Nesmíme kopírovat ostatní země, ale najít, v čem budeme lídrem. Globální špička jsme ve vývoji her, říká šéf CzechInvestu

Generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl

Foto: CzechInvest

Tuzemské školy obecně nejsou nastaveny na výchovu podnikatelů, přístupem z devadesátých let pořád vychovávají zaměstnance. A kdyby vzdělávací systém fungoval správně, možná by CzechInvest nemusel dělat tolik aktivit na podporu firem a podnikatelů. Takový je jeden z názorů Patrika Reichla, generálního ředitele státní agentury zaměřené na podporu podnikání a investic.

Reichl se role ředitele ujal v polovině roku 2019, přičemž na různých pozicích v CzechInvestu působí už od roku 2005. Zná ho tak do detailu a v průběhu let mohl sledovat, jak se záběr agentury, jež se historicky zaměřovala zejména na podporu přílivu zahraničních investic, postupně rozšiřoval o další oblasti podpory podnikání či startupů, které vysílá do zahraničních akcelerátorů nebo je propojuje s partnery a investory.

Jako generální ředitel CzechInvestu Reichl v transformaci podpory podnikání pokračuje. Od loňského roku agentura více řeší témata digitalizace a ekologie, kvůli čemuž mění nejen své interní procesy, ale i možnosti nabízené firmám. Ve velkém programu s plánovaným rozpočtem jedné miliardy korun s názvem Technologická inkubace například chce startupy přímo financovat.

O tom, jak nový program bude vypadat, jak konkrétně CzechInvest vlastně funguje, jak svoje programy evaluuje a jaké další novinky chystá v nejbližší době, mluvil Reichl ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch. Prozradil také, jestli si nemyslí, že CzechInvest svými aktivitami pokřivuje podnikatelské a investiční prostředí, nebo jak se dívá na spojování s agenturami CzechTrade a CzechTourism.

CzechInvest jako státní příspěvková organizace vstupuje do podnikatelského trhu, přičemž častá kritika souvisí s tím, že podobné aktivity nemusí být vůbec efektivní a že by se měly nechat volnému trhu. Jak se na to díváte vy?
Asi budu říkat opak. (smích) CzechInvest na základě zákona pomáhá podnikatelům a aktivitám, kteří by možná fungovali přirozeně, ale vzhledem k tomu, že to dělají všechny konkurenční země, dává smysl, abychom podnikatele podporovali také. Mnohdy nejde o finanční podporu, což nám někteří vyčítají, ale o informační podporu, aby se podnikatelé na trhu obecně zorientovali.

Historicky samozřejmě stále pracujeme na lákání přímých zahraničních investic do Česka, a to ideálně s vysokou přidanou hodnotou. Před deseti lety jsme ke všem aktivitám začali poskytovat podporu také startupům.

patrik-reichl-czechinvest-2

Generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl

Foto: CzechInvest

Proč vlastně došlo k takovému rozšíření?
Český vzdělávací systém obecně není nastaven na generování podnikatelů, z devadesátých let je pořád zaměřen na výchovu zaměstnanců. To trochu napravujeme a ukazujeme, co život podnikatele obnáší. Možná kdyby státní vzdělávání fungovalo lépe, nebyla by potřeba dělat to v takovém rozsahu, nyní je to ale více než nutné. Nedělat nic je také cesta, neznám však zemi, která by v oblasti podpory podnikání neměla žádné aktivity.

Pro fungování CzechInvestu se tedy inspirujete v zahraničí?
V devadesátých letech tomu asi tak bylo, vládní činitelé se ohlíželi po nástrojích, které by pomohly transformaci z centrálně řízené na tržní ekonomiku. Vzorem bylo například Irsko nebo „asijští tygři“. Teď je nám zahraničí inspirací v oblasti startupů, konkrétně Izrael, Singapur, v digitalizaci pak Estonsko.

