Po holínkách přišel vějíř a opět vzbudil vášně. V Japonsku český folklór milují, říká návrhářka olympijské kolekce

Stejnokroje české výpravy na Letní olympijské hry v Tokiu

Foto: Český olympijský výbor

Odhalování olympijských kolekcí, které sportovci nosí při zahajovacích ceremoniálech, je ve světě vždy sledovanou záležitostí. Navíc v době internetu, kde má každý názor a napříč různými kanály se hodnotí, zda je oblečení vkusné, atraktivní a dostatečně reprezentativní. A co si budeme povídat, uniformy pro českou výpravu budí rozruch s „olympijskou“ pravidelností. Jinak tomu není ani letos.

„Novou kolekci je nejprve potřeba pochopit,“ říká na úvod pro CzechCrunch módní navrhářka Zuzana Osako, která navrhla stejnokroje určené českým sportovcům pro zahájení Letních olympijských her v Tokiu. V nich spojila estetiku tradičního českého folklóru s národními barvami a japonským vlivem, přičemž jako spojnici obou kultur zvolila techniku takzvaného modrotisku.

Ve spolupráci se značkou Alpine Pro, která české olympioniky obléká od roku 2009, a Českým olympijským výborem (ČOV) následně představila dva modely – jeden pro dámy, kterému vévodí jupka a šaty, a druhý pro pány, kde vsadila na bílé kalhoty a modrou vestičku. K oběma stejnokrojům pak připravila tematické doplňky, které mají zapadat jak do české, tak japonské kultury.

Sázka na modrotisk

Zuzana Osako má k Japonsku osobní vztah. Poprvé tam odjela na prázdniny v sedmnácti letech, když dostala nabídku pracovat jako modelka. Tehdy ještě netušila, jak jí tato příležitost změní život. To léto potkala v Tokiu svého budoucího manžela, se kterým měla o rok později svatbu na Moravě, a země vycházejícího slunce jí postupně také přirostla k srdci. I proto si jí Český olympijský výbor pro novou kolekci vytipoval coby dvorní designérku – a Alpine Pro souhlasilo.

zuzana-osako-1

Česká módní návrhářka Zuzana Osako

Foto: Český olympijský výbor

Dnes už žije Zuzana Osako opět v Česku a provozuje značku Tradice, kde pracuje na kolekcích inspirovanými folklórními regiony. „Nápad na olympijské stejnokroje vzešel ze zadání ČOV a dál se rozvíjel na základě mé práce pod značkou Tradice a několikaleté práce ve správní radě Jihomoravské komunitní nadace. V rámci ní jsme se starali o odkaz našich lidových tradic a oživování povědomí o našem kulturním dědictví,“ říká Osako.

Inspirace tradičními českými oděvy je u aktuální olympijské kolekce zjevná už na první pohled. Má ovšem několik specifických prvků, které už tak patrné nejsou. Tím nejzásadnějším je dost možná technika, která ji doplňuje. Jde totiž o modrotisk, při níž se na textil nanese hmota, jež chrání textilii v místech, která se nemají zabarvit. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Jde tak o „opačný“ proces než bývá zvykem.

„Modrotisk je hlavní prvek kolekce. Navíc se skvěle hodilo, že je modrá jednou z našich národních barev. Kolekce je pak doplněná o červený akcent, přičemž převažující barvou je bílá, jak je u našeho týmu zvykem,“ doplňuje Osako. Olympijské oblečení složené z jupek, šatů, kalhot a vestiček tak pro svou netradičnost budí emoce. A nejde jen o oděvy.

Vášně rozvířily i doplňky, především pak vějíře, které jsou zasazeny do bambusových rámů a které jsou jako jediné reálně vyrobené metodou modrotisku. „Vějíř byl pro mě jasnou odpovědí na otázku, co budou tentokrát holínky nebo raškovka,“ zmiňuje návrhářka v souvislosti s obuví, se kterou šli čeští olympionici před osmi lety v Londýně a „pobavili“ celý svět, a kulichem pro zimní olympiádu v roce 2018. Půjde tedy o jakýsi symbol, doplněk, díky kterému si českou výpravu budou moci diváci o něco více zapamatovat.

