Cesta do vesmíru s Jeffem Bezosem za 587 milionů korun. Blue Origin vydražilo místo ve svém prvním letu s posádkou

Takto vypadá interiér posádkového modulu lodi New Shepard

Foto. Blue Origin

Celých 28 milionů dolarů, v přepočtu 587 milionů korun. Taková je cenovka, kterou neznámý kupec zaplatil za místo v prvním letu s posádkou vesmírné lodi New Shepard od společnosti Blue Origin. Částka vzešla ze včerejší dobročinné aukce.

V letu, který má plánovaný start 20. července, poletí také nejbohatší muž světa, zakladatel Blue Origin i Amazonu Jeff Bezos, společně s jeho bratrem Markem. Má jít o symbolický začátek éry komerčních letů do vesmíru.

Ještě před živou aukcí, která se včera konala v americkém Bostonu, mohli zájemci přihazovat online. Aukce tak začínala na hranici 4,8 milionu dolarů a za přítomnosti desítek telefonistů a licitátora během deseti minut vyrostla na zmíněných 28 milionů dolarů. Identitu kupce se dozvíme patrně za pár týdnů.

Částka poputuje na účet neziskové organizace Club for the Future, kterou založilo samotné Blue Origin. Jejím cílem je podporovat děti v kariérách v oblastech STEM (z anglického Science, Technology, Engineering, Math).

blueorigin_ns15_05_boosterlanded-min

Booster lodi New Shepard po svém opětovném přistání na Zemi

Foto: Blue Origin

Za takovou částku lze v dnešní době koupit zhruba polovinu jakékoliv orbitální mise, třeba od SpaceX. Rakety Elona Muska totiž létají za 40 až 50 milionů dolarů. Jedno sedadlo v typickém komerčním letu Blue Origin by se podle odhadů mohlo prodávat za cenu okolo 500 tisíc dolarů.

Za v přepočtu 10,5 milionu korun tak zájemci mohou zažít tzv. suborbitální let. Během něho raketa New Shepard vyletí do zhruba stokilometrové výšky, tři minuty pobude ve stavu beztíže a poté opět začne klesat k Zemi. Velkou výhodou jsou panoramatická okna pro každého z pasažérů, která zajistí nevšední zážitek.

Celý tento mechanismus ostatně New Shepard už šestnáctkrát demonstroval bez posádky, jen letos na testovacích letech v lednu a v dubnu. Jelikož vše fungovalo přesně podle plánu, rozhodli se konstruktéři pustit do dalšího kroku. Zajímavostí je, že v červenci se v akci objeví právě tentýž stroj, který už na hranici vesmíru dvakrát letěl při testech. Například SpaceX v těchto případech obvykle využívá zcela nový.

Společnost Jeffa Bezose také při letech ke hranici vesmíru hraje na strunu udržitelnosti a její rakety i lodě jsou stejně jako v případě SpaceX znovupoužitelné. Booster, tedy samotná raketa New Shepard, se vrací na Zemi a těsně před přistáním zažehne své motory, aby zpomalil. Kapsle s posádkou, která se odděluje, se o pár minut později snese k zemskému povrchu na padáku.

Datum prvního letu s posádkou nezvolil Bezosův tým náhodně – právě 20. července v roce 1969 totiž přistála na Měsíci legendární posádka mise Apollo 11. Název stroje pak odkazuje na Alana Sheparda, jenž se 5. května před šedesáti lety jako první Američan dostal do vesmíru.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.