Jsou nám inspirací v tom, co dokázaly, ale nemusíme kopírovat to, co dělají. Musíme si najít vlastní cestu. Proto to nerad srovnávám, byl bych radši, kdybychom v něčem byli lídři my a ostatní země by následovaly nás. Musíme najít téma, ve kterém jsme dobří.

„Byl bych rád, kdybychom byli lídry v kreativitě.“

V čem by podle vás měla být Česká republika tím lídrem?
To nedokážu říct já, musí to vzniknout přirozeně. Patnáct let zpátky se říkalo, že Česko bude lídrem v nanotechnologiích. Tuto příležitost jsme však neuchopili správně a sice tady v oboru máme skvělé technologické firmy, ale jako země se nemůžeme zařadit ani do první trojky.

V něčem však Česko vyčnívá, ne?
Jsme jednička v kreativních průmyslech. To není jen o designu, ale i ve vývoji softwaru, kdy musíte přemýšlet nad tím, k čemu bude sloužit a jakou bude mít konstrukci. Nevím, jak moc jsou Češi hraví, ale jsme také světoví lídři ve vývoji her, vznikají tady globální produkty, které raketově rostou. Byl bych proto rád, kdybychom byli lídry v kreativitě.

Jak konkrétně se tyto přednosti projevují v praxi?
Nedávno jsem se na toto téma bavil s nizozemským velvyslancem, který říkal, že oni umí všechno prodat, zatímco my zase umíme všechno vyrobit. Když nás něco napadne, do pěti minut máme řešení, jak by se to dalo vyrobit, do deseti minut máme výkres a za týden výrobek v ruce. To ale souvisí s kreativitou a improvizací, na kterých se dá stavět jakýkoliv obor. Proto nejde jednoduše říct, v čem bychom měli být lídry.

Abychom se trochu vrátili k fungování CzechInvestu – brzy oslavíte 30 let, startupy podporujete třetinu času. Mnoho podpůrných schémat už tedy funguje delší dobu. Jakým způsobem vyhodnocujete programy zaměřené na startupy a jejich efektivitu?
Máme čtyři základní typy klientů, u každého se efektivita měří jinak. Například u startupů to je výše investic, jejich obrat, růst, expanze v zahraničí, kolik mají poboček a kolik lidí zaměstnávají. Firmy sledujeme dlouhodobě, po ukončení přímé podpory si je přebere tým starající se o after care.

Když se na podporu startupů podíváme optikou venture kapitálových fondů, ty obecně počítají s tím, že z deseti investic jich devět nevyjde. Díváte se na to podobně, nebo máte jiný přístup?
Neúspěchy se samozřejmě stávají. Abychom se takovým případům co možná nejvíc vyhnuli, spolupracujeme s kvalitními experty a hodnotiteli, kteří nám radí, jestli máme daný projekt vpustit do programů, aby nedocházelo k plýtvání veřejnými prostředky. Jsou příklady, kdy jsme startup podpořili a ten se pak nerozvinul do stádia, jak jsme očekávali. To je normální, v začátcích nikdy nevíte, jestli to zakladatelé správně pochopí a uchopí. Takových, které neuspěly, jsou ale jednotky případů.

Jak to, že ve vašem případě neuspějí jen jednotky případů, zatímco u klasického VC je to spíš opačně? A co se stane, když skutečně nevyjde, prostě se ty investované peníze odepíšou?
Dle našich statistik přibližně deset procent startupů své aktivity buď ukončí, spojí se s jinou firmou, nebo zcela změní předmět podnikání. Vyšší procento těch, které uspějí, tedy dále pokračují a daří se jim růst, je u nás dané tím, že jsme doposud podporovali zejména již založené firmy, které mají alespoň prototyp či MVP produktu, tudíž jsou již těsně za fází „valley of death“ nebo na její hranici.

