Leonardo DiCaprio ochráncem biodiverzity. Daruje 43 milionů dolarů na obnovu přírody na Galapágách

Leonardo DiCaprio daruje 43 milionů dolarů na obnovu přírody na Galapágách

Foto: Méxiko/Flickr/Diego Delso/Wikimedia

Většina zná Leonarda DiCapria jako herce, hollywoodskou hvězdu obklopenou věhlasnými umělci, luxusem a modelkami. Ve skutečnosti je to ale jen jedna část jeho života, patří totiž k vůbec nejaktivnějším celebritám, které se angažují ve filantropii a ekologickém aktivismu. Teď oznámil, že spolu s organizacemi na ochranu přírody přispěje 43 milionů dolarů, v přepočtu 900 milionů korun, na obnovu ekosystému galapážských ostrovů.

Galapágy mají dlouho pověst jednoho z nejvíce biodiverzitních míst na Zemi. Žijí tam zvířata, která se v přirozeném prostředí nikde jinde nevyskytují – ještěři jako z Jurského parku, obří suchozemské želvy, tučňáci galapážští a další. Jelikož je souostroví desítek malých ostrovů vzdálené téměř tisíc kilometrů od nejbližší pevniny, pobřeží Jižní Ameriky, vyvinuly se tam zcela unikátní druhy zvířat.

Větší snahy o ochranu původní flóry a fauny galapážských ostrovů probíhají od poloviny minulého století. Nejčastěji zahrnují eliminaci druhů, které tam záměrně nebo nezáměrně přivedli lidé, čímž ohrozili místní přirozený ekosystém. Například stovky nepůvodních rostlin vytlačují endemickou flóru, kočky loví plaché ptáky a ničí jejich hnízda, prasata zase devastují obydlí želv a leguánů. Špatný vliv mají i nepůvodní koně, ovce, krysy, švábi a paraziti.

galapagos-land-iguana

Galapágy jsou domovem mnoha unikátních druhů velkých ještěrů

Foto: Wikimedia

Ačkoliv iniciativy usilující o zvrácení ústupu původních druhů se neustále rozšiřují, hrozba pro zdejší divokou přírodu je stále živá a velká. Proto se slavný herec a environmentalista rozhodl s ochranou pomoci jak vlivem svého jména, tak penězi. Jeho 43 milionů dolarů k obnovení divoké přírody pomůže využít organizace Re:wild, kterou DiCaprio nově založil spolu s odborníky na ochranu přírody, ředitelstvím národního parku Galapágy, neziskovkou Island Conservation a místními komunitami.

Slíbená částka zaplatí například obnovu galapážského sopečného ostrova Floreana, domova 54 ohrožených druhů. Vrátit se sem má třináct lokálně vyhynulých druhů zvířat, mezi nimiž je i kolibřík Mimus trifasciatus. Malý okřídlený obyvatel Floreany je též známý jako Darwinův, slavnému vědci totiž jeho zkoumání nejspíš výrazně pomohlo zformulovat teorii evoluce.

Dalším výrazným zvířetem, které se mimo Floreanu nikde na světě přirozeně neobjevuje, je kriticky ohrožený leguán růžový. K jeho navrácení do horních částí velké sopky na ostrově pomůže program pro chov ještěra v zajetí a následné vypuštění do přírody. DiCapriovy peníze pak mají pomoci také s posílením opatření snižujících paradoxně negativní dopady ekoturistiky.

„Divoká příroda po celém světě ustupuje,“ řekl herec. „Poničili jsme tři čtvrtiny divočiny a více než milion druhů jsme přivedli na hranici vyhynutí. Pokud nezačneme rázně jednat, v průběhu několika následujících dekád by mohla z povrchu Země vymizet více než polovina zbývajících oblastí s divokou přírodou,“ uvedl.

DiCaprio je v oblasti ekologického aktivismu a boje proti klimatickým změnám významnou postavou už mnoho let. V roce 2013 například zorganizoval tehdy nejúspěšnější environmentální charitativní aukci v historii a o rok později ho generální tajemník OSN jmenoval poslem míru se zaměřením na globální oteplování. V roce 2016 pak vyšel aktivistický dokumentární film Je s námi konec?, kde DiCaprio diváky provází detaily klimatické hrozby.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Leonardo DiCaprio (@leonardodicaprio)

K ekologickému aktivismu slavný herec ve velké míře využívá také sociální média Instagram a Twitter, kde má desítky milionů sledujících. Obsah obou jeho účtu si před pár dny vzala na starosti Paula Castaño ze zmiňovaného spolku Island Conservation, která na galapážských ostrovech už dlouho pracuje na ochraně a obnovování zdejší divoké přírody.

V příspěvcích obecně přiblížila svou práci a zmínila několik konkrétních projektů, například návrat leguána růžového do jeho přirozeného prostředí. „Mnoha druhům dochází čas, a to zvlášť na ostrovech, kde jsou jejich malé populace zranitelné a ohrožené,“ říká Castaño. „Pracujeme na obnovování těchto ekosystémů a zároveň podporujeme zdejší komunity lidí. Obojí totiž může prosperovat vedle sebe,“ pokračuje.

Nakonec Castaño dodává, že obnovování divoké přírody má rozhodně smysl a v minulosti jsme už vícekrát mohli vidět, že funguje. Například v roce 2012 byl z galapážského ostrova Pinzón úspěšně odstraněn zavlečený invazivní druh hlodavce, který napadal hnízda zdejších unikátních želv obrovských. Již po dvou letech se v důsledku toho na ostrově objevila nová mláďata těchto zvířat.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.