Apple nabídne vyšší bezpečí, pokud nejste v Číně. Technologický gigant opět ustoupil asijské velmoci

Šéf Applu Tim Cook

Foto: ICDPP

Těžko si představit, že by součástí prezentace nového softwaru Applu nebyla sekce o soukromí. Toto téma stejně jako v minulých letech prostupovalo celým pondělním zahájením konference WWDC a firma představila hned několik významných způsobů ochrany dat uživatelů. Patří mezi ně i tzv. Private Relay, díky kterému nikdo nezjistí, že uživatel služby navštívil určitý web. Tedy pokud není z Číny nebo Saúdské Arábie, kde funkce nebude dostupná. 

Jak uvedla agentura Reuters, kompletní výčet zemí, kam Private Relay nedorazí, kromě dvou zmíněných obsahuje také Bělorusko, Egypt, Kazachstán, Turkmenistán, Ugandu, Jižní Afriku, Kolumbii a Filipíny. Pro Apple je to daň za možnost zde dělat byznys. Nová funkce je totiž v rozporu se záměry vlád některých zemí, které mají buď zavedené systémy pro neustálý přehled o občanech, nebo operují s protiteroristickými zákony, jež vyžadují jisté kompromisy v soukromí.

Například v Číně, kde je internet silně cenzurovaný a online provoz úzce sledovaný, je velice omezené používání VPN pro přístup na „zakázané“ weby. VPN neboli virtuální privátní sítě dovolují skrýt IP adresu a v důsledku totožnost uživatele internetu, přesto striktně vzato nejsou v Číně nelegální. Lidem, kteří je často aktivují, ale vláda například znefunkčňuje telefony. Jak třeba popisuje blogger Josh Summers, aby mohl svůj telefon opět používat, musel jít na policii a stažené aplikace pro VPN smazat.

ipad-icloud-hide-my-email-wwdc

Private Relay je součástí služby iCloud+, kam spadá i funkce pro skrytí emailu

Foto: Apple

Kdyby v asijské zemi stejnou funkcionalitu nabídl Apple, online identita většiny místních uživatelů jeho produktů by takřka zmizela. Právě to je hlavním účelem funkce Private Relay, která má být v anonymizaci lidí na internetu ještě efektivnější než klasické VPN. To internetový provoz uživatelů zašifruje a posílá skrze vlastní servery, takže poskytovatel připojení ani navštěvované weby neznají skutečnou IP adresu uživatelů. Poskytovatel VPN ale ano. 

Private Relay se snaží tuto vysokou informovanost prostředníka zcela vyřadit využitím dvoufázové struktury. V první fázi se jak IP adresa, tak adresa navštěvovaného webu šifrují. Než ovšem informace putují na zprostředkující server, proběhne jejich anonymizace a randomizace. Ve výsledku Apple neví, jaký web chce daný uživatel navštívit. Provozovatel serveru zase neví, o jakého uživatele se jedná. U Private Relay tedy neexistuje jedna strana, které by uživatel musel se svými daty prostě věřit.

Znamená to konec VPN? Ne. Řešení Applu se totiž zaprvé zaměřuje výhradně na ochranu soukromí. Nenabídne tak možnost zvolit si zemi, odkud adresa zprostředkujícího serveru pochází, a nejspíš ho proto nepůjde použít například ke sledování americké knihovny Netflixu v Česku. Za druhé bude funkce Private Relay minimálně prozatím dostupná pouze v prohlížeči Safari, nikde jinde.

Ve vyjmenovaných zemích naneštěstí nebude dostupná ani tam, takže Apple, zdá se, dává přednost byznysu před některými ze svých hodnot. Tim Cook přitom o ochraně soukromí mluví často, a dokonce ji nedávno označil za téma století stejně důležité jako klimatické změny. Na jednu stranu jeho firma v Číně, Saúdské Arábii a jinde respektuje pravidla suverénních států. Na druhé straně je ovšem snadné říct, že Apple svoje soukromé tažení provádí jen tam, kde se mu to „hodí do krámu“.

Zvlášť ironická je situace kolem Private Relay v kontextu nového rozhovoru Craiga Federighiho s magazínem Fast Company. Šéf vývoje softwaru Applu v něm blíže popisoval nové funkce operačních systémů firmy na ochranu soukromí. Mezi jiným konstatoval, že samotné regulace ze strany vlád nemohou být dostatečně komplexní na to, aby jen jejich dodržování zajistilo perfektní bezpečnost privátních dat. Vývoj trhu je příliš rychlý a složitý a vlády na něj mohou reagovat jen zpětně.

Před několika lety navíc ve Spojených státech proběhl boj o soukromí uživatelů mezi Applem a FBI, které od firmy požadovalo odemčení iPhonu teroristy. Výrobce tento požadavek odmítl s tím, že tuto možnost ani nemá. Celá situace se měla dostat až před soud, FBI ale ze svojí pozice nakonec odstoupilo, protože se mu telefon podařilo odemknout pomocí třetí strany.

Private Relay není zdaleka poprvé, co Apple Číně ustoupil

Číně, odkud pochází téměř 15 % celkového obratu firmy, Apple nikdy podobným způsobem nevzdoroval, a naopak jí dokonce činí určité ústupky. V roce 2018 například svěřil servery a úložiště klíčů uživatelů iCloudu místní společnosti. Argumentoval sice, že zašifrované informace stejně nikdo nemůže použít, čínská vláda napojená na soudy ale může kdykoliv snadno požádat o přístup k nim.

Další významný ústupek má formu kontroly čínské vlády nad obsahem App Storu. Ačkoliv Apple umožňuje komukoliv požádat o stažení aplikací z obchodu v určité zemi, požadavky asijské velmoci jsou mnohonásobně rozsáhlejší než jinde. V roce 2017 tak z čínského App Storu zmizelo například několik velkých poskytovatelů VPN služeb a všichni ostatní museli spolupracovat s místní vládou.

tim-cook-wwdc21

Šéf Applu Tim Cook během konference WWDC 21

Foto: Apple

Apple v tomto případě, stejně jako u Private Relay, jistě není v jednoduché pozici. Opět se objevují názory, podle nichž by se firma měla problematických trhů vzdát nebo jim odchodem alespoň pohrozit. Je velice nepravděpodobné, že by takové kroky situaci v Číně s rozsáhlým systémem pro sledování a vyhodnocování chování občanů mohly změnit. Zároveň je ovšem otázkou, zda by americký technologický gigant neměl jednat hlavně v souladu se svými předkládanými hodnotami.

Cupertinská firma, podobně jako mnoho jiných, přitom ovšem musí pamatovat nejen na zdejší příjmy, ale také na výrobní kapacity. I kdyby bylo možné kompletní produkci rychle přesunout jinam, nejspíš by to znamenalo výrazný nárůst cen všech výrobků a s tím další snížení ziskovosti. Vzhledem k velikosti Applu by takové posuny mohly mít dopad na přinejmenším americkou ekonomiku. Firma v posledních několika letech ale začala alespoň část výroby přesouvat například do Indie nebo Brazílie.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.