Doba, kdy ve vesmírném bádání hrála prim jen americká NASA, je – zdá se – definitivně pryč. Technologickou vyspělost svého programu totiž znovu dokázala i Čína. Jako druhému národu v historii se jí v noci na sobotu podařilo přistát na Marsu a mise Tianwen-1 (ve volném překladu „nebeské otázky“) tak má za sebou nejkritičtější okamžik.

Od počátku přitom byla tato mise nesmírně ambiciózní. Čína se nikdy předtím k rudé planetě nevydala, ani na její oběžnou dráhu, natož pak na povrch. Američané mají v tomto směru neporovnatelně větší praxi, poprvé na Marsu přistáli už v roce 1976 s misemi Viking 1 a Viking 2 (čínská mise mimochodem přistála v téže oblasti jako právě Viking 2).

Nejlidnatějšímu národu světa se tak na první pokus podařilo hned několik zásadních milníků, o jejichž splnění se například Rusové neúspěšně snaží dodnes. Na Mars totiž v rámci jedné mise Čína vyslala hned tři stroje – orbiter, který již kolem planety obíhá, lander, který úspěšně přistál, a rover, jenž z landeru vyjede. Všechny části dle nejnovějších údajů zatím fungují podle plánu.

Čínský rover má sám název Ču-zung. Podle jeho tvůrců se může po povrchu pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu. Váží zhruba 240 kilogramů a má čtyři sluneční kolektory – právě sluneční energií je poháněn, čímž se liší od modernějších amerických sond Curiosity a Perseverance, které jsou poháněné jadernou energií.

„The landing left a Chinese mark on Mars for the first time. It is another landmark progress in China’s space industry development,“ Chinese President #XiJinping extends congratulations on China’s first #Mars landing https://t.co/j39z2lrqDI pic.twitter.com/Kez8ZHtStq

— China Xinhua News (@XHNews) May 15, 2021

Zatímco lander bude odebírat a analyzovat vzorky hornin, rover bude mít za úkol především skenovat. Jeho hlavní přístroj totiž dokáže analyzovat horninu až do stometrové hloubky. Vědci tak očekávají, že se dozví nové poznatky o geologii Marsu.

Navíc čínský vesmírný úřad CNSA nasměroval misi úmyslně do místa, kde je předpoklad, že by se pod povrchem mohlo nacházet značné množství ledu. Orbiter už Mars obíhá od února a CNSA očekává, že celkově bude fungovat 687 pozemských dní. Rover Ču-zung ukončí svou primární misi ale již po 90 dnech.

Čína v poslední době sklízí jeden vesmírný úspěch za druhým. V lednu 2019 jako vůbec první národ v historii dokázal přistát se svou sondou na odvrácené straně Měsíce. Přestože první Číňan se podíval do vesmíru až v roce 2003, tamní program má i další cíle. Čína má vlastní projekty v oblasti meteorologie či navigačních systémů a do roku 2022 chce obnovit projekt vesmírné stanice.

Poslední měsíce jsou na rudé planetě obzlášť rušné. V létě minulého roku k Marsu kvůli vzájemně vhodné poloze se Zemí vystartovaly hned tři mise – právě čínský Tianwen-1, americký rover Perseverance a orbiter Spojených arabských emirátů nazvaný Al Amal (v překladu Naděje). Všechny tři byly přitom úspěšné.