Osako ovšem myslela i na uctění japonských tradic, kde má vějíř neodmyslitelnou roli. Podle jejích slov je projevem respektu ke druhé osobě a navíc se může hodit v teplých vlhkých dnech, které budou v Tokiu koncem července panovat. Součástí je také taška z lýka, která je inspirovaná sotůrky, typickým doplňkem pro kroje. „Velkou roli ovšem musel hrát také komfort pro sportovce,“ popisuje Osako.

Není to prvoplánové

Vzhledem k tomu, že je oblečení šité na míru, tým švadlen okolo Zuzany Osako je maximálně vytížen. „Šijeme v neuvěřitelném časovém tlaku a střihy i zdobení jsou navrženy přesně tak, aby to bylo do termínu zvládnutelné,“ objasňuje devětatřicetiletá návrhářka a zmiňuje, že všechno oblečení spolu s doplňky má korespondovat s modrotiskem, který byl použit právě na vějíře. Na oděvy pak z velké části posloužila bavlna s elastanem.

loh-tokio-2021-zuzana-osako-navrh-1

Vějíř coby symbolický i praktický doplněk českých olympioniků

Foto: Český olympijský výbor

Protože se jedná o oblečení, kterým sportovci reprezentují Českou republiku, je jasné, že může vzbudit mnoho emocí – nelze se zalíbit všem. Osako nicméně dodává, že nějakou prvoplánovost v tom veřejnost hledat nemá, a zdůrazňuje, že kolekci je nejprve nutné pochopit ze širšího kontextu.

„Jde o historický okamžik, setkání dvou kultur a prezentace té naší světu ve smyslu lokálního kulturního dědictví. V Japonsku je český folklor velmi oblíbený – přední soubory tam jezdí reprezentovat a lidé z Japonska jezdí k nám na festivaly, kde se učí například tančit polku. Krásy našich krojů znají, navíc modrotisk taktéž využívají,“ doplňuje.

Podobně to vnímá i Český olympijský výbor (ČOV), který si spolupráci s Osako pochvaluje. „Letošní nástupovou kolekcí chceme uctít české i japonské tradice. Jelikož je pro nás japonská kultura vzdálená a dost odlišná, obrátili jsme se na Zuzanu Osako, která v Japonsku dlouho žila, zná tamní zvyklosti, a zároveň má vztah k českým a moravským tradicím i ke sportu,“ říká Tibor Alföldi, ředitel komunikace ČOV.

Zase je to Alpine Pro

V souvislosti s představením nové olympijské kolekce, ve které se česká výprava poprvé ukáže 23. července při zahájení her, se ovšem znovu začala skloňovat spolupráce se značkou Alpine Pro. Při několika posledních olympiádách byl totiž český výrobce sportovního oblečení často kritizován za nevkusnost stejnokrojů, které pro olympioniky zajišťuje (byť jde především o práci externích návrhářů).

tokio

Česká módní návrhářka Zuzana Osako

Foto: Český olympijský výbor

Proto předloni rezonoval odvážný návrh mladé studentky Rebeky Hankové, která jako kritiku designů olympijského oblečení uvedla vlastní modely. Ty se nesly v duchu sportovní módy československých šedesátých let a měly odkazovat na úspěšnou olympijskou jízdu gymnastky Věry Čáslavské, která během letních her v Tokiu v roce 1964 získala čtyři medaile, z toho tři zlaté.

Český olympijský výbor pak pro CzechCrunch potvrdil, že se nebrání novým nápadům, ale musí mít myšlenku. „O vypisování výběrového řízení v tuto chvíli neuvažujeme. Pokud se na nás některý z návrhářů obrátí se svým nápadem, jsme otevřeni diskusi. Nicméně podstatné pro nás je, aby každá olympijská kolekce měla specifický motiv,“ dodává Alföldi.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě. To vše z historického srdce Moravy.