Turecko zakáže placení kryptoměnami. Představují přílišné riziko, hlásí jeho centrální banka

Bitcoin, nejpopulárnější kryptoměna současnosti

Foto: Canva Pro

Bitcoin zažívá v posledních měsících zlaté časy a jeho hodnota před vstupem velké kryptoměnové směnárny Coinbase na burzu vystřelila dokonce na 63 tisíc dolarů. A zatímco někteří bitcoinu fandí a investují do něj nemalé sumy, jsou tací, kteří k nejpopulárnější digitální měně planety zaujímají negativní postoj. Mezi ně patří i turecká centrální banka, která platby bitcoinem a dalšími kryptoměnami zakáže.

Z podstaty kryptoměn jako takových je vcelku logické, že se národním bankám příliš nezamlouvají. Jde hlavně o to, že bitcoin a další digitální měny jsou decentralizované, respektive nemají žádnou vládní autoritu, která by je mohla kontrolovat. Navíc nejsou založeny na žádných prostřednících typu bank a kreditních společností – a i díky tomu se těší oblibě mezi uživateli, kteří s nimi mohou obchodovat na přímo.

Neméně důležitou roli hraje v celosvětové popularitě kryptoměn i blockchain, respektive veřejná databáze všech transakcí, díky níž je obchodování s digitálními měnami transparentní. Všechny tyto aspekty tak mohou efektivně naplnit vizi nezávislého finančního systému, Turci ovšem v tomto případě mají jiný názor, který se projeví již 1. května tohoto roku.

Jak informuje agentura Reuters, turecká centrální banka zveřejnila nové předpisy, v rámci kterých zakazuje používání kryptoměn a dalšího kryptomajetku k nákupu zboží a služeb. Rozhodnutí odůvodňuje tím, že placení prostřednictvím bitcoinu a dalších digitálních měn doprovází vážná rizika spojená s nestabilní tržní hodnotou, neodvolatelností transakcí a použitím při nelegálních obchodech.

„Má se za to, že jejich používání při platbách může způsobit nevratné ztráty pro strany transakcí kvůli prvkům, které mohou narušit důvěru v metody a nástroje používané v současnosti při platbách,“ stojí v prohlášení banky, jež dále upozorňuje na to, co je z principu zřejmé – kryptoměny nepodléhají žádným regulačním a kontrolním mechanismům, tudíž ani centrálnímu regulačnímu orgánu, což rizika spojená s obchodováním může zvyšovat.

Ačkoliv Turecko se pro tento poměrně radikální krok rozhodlo už nyní, v budoucnu dost možná nebude z „vyspělých zemí“ jediné. Řada významných činitelů včetně americké ministryně financí Janet Yellenové a šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové už obavy v souvislosti s digitálními měnami vyjádřila.

Mluví především o tom, že by se kryptoměny kvůli své povaze mohly používat k praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším nelegálním aktivitám. Podle agentury Reuters se k zákazu chystá i Indie a z dalších velkých ekonomik už zakázala těžbu a obchodování s kryptoměnami i Čína, byť za vlastnictví digitálních měn netrestá.

Kvůli novému rozhodnutí ze strany turecké centrální banky klesla hodnota Bitcoinu o zhruba 2,6 procenta – aktuálně má cenu 60,6 tisíce dolarů, tedy lehce přes 1,3 milionu korun.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch hlavně o technologiích, zábavním průmyslu, udržitelnosti a designu. To vše z historického srdce Moravy.