VC fondy investují obvykle do více rizikových firem, navíc my jim poskytujeme potřebné znalosti, odborníky, „hlídáme“ pipeline firem a jsme tak schopni včas reagovat. U některých VC tam není taková intenzivní spolupráce s danou firmou. Jinak ale v porovnání s trhem ve Spojených státech jsme obecně v Evropě konzervativnější.

patrik-reichl-czechinvest-4

Generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl

Foto: CzechInvest

Jak to myslíte?
Nemyslím to špatně, ale v USA se investuje více do „blbostí“ a podle toho také ty statistiky vypadají. U nás se zakládají startupy řekněme v serióznějších oborech, případně kolem toho není taková bublina. Vlastně se ale i my budeme posouvat do podpory rizikovějších projektů, to znamená, že počítám i s tím, že procento neúspěšných může v budoucnu růst.

Předpokládám, že předtím zmiňovaní experti, kteří pomáhají vybrat startupy, jsou lidé z oboru a z podnikatelského prostředí?
I když se na výběru podílejí i seniornější zaměstnanci CzechInvestu, kteří mají s rozpoznáním kvalitního projektu mnohaleté zkušenosti, necháváme si validovat výběr startupů trhem. Proto máme experty zvenku, jsou to současní a bývalí podnikatelé. Jde o několik desítek lidí a další jsou v regionálních inovačních centrech, která podobné aktivity dělají na lokální úrovni.

Podepisuje se nějakým způsobem startupový přístup i do fungování CzechInvestu?
Každý měsíc máme například otevřené porady s vedením CzechInvestu, které teď probíhají online a připojuje se na ně téměř každý, klidně až 140 lidí. Kdokoliv může přijít s otázkou či nápadem, které probereme, a mluvíme o tom, co se chystá. Myslím si, že taková kultura dále produkuje další nápady, co by agentura našeho střihu mohla dělat a jak při tom být co nejvíc efektivní.

„Jako agentura na pomezí státní správy a byznysu jsme při komunikaci s klienty i z jejich strany tlačeni k inovacím.“

Na státní správu se takový přístup zdá relativně netradiční…
Inovativní management, který se postupně zavádí ve státní správě, tady máme dlouhodobě. Vždy se snažíme hledat aktivní lidi s názorem, kteří chtějí věci měnit a posunout svěřenou agendu na vyšší level. Protože jsme i byli zřízeni jako agentura na pomezí státní správy a byznysu, při komunikaci s klienty jsme i z jejich strany tlačeni k inovacím. Tak je to dobře a tak nás to i baví.

Na začátku rozhovoru jsme se tohoto tématu dotkli, ale zdá se, že CzechInvest v podstatě dělá také to samé už od devadesátých let. Jak jste se tedy v průběhu let inovovali vy jako agentura?
Nejdřív jsme začali podporovat příliv zahraničních investic. Pak jsme viděli potřebu vybudovat technickou infrastrukturu, na začátku milénia jsme proto intenzivně začali podporovat výstavbu průmyslových zón, které tady chyběly. Následně jsme aktivity zaměřili na nedostatek kvalifikované pracovní síly, kolem roku 2010 přišlo období startupů, a tak jsme se pustili do jejich podpory. Pořád se přesouváme, teď se ještě víc zaměříme na technologický vývoj.

Dalším velkým milníkem bude také spojování CzechInvestu s agenturami CzechTrade a CzechTourism. Jak to aktuálně s tímto procesem vypadá?
Už před více než rokem vláda přijala oficiální projekt, který mluví o postupném sbližování a integraci. Časový rámec není daný, prvním krokem je ale přestěhování do společných prostor a využívání společného back officu. To se děje v těchto měsících v rámci budovy, kde teď sídlí CzechInvest. Vznikne tu národní CzechHouse.

