Po druhém testu je obří letadlo zpět ve hře. Stratolaunch se vrací k plánu vynášet rakety do vesmíru

Největší letadlo na světě je zase ve vzduchu

Foto: Stratolaunch

Co kdyby vzlétlo letadlo s rozpětím křídel přes sto metrů, více než dvojnásobek obřího Boeingu 747? Dokázalo by dostatečně dobře udržet rovnováhu a na jak dlouho by mu vůbec mohlo stačit palivo? To vše prozkoumal druhý testovací let firmy Stratolaunch. Její masivní dvoutrupový letoun je tak zase blíže k cíli vynášení raket – a jednou možná i lidí – do vesmíru.

Stratolaunch na zcela novém typu letounu začal pracovat už v roce 2011, kdy startup založil miliardář a spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen. V základu jde o podobný projekt jako u SpaceX či Blue Origin, cílem je tedy posouvání lidských operací ve vesmíru. Stratolaunch je ale jiný konceptem, jak toho docílit – místo plánu na dobývání Marsu totiž obřím letadlem řeší praktičtější problém vynášení raket se satelity k oběžné dráze.

Pro jejich vývoj se původně o spolupráci se SpaceX ostatně uvažovalo, nakonec ale Allenova firma spojila síly s Orbital ATK, které má v podobné sféře také zkušenosti. Vznikly tak plány a detailní návrhy na možnost vynášet do kosmu až tři rakety současně. V roce 2019 pak úspěšně proběhl i první zkušební let dvoutrupového nosného letadla, pojmenovaného Roc (podle velkého dravého ptáka z mytologie Středního východu).

Je to zdaleka největší stroj podobného typu, jaký kdy vznikl. Jeho rozpětí křídel dosahuje až 117 metrů, váží 226 tun a létající kolos se dvěma trupy dostává do vzduchu šest motorů. Při prvním letu v dubnu před dvěma lety obr nebes dosáhl více než pěti kilometrů nadmořské výšky při rychlosti 304 km/h. Po 150 minutách vysoko nad zemí bez problémů zase dosedl na ranvej a byl čas k oslavám.

Netrvaly ovšem dlouho, testovací let totiž už proběhl po smrti zakladatele Stratolaunch Paula Allena. Jelikož ten byl svým postavením i finančními zdroji pro startup zcela zásadní, v polovině roku se objevily zprávy, že nový typ letadla se do vzduchu možná dostal poprvé a naposledy. Stratolaunch narazil na nedostatek peněz a propustil většinu svých zaměstnanců. Více než na rok utichl.

Pak se konečně podařilo získat nového majitele, miliardáře Steva Feinberga. Firma se tak dostala zase nad vodu (přesněji nad pevninu) a představila hypersonickou raketu Talon A schopnou dosáhnout až sedminásobné rychlosti zvuku. Ocenit by ji mohli především vědci, umožní jim totiž provádět měřené experimenty v jinak těžce napodobitelných podmínkách. Ještě zajímavější by mohl být raketoplán Black Ice s potenciálem dopravovat astronauty na ISS.

Největším projektem, koncepčně i doslova, však zůstává dvoutrupové letadlo. „Představuje revoluční startovní rampu pro hypersonické a kosmické letouny,“ říká firma. Na jednu stranu raketám umožní startovat častěji i mimo extrémně vytížené pozemní rampy, na druhou mohou mít lehčí konstrukci pro méně paliva a dosáhnout tak vyšších rychlostí.

Nyní je Stratolaunch těmto plánům zase o velký krok blíže poté, co se podařilo úspěšně provést druhý zkušební let megaletadla. Tentokrát dosáhlo nadmořské výšky 4,18 kilometru, tedy o něco méně než minule. Letoun ovšem nad zemí strávil mnohem více času, přesně tři hodiny a čtrnáct minut. Smyslem zkušebního letu bylo otestovat tlak v kabině, vybrané bezpečnostní prvky a několik konstrukčních novinek, jež od roku 2019 přibyly.

„Po prvotním zhodnocení výsledků byl let extrémně úspěšný,“ řekl médiím šéf operací Stratolaunch Zachary Krevor. „Dosáhli jsme všech zamýšlených bodů testu, nepozorovali jsme žádné anomálie a jsme velice spokojeni se stavem letadla po přistání,“ pokračoval. Jak samotné letadlo, tak rakety, které má vynášet, půjde samozřejmě použít mnohokrát.

Výhledově má megaletadlo sloužit kromě výzkumu nebo vynášení satelitů k oběžné dráze také pro cestování lidí do vesmíru. Bez něho se snad moderní vesmírný startup ani neobejde. Předtím ho ale čeká ještě několik zkušebních letů plánovaných na další rok. Roc v nich má postupně létat výše, rychleji a déle, dokud nedosáhne optimálních podmínek k vynášení rakety Talon A.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.