Korek, zbytky ústřic a houby. Součástí opery ve východním Sussexu se stane pavilon z velmi nevšedních materiálů

Nový pavilon operního domu Glynderbourne sází na udržitelnost

Foto: BakerBrown Studio

Korkové špunty, lastury ústřic či humří skelety jsou materiály, které bychom čekali spíše na dně kontejneru některé z luxusních restaurací. Na panství Glyndebourne na jihu Anglie však budou právě tyto materiály využity pro stavbu nového pavilonu, který by měl vzniknout coby součást panského sídla vybudovaného v 16. století.

Toto sídlo, ležící v oblasti východního Sussexu, funguje od roku 1934 jako opera, přičemž se zřizovatel snaží dbát na to, aby se celý objekt nesl ve jménu maximální udržitelnosti. O tom svědčí například 67 metrů vysoká větrná turbína tyčící se nedaleko domu, která jej zásobuje energií.

Snaha o udržitelnost se promítla i do návrhů nového pavilonu, který by měl u sídla vyrůst. Ponese název Glyndebourne Croquet Pavilion a mimo výhledu do přilehlé zeleně nabídne i pohled na velice zajímavé obložení stěn, jež bude tvořené organickým odpadem, jako jsou zbytky tělesných schránek humrů a ústřic, které doplní korek.

glynderbourne-1

Pavilon nabídne výhled do přilehlé zahrady a nedalekého parku

Foto: BakerBrown Studio

Nabízí se ovšem otázka, kde podobného materiálu sehnat dostatečné množství. Luxusní sídlo má čerpat z vlastních zdrojů, respektive z vlastních odpadků, jelikož jsou zde ústřice i humři běžně podávanou pochoutkou a charakteristický zvuk oznamující otevření lahve vína či šampaňského se prostorem ozývá po celou sezónu.

Podnik má v úmyslu všechen materiál sbírat a postupně zpracovávat k použití během stavby. Korek by měl být drcen a tvarován do požadovaných krychlových obrazců, přičemž pohromadě by jej mělo držet mycelium, tedy kořenový systém hub známý jako podhoubí. Tento materiál je v poslední době využíván pro celou řadu netradičních účelů – z mycelia například nedávno vytvořila luxusní značka Hermès cestovní tašku.

V jednoduše navrženém objektu, který by měl poskytnout prostor pro sezení, kuchyni a sociální zařízení, najde své uplatnění i lepený jasan vytěžený z uhynulých lokalit místních lesů. Ve stejně udržitelném duchu se ponesou i skleněné tabule vyrobené ze skleněného recyklátu, podlaha bude vyrobena z nepálených cihel z nedaleké cihelny a využití zde najde i vápenec z lokálních zdrojů.

„Asi nejneobvyklejším prvkem bude izolace budovy. Směs mycelia poskytovaná společností Biohm využije místní posekanou trávu pro pěstování izolačních panelů, které budou fungovat stejně dobře jako nejlepší petrochemické produkty na trhu. Zároveň mají svou vlastní dobu životnosti a později se stanou kompostem, nikoli neodbouratelným zdravotním rizikem, které je odvezeno na skládku,“ uvádí společnost BakerBrown Studio, která stojí za návrhem pavilonu.

glynderbourne-2

Sídlo Glyndebourne funguje jako místo pro poslech dobré hudby, vychutnání si kvalitního jídla a nerušený odpočinek

Foto: Wikimedia

Realizace návrhu by měla být zahájena v září a dokončení finálních prací je naplánováno na březen příštího roku. Objekt bude sloužit nejen pro návštěvníky operních představení, ale také jako místo pro potřeby místních komunit, které zde budou moci například vzdělávat své členy. Vše bylo navrženo tak, aby šel objekt kdykoliv rozmontovat, organické materiály zkompostovat a budovu postavit kdekoliv jinde.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.