Přečtěte si takéI byznys jde dělat udržitelně. CzechCrunch představuje 10 inspirativních firem, jež naplňují cíle pro lepší budoucnost

***

Navíc podle něj důležitost oboru ukazují i lidé, kteří na takové akce chodí. „Špičky z univerzit, které zkoumají plodinové modely. Největší odborníci na investice,“ vyjmenovává Malina. „Ten byznys model funguje,“ shrnuje jednoduše. „Výsledky v Súdánu nebo Keni jsou pro nás překvapující. Úspory jsou obrovské. Práce se zdroji je díky našim produktům úplně jiná,“ říká.

Stačí prý začít s pilotním provozem a ukázat, že jejich služby slibovanou hodnotu skutečně přinášejí. Pro to je třeba se dostat k těm správným lidem, s čímž pomáhá mimo jiné i CzechTrade, díky němuž například připravila firma v Latinské Americe svou první kampaň.

Dostaneme ji do kondice

Zmíněným záznamem, který družicové snímky zjišťují, jde určit fyzikální a další vlastnosti toho, na co hledí. Pokud jde o rostliny, satelity s pomocí dalších technologií můžou zjistit například obsah chlorofylu nebo vody v květinách. Takže je možné dopočítat takzvané fenofáze, jednoduše řečeno jejich aktuální životní projev.

V CleverFarm ve spolupráci s českou firmou Gisat, která se zaměřuje na dálkový průzkum Země, dali dohromady zhruba 4 500 vzorků plodin v různých fenofázích a propojili je se satelitními snímky tak, aby počítač dokázal určit aktuální vývoj plodin. „Takže když je plodina podle stáří v nějaké fázi, a satelitní snímek neodpovídá, víme třeba, že je zpožděná neboli jinak řečeno není v kondici. Víme, co je třeba provést pro to, aby se do kondice dostala,“ vysvětluje Malina.

cf-1

Rozhraní systému od CleverFarm

Foto: CleverFarm

Díky obsahu chlorofylu lze dopočítat obsah dusíku v půdě, a tedy potřebu hnojení. Ve spojení se senzory na zemi se pak dá předpovídat pravděpodobnost konkrétních škůdců, chorob nebo zralost dané plodiny, a tedy termínů sklizně.

To vše na jednom pozemku může být různé, a každá taková zóna může potřebovat odlišnou péči, dodávání živin nebo zavlažování. „Naprostá většina farmářů ve střední Evropě aplikuje všechno všude. My ale dokážeme zařídit to, že materiálu jde na pole méně, a přesto jsou výnosy vyšší. Jde totiž jen tam, kde to má cenu,“ říká Malina.

K udržitelnosti

CleverFarm se aktuálně soustředí na tři oblasti – Evropu, Afriku a Latinskou Ameriku. „V Africe a Latinské Americe můžeme změnit to, jestli vůbec úroda bude, nebo ne. Nebo jak bude kvalitní,“ popisuje Malina. Konkrétně právě Nil, historicky považovaný za nejdelší řeku na světě, mimochodem co do průtoku patří k těm menším. „Není bezedný. Z jeho povodí máme obrovské poptávky,“ shrnuje. Pro rychlejší rozšiřování právě v těchto oblastech firma plánuje další investiční kolo.

V Evropě firma působí už proto, že je tu zkrátka doma. Ale k posilování její přítomnosti tu přispívá i skutečnost, že je tady stále viditelnější vize, kam potřebují státy směřovat. „K udržitelnosti. Vydává se tu i celá řada pobídek, regulací a legislativních omezení. I to naše služby pomáhají splnit, a Evropa je tak pro nás logickým cílovým trhem,“ dodává Malina.

Dalším akcelerátorem byznysu je změna klimatu, kterou u partnerů CleverFarmu nepopírá nikdo. A tady se může obchod přelít i do vzdálených oblastí. Tedy těch, které vzdáleně vypadají na první pohled. Například banky by mohly poskytovat výhodnější podmínky klientům, kteří prokáží udržitelnou stopu.

obsah-vody

Obsah vody na snímku

Foto: CleverFarm

Z jejich pohledu je dobře využívána půda kvalitnější, a tedy cennější. V takovém případě by finanční instituce byla vnímána jako ta, která podporuje udržitelný růst (rozumějme – měla by pozitivní PR), ale vypadá to, že v rámci Evropské unie takový přístup tak jako tak bude vyžadovat legislativní úprava.

„S bankami už jednáme a řešíme obchodní model. Jedna z cest je ta, že pokud farmář používá naše služby, je to pro banky garance, že funguje udržitelně,“ přibližuje Malina. Nebo z jiného oboru – má-li fungovat precizní zemědělství, musí fungovat také stroje, které ho umožňují. Klasický traktor bude těžko dávat různé dávky odlišného materiálu na různá místa. „Dalším partnerem jsou tedy výrobci strojů a zařízení. Dokážeme maximalizovat užitek stroje,“ popisuje Malina.

Celkově se společnost chce přesunout do polohy, kde farmáře provede celým procesem, tedy umožní i komplexní konzultantství. Senzory i předpovědi stále vylepšuje a pro další zlepšení se poohlíží po investorovi. A nakonec, v budoucnu si pro zemědělce představuje úplně automatické služby – jakmile by třeba senzory nahlásily příliš velké horko v hale, software by sám spustil sérii procesů, které by automaticky prostory odvětraly. „Aby tam agronom vůbec nemusel figurovat,“ představuje si Malina.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.