Bankovní identita se stala zákonem roku. Česko zvyšuje své úsilí digitalizovat veřejné služby, kvituje jeho spolutvůrce

František Korbel, advokát z kanceláře Havel & Partners

Foto: Havel & Partners

Největší digitalizační projekt českého bankovnictví. Takovým způsobem se označuje bankovní identita, která klientům umožňuje ověřit totožnost při komunikaci se státními úřady i soukromým sektorem. V platnosti je od začátku letošního roku a samotná legislativa, která zavedení novinky umožnila, byla nedávno oceněna jako Zákon roku.

Na její tvorbě se podílel advokát František Korbel z Havel & Partners, který se vzniku zákonů věnuje přes patnáct let. Jako náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu řídil například přijetí nového občanského či trestního zákoníku a nyní má za sebou další zákon, který může ovlivnit životy většiny občanů.

V komentáři pro CzechCrunch František Korbel popisuje, proč se ze zavedení bankovní identity stal zákon roku, co všechno může v budoucnu změnit a jaké další příležitosti on sám vidí v legislativě, aby se mohlo fungování státu dál digitalizovat.

***

Zákon o bankovní identitě umožnil příchod zcela nového světa vzdáleného ověřování totožnosti osob. Tato identita může být automaticky, zdarma a okamžitě dostupná více než polovině obyvatel České republiky. Ti si nemusí nic pořizovat, postačí jim stávající prostředek přístupu do internetového bankovnictví, tedy nejčastěji jejich mobilní telefon.

Bankovní identita může být jednoduchou náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech, kdy o to klient bude stát. Je to ideální kombinace požadavků „safe & easy“. Bude to revoluce v ověřování identity na dálku. Bankovní identita je totiž nejdůvěryhodnější a nejužívanější digitální identifikační metoda současnosti.

frantisek-korbel-stndrd-min

František Korbel, advokát z kanceláře Havel & Partners

Foto: Havel & Partners

Podobné služby jako bankovní identita se rozšířily zejména v severských zemích, odkud jsme také čerpali inspiraci při přípravě tuzemské legislativy. Historické podmínky rozvoje vzdálené identifikace bankami v Norsku a jiných severských zemích i tamní rozvoj za poslední desítky let budou následovat, samozřejmě však máme určité zpoždění. Ale to se může změnit.

Věřím, že Česká bankovní asociace, zapojené banky i technologičtí partneři spolupracující s Bankovní identitou a.s. se budou propagací a nabídkou služeb snažit Norsko dotáhnout. Záležet bude především na tom, jak rychle si Češi bankovní identitu oblíbí. Díky jednoduchosti jejího řešení a obecné důvěře v prostředky bank se nicméně domnívám, že by se to mělo podařit.

Dlouhodobě jsem kritikem nedostatečné rychlosti a nedostatečné empatie k potřebám uživatelů, s nimiž Česká republika digitalizuje veřejné služby. I to je důvod, proč se naše kancelář aktivně zapojuje do digitalizační legislativy, kterou vnímáme jako jednu z cest řešení.

V posledních měsících nicméně oceňuji úsilí ze strany samospráv, Ministerstva vnitra i vládního zmocněnce pro digitalizaci s tímto stavem něco dělat. Bohužel v porovnání s jinými státy EU je tato snaha stále pomalá a blokovaná často nespolupracujícími resorty. Digitálně vyspělé státy nám v praxi ukazují obrovské přínosy těchto investic pro každého občana i úředníka.

Přijímání obou posledních Zákonů roku (za rok 2019 zákon o právu na digitální služby a za rok 2020 zákon o bankovní identitě), na jejichž vzniku jsme se podíleli, bylo poměrně obtížné. Zpočátku šlo o to, předložit smysluplný koncept návrhu zákona, a pak přesvědčit odpovědné orgány veřejné moci, aby spolupracovaly a podpořily jej.

Nebyl to jejich nápad, a tak se k němu přirozeně stavěly zdrženlivě. Alespoň v počátcích. V obou případech velmi pomohlo nasazení a tlak poslanců podvýboru pro e-government, kteří bez ohledu na stranickou příslušnost jednoznačně požadovali obě normy a vynutili si tak aktivní zapojení resortů.

Rezervy v připravenosti služeb

Velký potenciál využití bankovní identity vnímám ve finančních službách, energetice, telekomunikacích a obecně v e-commerce, a to především v části služeb placených až po zahájení jejich čerpání (post-paid), které vyžadují vyšší míru identifikace a důvěry. Vždy ale bude záviset na nabídce online služeb, které budou bankovní identitu využívat. Jejich poskytovatelé rychle pochopí, že kdo z nich nabídne dříve bankovní identitu, získá konkurenční výhodu.

Pokrok pozoruji i v nabídce elektronických služeb veřejného e-governmentu, a to nejen orgánů státu, ale zejména obcí, krajů a dalších veřejných institucí. Ale nestačí jen publikovat data či nabízet vstupy do portálů. Je třeba digitalizovat celé spisy a umožnit vzdálený přístup do nich, aby člověk nemusel na úřad kvůli papírům.

Osobně bych si přál, aby bylo možné zapojit bankovní identitu do pracovního práva. V Havel & Partners jsme ve spolupráci s kolegy z Unie podnikových právníků vypracovali pozměňovací návrh k zákoníku práce, který konečně po patnácti letech navrhuje zmodernizovat zákonnou úpravu tak, aby bylo možné elektronické doručování důležitých pracovněprávních písemností, a to vše bez nutnosti použití uznávaného elektronického podpisu.

Bohužel zde vidíme velký odpor zaběhlých pořádků a tradiční politizaci jakýchkoli potřebných změn a modernizace pracovního práva. Naštěstí prošlo alespoň doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny, které vyzývá Ministerstvo práce a sociálních věcí k řešení. To, co jsme připravili, tak začneme znovu od začátku představovat a hájit v pracovní skupině úředníků a zástupců tripartity. Snad se někdy dočkáme výsledku.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je advokátní kancelář Havel & Partners. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Advokát František Korbel z HAVEL & PARTNERS se specializuje na veřejnou správu, správní a ústavní právo, stavební právo, legislativu, právo na informace a právo informačních technologií. Zkušenosti sbíral v komunální sféře i ve veřejné správě, kde byl také náměstkem tří ministrů spravedlnosti. Publikuje a přednáší v oboru občanského a správního práva, informačních technologií a legislativy.