Osvoboďme přepravu zboží od emisí. Do komerčního provozu se chystá první nákladní loď poháněná vodíkem

První komerční nákladní loď poháněná vodíkem

Foto: Flagships

Je to skoro jako kouzlo – objednáme si něco třeba z druhého konce světa a nanejvýš do pár týdnů nám to dorazí až ke dveřím. Nevidíme už ale celý proces dopravy, často vyžadující lodě. Obrovská nákladní plavidla poháněná odpadem z rafinace ropy, která do ovzduší vypouštějí velké objemy skleníkových plynů a dalších znečištění ovzduší. V Paříži ale brzy vypluje první nákladní loď, z níž do vzduchu díky vodíkovému pohonu vychází nanejvýš vodní pára.

To je pochopitelně velká věc. Klasická transportní plavidla po celém světě ročně spotřebují stovky milionů tun fosilních paliv, která silně zatěžují životní prostředí už při svojí těžbě a rafinaci. Teoreticky bychom mohli říct, že nákladní lodě na tom přímou vinu nemají, protože používají zbytky z těchto procesů, které pro pohon autodopravy vznikají tak či tak.

Ročně ovšem takového paliva po celém světě spotřebují stovky milionů tun, což také znamená tříprocentní podíl na globálních emisích oxidu uhličitého. Tolik dnes skutečně stojí vysoká dostupnost zboží ze vzdálených kontinentů a klidně také sousedních zemí, mezi nimiž je lodní doprava nejefektivnější. Byť neustále vznikají nové, ekologičtější palivové směsi nebo se zvyšuje jejich efektivita, základní environmentální problém zůstává.

container-ship-ian-taylor-unsplash

Obří dieselové kontejnerové lodě mají také masivní uhlíkovou stopu

Foto: Ian Taylor/Unsplash

Konečně ale začínají vznikat technologie, které oxid uhličitý mohou do budoucna eliminovat, a co je ještě důležitější, dostávají se i do praxe. Celosvětově první nákladní vodíková loď má vyplout ještě letos na francouzskou řeku Seinu. Půjde prý přitom rovnou o ostrý komerční provoz, rozvážející zboží na paletách a ve standardních lodních kontejnerech podél břehů necelých 800 kilometrů dlouhé řeky.

Za celou věcí stojí evropský inovační projekt Flagships, který chce výrazně přispět k ekologičtějšímu vodnímu transportu na starém kontinentu. V roce 2018 dostal od Evropské unie pět milionů eur (přibližně 130 milionů korun) na vývoj celkem tří vodíkových lodí. Jedno koncepční plavidlo se už v Paříži testuje, na konstrukci dalších dvou se zrovna pracuje.

Na komerční vodíkové lodi, která bude patřit francouzské společnosti Compagnie Fluvial de Transport (CFT), není na první pohled vůbec nic zvláštního. Prostě zábradlí, kabina, dlouhá plochá paluba pro skládání kontejnerů a druhá větší kabina a zábradlí. Velice nezvyklé věci se budou dít hlavně pod palubou. Nádrž na palivo, větší než u dieselových motorů, bude naplněná stlačeným vodíkem, který se pak skrze palivové články převede na vodu a elektřinu, pohánějící elektromotor.

Vodík jako cesta k udržitelnější lodní dopravě

Hlavním vizuálním rozdílem mezi lodí CFT a klasickými nákladními plavidly je velikost. Stroj poháněný vodíkem je vedle nich maličký, jednak kvůli určení výhradně pro říční provoz, jednak kvůli určitým technologickým omezením vodíku. Alternativní paliva jsou totiž typicky mnohem méně efektivní v uchovávání energie, stejně výkonný motor tak potřebuje mnohem více paliva. To bude jednou z hlavních výzev přechodu na ekologičtější lodní dopravu.

Kromě toho vodík není nutně ekologický a často (vlastně většinou) se vyrábí „špinavým způsobem“, generujícím velký objem skleníkových plynů. Loď CFT ale má pohánět výhradně vodík vyrobený elektrolýzou, tedy zcela uhlíkově neutrálním procesem. „Těší nás, že jako součást projektu Flagships stojíme v čele snah o snižování emisí z transportu a demonstrujeme skvělé vlastnosti vodíkových palivových článků v námořním využití,“ řekl ředitel CFT Matthieu Blanc.

„Ekologická a udržitelná lodní přeprava zboží je předpokladem pro dosažení národních i mezinárodních cílů pro snížení emisí,“ dodává k tomu koordinátor projektu Flagships Jyrki Mikkola. Vodíkové lodě mají obecněji také potenciál výrazně přispět ke zlepšení kvality vzduchu i přírody kolem řek. Zároveň však samozřejmě nejsou zdaleka jediným způsobem, jak zlepšit environmentální status lodní dopravy.

oceanbird1

Oceanbird aspiruje na největší plachetnici světa

Foto: Wallenius Marine

Na CzechCrunchi jsme například před téměř dvěma lety psali o velké britské společnosti Lush, která se rozhodla do svého logistického řetězce zapojit plachetnice. Ve Švédsku pak loni vznikl koncept až dvousetmetrové hypermoderní plachetnice Oceanbird pro převoz aut. Ta má starý „analogový“ systém ráhen a lanoví vyměnit za chytré počítačové systémy.

Ve stejném duchu se nese také koncept další nákladní lodi, tentokrát poháněné elektřinou z baterií. Yara Birkeland, jak zní její název, se na první plavbu po moři už vydala a do budoucna k tomu nebude potřebovat jakoukoliv posádku. K ekologické agendě se u ní totiž připojila futuristická vize zcela autonomní lodní dopravy, kdy celý proces – od naložení kontejnerů se zbožím přes samotnou plavbu až po vyložení v cílovém přístavu – bude ovládat počítač.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.