Zaměstnanecké akcie i rychlejší víza. Evropští zakladatelé včetně Tomáše Čupra vyzývají k přijetí startupových standardů

Tomáš Čupr, zakladatel online supermarketu Rohlik.cz

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Evropský startupový ekosystém nebyl nikdy silnější, generuje stále větší firmy a přitahuje stále více talentů i kapitálu od investorů, s čímž ruku v ruce rostou také ambice zakladatelů a jejich týmů. V mnohém však starý kontinent oproti taktéž rychle rostoucí globální konkurenci pořád zaostává. A pomoci změnit to chtějí evropští zakladatelé včetně Tomáše Čupra.

Podle analýzy společnosti McKinsey se v Evropě rodí 36 procent všech globálních startupů, avšak podíl mezi těmi nejúspěšnějšími – tzv. jednorožci, jejichž hodnota přesahuje jednu miliardu dolarů – je jen na úrovni 14 procent. V tomto ohledu jsou úspěšnější startupy ze Spojených států, kde sídlí polovina globálních jednorožců, i Asie, odkud jich pochází třetina.

Evropské startupy se totiž často potýkají s překážkami, které jejich protějšky v jiných koutech světa řešit nemusí. Teď ale mladým firmám začíná svítat na lepší časy. Pětadvacet evropských zemí včetně České republiky minulý týden podepsalo deklaraci Evropské komise s názvem Startup Nation Standard (SNS), která si za cíl klade zjednodušit legislativu ovlivňující působení startupů i celého ekosystému.

Samotná komise totiž uznává, že startupy hrají v evropské ekonomice klíčovou roli, což se v reakci na současnou pandemii koronaviru a následné vzpamatování z hospodářské recese pravděpodobně projeví ještě více. Častěji než nedostatek peněz, kterých je na trhu dost, je přitom v rozvoji brzdí jiné záležitosti.

Adopce startupových víz i zaměstnaneckých akcií

„Mnoho pozornosti se věnuje fundingu. Pokud ale máte zajímavou společnost, není z mé zkušenosti náročné získat financování, ale přilákat a udržet talenty,“ popisuje pro CzechCrunch zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr, jenž nedávno uzavřel největší startupovou investici české historie.

Jeho online supermarket rychle roste doma i v zahraničí, a tak Čupr dokáže přesně pojmenovat mnoho oblastí a regulí, jejichž změna by růstu a obecně rozvoji firem pomohla. Mnoho z nich se týká zaměstnanců, ať už jde o víza při lákání posil ze zahraničí, nebo zaměstnanecké akcie, které jsou ve startupovém světe stále větším tématem.

„Pomohlo by zjednodušit přístup k zaměstnaneckým akciím. U nás nebo i jinde v Evropské unii není snadné nabídnout klíčovým lidem podíl ve firmě, v důsledku to mnohdy přináší velkou daňovou zátěž pro společnosti i zaměstnance. Když se podaří tento systém zjednodušit, věřím, že to pomůže přilákat talenty,“ dodává Čupr.

Právě zakladatel Rohlíku se připojil k několika desítkám klíčových evropských startupových osobností, které pod hlavičkou kampaně Not Optional publikovaly otevřený dopis, v němž požadují co nejrychlejší adopci pravidel, která by pomohla situaci zlepšit. Mezi signatáři jsou vedle Čupra například i zakladatelé BlaBlaCar, Klarny, Stripe, UiPath, Wise nebo Woltu.

Dění v rámci Evropské unie nyní nahrává tomu, že by se situace skutečně mohla změnit. Celkově čtyřiadvacet zemí EU (bez Bulharska, Chorvatska a Maďarska) a Island se připojením k deklaraci SNS zavázaly, že změní svoje lokální zákony, jež ovlivňují právě například startupová víza nebo zaměstnanecké akcie, čímž pomohou rozvoji celého ekosystému.

eu-flag

V Evropské unie se řeší zavedení startupových standardů

Foto: Pixabay

„Roli, kterou mohou startupy hrát během obnovy z probíhající krize – a při urychlování zelené a digitální transformace – nelze podceňovat. Mají prokázanou schopnost rozvíjet průlomové inovace reagující na potřeby skutečného světa, vytvářet nová pracovní místa a budovat synergie s tradičně silnými evropskými odvětvími,“ komentuje Evropská komise důvody, proč je třeba startupový ekosystém podporovat.

Díky zapojení se do SNS jednotlivé státy získají i roadmapu, tedy postupný návod s nejlepšími praktikami z jiných zemí, aby tyto změny prosadily v co nejlepší podobě. Navzdory tomu, že v případě podpisu jde víceméně o symbolický akt, by tedy tyto problémy měla řešit i česká vláda. Časový horizont však stanoven nebyl.

Mezi konkrétní oblasti, na něž by se jednotlivé vlády měly zaměřit, patří například už zmíněné změny týkající se zaměstnaneckých opcí na akcie. Tedy aby jejich vlastnictví nepodléhalo dani z kapitálových výnosů, dokud za ně zaměstnanec nedostane skutečné peníze. Startupy by také měly získat možnost vydávat akcie pro zaměstnance bez práva hlasovat, aby se předešlo nadměrné zátěži a nutnosti konzultovat strategické směřování firmy s velkým počtem menšinových akcionářů.

„Pokud máme na globální scéně úspěšně konkurovat, potřebujeme, aby národní vlády tato opatření urgentně implementovaly.“

Dále by mělo dojít k výraznému zrychlení procesu založení nové firmy do jednoho dne s poplatkem menším než sto eur, tedy méně než 2 600 korun, nebo k urychlení zpracovávání víz pro technologické talenty ze zemí mimo EU a k podpoře návratu těchto lidí, kteří unii opustili. Mezi další doporučení patří snížení byrokracie a regulací nebo využití části finančních prostředků určených na obnovu ekonomik ve výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) i na podporu startupů.

Po těchto legislativních změnách ostatně zakladatelé startupů i investoři volají už roky. Jeden z nejhlasitějších hlasů představuje již zmiňovaná kampaň Not Optional, za jejímž zrodem stojí renomovaný venture kapitálový fond Index Ventures. V kampani se k fondu připojilo více než sedm set evropských ředitelů startupů, jejich zakladatelů včetně Tomáše Čupra, investorů i zaměstnanců.

„Startup Nation Standard je krok správným směrem. Pokud máme na globální scéně úspěšně konkurovat, potřebujeme, aby národní vlády tato opatření urgentně implementovaly,“ uvedl Martin Mignot, partner Index Ventures. Klíčové teď bude, jak rychle tyto změny dokážou vlády implementovat.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.