Dojde při této integraci a transformaci také k hodnocení vašich aktuálních procesů?
Jako CzechInvest jsme požádali o dotaci v programu DG Reform (fungující pod Evropskou komisí – pozn. redakce), jenž se zaměřuje na podporu strukturálních reforem v zemích EU. Chtěli jsme, aby nám zaplatili některé z velkých poradenských firem, aby posoudily, jak je v Česku poskytována podpora podnikání, a aby udělaly interní audit fungování CzechInvestu, CzechTradu a CzechTourismu.

Podporu 200 tisíc eur (5,2 milionu korun – pozn. red.) jsme dostali, získáme tak nezávislé doporučení, co bychom měli dělat a co dělat jinak. Výsledek pak jako návrh na zlepšení přineseme na ministerstvo.

patrik-reichl-czechinvest-3

Generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl

Foto: CzechInvest

Zatím tedy čekáte na audit a své fungování neměníte?
Začátkem loňského roku jsme se začali víc dívat na tzv. green and digital přístup, jehož důležitost ještě podtrhla pandemie koronaviru. Digitálně teď komunikují všichni, zelený přístup souvisí s tím, co člověk páchá na planetě a přírodě, což se pak vrací, v pandemiích, obdobích sucha a horka nebo přírodních katastrofách.

Co tento nový přístup obnáší?
V podpoře podnikání jdeme cestou zaměření především na společnosti, ať už jde o lákání zahraničních investic nebo startupy, které budou řešit prohřešky dneška. Tedy co by člověk mohl dělat jinak, jak se poučit z přírodních procesů a využít to například v energetice, jak snižovat svoji uhlíkovou stopu.

Setkáváte se s pozitivní odezvou?
Ve vodách ministerstva průmyslu a obchodu jsem tak trochu trojský kůň, i když chápu, že musí zastupovat zájmy například energetických a průmyslových podniků, které tato zelená vlna může zasáhnout.

Osobně jsem ale velký fanda evropského Green Dealu (jeho cílem je do roku 2050 dosáhnout v EU uhlíkové neutrality – pozn. red.) a častý přístup v Česku je, že tady máme hodně průmyslu, takže nemůžeme do takové dohody jít. Já říkám, že naopak právě kvůli tomu musíme splnit nejvíc, máme prostor, kde nové technologie a postupy testovat. Vidím to jako příležitost.

Stává se „zelenějším“ i CzechInvest?
Ano, nový přístup se propisuje i do našeho fungování. Začali jsme prodávat naše naftová auta a zaměstnancům naopak kupujeme elektrokoloběžky, aby na jednání po Praze nebo v regionálních centrech nejezdili auty. Zatím na to úplně není počasí, ale během pandemie je i městská hromadná doprava trochu rizikovější. Podobných projektů máme několik, sami chceme jít příkladem.

„Na příštích 7 let získáme přibližně miliardu korun, kterou věnujeme rozvoji technologických startupů.“

Jak se tedy do budoucna změní spolupráce s firmami? Chystáte představení nových programů nebo budete aktualizovat ty stávající?
Je to kombinace obojího. U zahraničních investic určitě víte, že Česko je velmi silné v automobilovém průmyslu. Trendem je autonomní mobilita, my proto hledáme a podporujeme technologické investory v této oblasti vývoje. Jsou tady investoři z dřívějška, kteří dělají výzkum a vývoj, staví vlastní polygony. Podporu cílíme tímto směrem a jde o aktualizaci přístupu.

Co se týče nových projektů, v následujících týdnech budeme spouštět tzv. Technologickou inkubaci, v níž je definovaných sedm klíčových aktivit a trendů, které chceme podpořit, například kreativní průmysl, mobilitu, umělou inteligenci nebo sektory zelených, zdravotnických a medicínských technologií. Pokračovat ve spolupráci při inkubaci chceme s mezinárodními institucemi, jako jsou Evropská kosmická agentura nebo CERN.

Z čeho se bude technologická inkubace financovat?
Financovaná bude z programu Country for the future, který má prostředky na podporu výzkumu a inovací. Na příštích sedm let získáme přibližně miliardu korun, kterou věnujeme rozvoji technologických startupů ve zmiňovaných klíčových oblastech. Technologická inkubace prošla jako program vládou, která ji schválila tak, že i my jako CzechInvest budeme moci nabízet přímou finanční podporu na vývoj produktů.

