Čína zasáhla proti těžařům a kryptoměny se propadly. MicroStrategy mezitím nakoupilo další bitcoiny za 10 miliard

Hodnota bitcoinu se propadla

Foto: Rodnae/Pexels

Čína a kryptoměny se stávají neslučitelnými protipóly. Jedna z prvních větších komplikací přišla ve druhé polovině roku 2017, kdy na svém trhu zavřela kryptoměnové burzy. Minulý měsíc zavedla další regulace zakazující obchodování s kryptoměnami či jejich směnu za fiat měny a další tažení proti digitálním měnám přišlo začátkem týdne, kdy se vláda rozhodla udělat zátah na těžaře z provincie S‘-čchuan. Delší dobu trvající propad hodnoty kryptoměn přitom využila společnost MicroStrategy, která přikoupila bitcoin za více než 10 miliard korun.

Zátah v S‘-čchuanu byl poměrně rozsáhlý, zakázána totiž byla těžba na jihozápadě Číny hned šestadvaceti největším těžebním farmám. S‘-čchuan přitom byla jednou z mála čínských provincií spoléhajících při těžbě na obnovitelné zdroje. Většina zbylých regionů pro výrobu elektřiny využívá uhelné elektrárny.

Jelikož se čínská vláda zavázala k postupné redukci skleníkových plynů a uhlíkové neutralitě do roku 2060, je zcela zřejmé, že po energeticky náročné těžbě kryptoměn sahá nejdříve a také obnovitelnou energii ze S‘-čchuanu chce využít k jiným účelům než těžbě digitálních měn.

Podle prorežimního deníku Global Times tímto krokem tamní vláda snížila celkovou těžební kapacitu na svém území až o 90 %. A reakce globálních trhů na sebe nenechaly dlouho čekat. Bitcoin se poprvé od 8. června propadl pod hranici 33 tisíc dolarů (zhruba 710 tisíc korun) a ostatní měny ho následovaly. Zatímco největší kryptoměna zaznamenala „pouze“ 8% propad, Ripple se propadl o 10 % a Ethereum odepsalo dokonce 11 %, tudíž bylo po téměř měsíci obchodováno za méně než 2 tisíce dolarů (43 tisíc korun).

Kromě hodnoty jedné mince dle dat z Blockchain.com klesá také tzv. hash-rate, tedy výpočetní výkonnost celé bitcoinové sítě. Jelikož toto číslo kleslo za poslední týden téměř o třetinu, znamená to, že se na těžbě podílí o třetinu méně těžebních zařízení. Podle údajů univerzity v Cambridge je Čína zodpovědná hned za 65 % světové produkce bitcoinů a je tedy jasné, že zavření několika stěžejních těžebních farem způsobí alespoň krátkodobé snížení hash-rate. Dlouhodobě je možné očekávat, že se celý systém bitcoinu menšímu počtu těžařů a tím i menšímu výkonu přizpůsobí a nebude s cenou již nijak korelovat.

MicroStrategy nakupuje dál

Situace na kryptoměnových trzích a poklesy cen v posledních týdnech mezitím využila americká společnost MicroStrategy, která se rozhodla nakoupit dalších 13 005 bitcoinů, a to za zhruba 489 milionů dolarů, tedy více než 10 miliard korun, při průměrné ceně 37 617 dolarů za jeden bitcoin.

Firma pod vedením Michaela Saylora tak potvrdila svou přední pozici mezi veřejně obchodovatelnými společnostmi, kdy drží nejvíce bitcoinů na světě. V závěsu by měla být dle Bitcoin Treasuries Tesla Elona Muska, který nedávno opět trochu zahýbal cenou bitcoinu.

Michael Saylor informoval o tom, že MicroStrategy aktuálně vlastní celkem 105 085 bitcoinů, což je při aktuálním kurzu v přepočtu téměř 3,5 miliardy dolarů, respektive 74 miliard korun. Průměrně přitom své bitcoiny firma pořizovala za 26 tisíc dolarů za kus, celkově za zhruba 2,7 miliardy dolarů.

Americký technologický obr, který vyvíjí nástroje pro analýzu a business intelligence, přitom na bitcoin sází dlouhodobě. Naposledy Michael Saylor oznamoval o něco menší miliardový nákup před několika měsíci a na bitcoin sází budoucnost celé firmy. MicroStrategy totiž samo hovoří o dvou firemních strategiích: rozvíjet byznys s podnikovým analytickým softwarem a také držet bitcoin, který považuje za spolehlivé úložiště hodnoty podporované robustní, veřejnou, otevřenou architekturou, která není vázána na státní měnovou politiku.

Zapálený sportovec, milovník dobrého jídla, fanoušek technologií a byznysu.