Na co klávesnice, když stačí myšlenky. Opice v laboratoři Neuralinku Elona Muska zvládla hrát hru pomocí mysli

Makak jménem Pager se pomocí Neuralinku naučil hru Pong ovládat myslí

Reprofoto: Neuralink/YouTube

Elon Musk od vstupu do byznysu snad nepracoval na projektu, od kterého by nečekal způsobení revolučních změn. Možná vůbec největší ambice má prozatím Neuralink vyvíjející technologie, jež propojují mozek se stroji. Dosud kolem tohoto startupu bylo více divadla a velkých tvrzení než skutečného pokroku, přesto se od indikace aktivity mozku u prasat loni v srpnu už stihl přesunout k opici, která ovládá hru pouze myslí.

Jmenuje se Pager, je to devítiletý makak a v době natáčení videa, kde mu počítač „čte myšlenky“, měl Neuralink implantovaný v hlavě asi šest týdnů. V prvních fázích testování se naučil pomocí joysticku hrát jednoduchou počítačovou hru, která ho za umístění tečky do barevného čtverce odměnila dávkou banánového smoothie. Zároveň s Pagerem se učil také Neuralink, který monitoroval jeho mozkovou aktivitu a zaznamenával ji do počítače.

Zjednodušeně jsou různé neurony zodpovědné za různé pohyby rukou. Jakmile se tedy určitá část mozku aktivuje, lze s vysokou spolehlivostí předpokládat konkrétní činnost. Poté, co počítač nasbíral dostatek informací o Pagerově mozku, mohli vědci odpojit joystick, načež tečku na displeji místo ruky opice ovládala jeho neuronová aktivita, změřená Neuralinkem a poslaná do počítače jako pokyn. Takovým způsobem se opice naučila hrát i hru Pong.

O „telepatických opicích“ se Musk poprvé zmínil už v roce 2019 v rámci první veřejné prezentace Neuralinku. Startup tehdy odhalil svou misi, koncept produktu a robotické zařízení k jeho implantování. Jedním z hlavních bodů, pro který je experiment s „MindPongem“ důležitý, je snaha o zavedení co největšího počtu elektrod do mozku. Čím více jich totiž je, tím detailněji mohou zaznamenávat aktivitu neuronů.

Jelikož Neuralink chce umožnit co nejkomplexnější interakci mozku s počítačem, už jeho první model, kompletně voperovaný do malého výřezu v lebce, má obsahovat několik tisíc elektrod tenčích než lidský vlas. Něco takového chirurg nedokáže správně zavést do živé tkáně. Startup proto postavil sofistikovaného robota, který má zákrok provést relativně rychle a bez krve.

Prošel jím i makak Pager, jehož video na YouTube získalo kolem 2,5 milionu zhlédnutí za pouhý den. Ačkoliv obsahuje působivé ukázky a vysvětlení, neprovází ho jakákoliv odborná vědecká publikace, jak je v neurovědě standardem. Video vlastně především demonstruje Muskův vliv na internetu a tak trochu kult génia kolem jeho osoby. Neuralink v něm totiž neukazuje téměř vůbec nic nového.

Muž, který dokázal kurzor počítače ovládat myslí skrze implantát v mozku, svůj příběh s veřejností sdílel už v roce 2006. První testy příslušné technologie u lidí i zvířat přitom probíhaly ještě dříve. „Demonstrace Neuralinku navazuje na technologie, které byly přiblíženy v odborných studiích v počátcích nového milénia,“ řekl pro BBC Andrew Jackson, profesor neurálních rozhraní z britské Newcastle University.

the-link

Aktuální podoba mozkového implantátu od Neuralinku

Foto: Neuralink

On – stejně jako další odborníci – nicméně uznávají přínos Neuralinku v samotné implementaci takové funkce. Ostatní řešení totiž pracují s jinými typy elektrod, které nejsou zdaleka tak trvanlivé a dlouhodobě mohou mít negativní vliv na okolní tkáň mozku. Navíc se neobejdou bez externí části, kdežto u Pagera na čip v mozku upozorňuje jen malé vyholené místo na hlavě.

Projektům Elona Muska se v minulosti podařilo předstihnout velké automobilky nebo dokonce NASA, tudíž Neuralink může klidně následovat podobnou trajektorii. Aktuálně ale naopak spíš dohání dnešní úroveň vědeckého výzkumu přímé interakce mozku s počítačem a vlastně nám ukazuje historii této disciplíny. Zároveň s tím však vzbuzuje pozornost, což je hlavním cílem prezentací i videí startupu. Aby Neuralink předběhl ostatní, hledá stále další talentované lidi, kteří mu v tom pomůžou.

Když tedy Musk na Twitteru video s opicí sdílel, přidal několik svých typicky odvážných poznámek. „První produkt Neuralinku umožní paralyzovaným lidem myslí ovládat smartphone rychleji než těm, co k tomu používají prsty,“ napsal. Pozdější verze mají například propojovat motorická centra mozku s končetinami a umožnit tak paraplegikům chodit.

Ultimátní cíle miliardáře jdou ještě mnohem dále – přes léčbu deprese až po mezilidské sdílení myšlenek. Kdo by čekal, že telepatie nespočívá v ničem jiném než v kvalitním signálu Wi-Fi. Ještě dlouho předtím, než bude cokoliv podobného možné, se Neuralink musí od zvířat dostat k prvním lidským subjektům. Ačkoliv jeho časové odhady je třeba brát z rezervou, Musk na Twitteru zmínil, že s testováním čipu v mozku u lidí by se mohlo začít do konce tohoto roku.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.