Začnete do firem investovat výměnou za podíl?
Výměnou za podíl ve firmě ne. My spíš budeme startupům dávat prostředky na rozjezd ve smyslu dokončení vývoje prototypu produktu nebo služby, například v řádu jednotek milionů korun. Hardwarové startupy musí na vývoj vynaložit velké prostředky, díky podpoře budou moci například dokončit testování a ukázat se investorům. Tak by to mělo fungovat.

O jakou formu podpory tedy půjde?
Firmy dostanou přímou podporu v podobě financí, tedy grantu, a také podporu ve formě inkubace – bude s nimi pracovat tým, který jim pomůže v oblasti byznysu, marketingu, financí, právního poradenství a v neposlední řadě v oblasti technologií. Nabídneme jim také příležitost spolupracovat s velkými investory a partnery,

Kdo a jaký grant dostane budou hodnotit výbory, které rozhodnou, kde to dává smysl, například kdyby startup nezískal bankovní financování. Možná trochu nahradíme rizikový kapitál, ale předpokládám, že právě tak Česko pomůže k rozvoji technologických startupů a prostředky neskončí někde na úřadech.

„Pro VC fondy je výhodou, když někdo validuje byznys plány a hlídá vývoj firmy od počátku.“

Nebije se tato grantová podpora s aktivitami venture kapitálových fondů? Když startup nepřesvědčí investory, aby získal tři miliony korun na dokončení vývoje prototypu, přijde za vámi, vy jej možná podpoříte a možná pak bude docházet k pokřivení tržního prostředí.
On k nám může přijít, budeme ale spolupracovat s mentory a hodnotiteli právě i z venture kapitálových fondů, kterým například budeme moci pomoct a udělat pákový efekt – my dáme tři miliony, ale startup bude ve skutečnosti potřebovat 30 milionů korun. Naše podpora může inspirovat některé VC hráče k investici, když uvidí, že firma má podporu státu. Spíš chceme financovat tu páku, než že bychom financovali celý objem prostředků, které startup potřebuje.

Myslíte si, že je pro VC investora zajímavější, když má firma podporu od státu? Nemůže to být spíš naopak?
Pro VC fondy je výhodou, když někdo validuje byznys plány a hlídá vývoj firmy od počátku. Toto potvrzuje naše dobrá zkušenost s inkubačním centrem ESA BIC a získané investice v řádech stovek milionů korun pro námi inkubované startupy od těchto fondů.

Doteď jste startupy podporovali hlavně v rámci programů CzechAccelerator, CzechStarter, CzechMatch a CzechDemo. Ty budou pokračovat?
Těmto programům končí období financování a naváže na ně nový program, který bude víc zaměřený na působení v zahraničí. Chceme internacionalizovat české startupy a posílat je do více lokací, doteď to bylo hlavně Silicon Valley, New York, Londýn a Singapur.

kvas-onlajn

Přečtěte si takéPraha pro ně byla Amerikou, teď mají světový byznys. Na expanzi jsme zpočátku nebyli připraveni, říká Kvaš z Geetoo

Co se teď změní?
Startupová scéna je globální, pro některý segment může být důležitá například Brazílie, ať už z pohledu obchodních partnerů nebo jako největší trh s největším potenciálem. Podporu chceme víc otevřít, aby si startupy mohly říct, která lokalita je pro ně ideální.

Kdy program spustíte?
V tuto chvíli máme na tento program předschválené prostředky a společně s ministerstvem průmyslu a obchodu ladíme detaily programu, abychom jej mohli v následujících měsících předložit k finálnímu schválení. Každopádně po dokončení tohoto procesu bychom chtěli program realizovat od začátku příštího roku.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost CzechInvest. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.