Podoba mobility se v posledních letech výrazně proměňuje, na čemž mají lví podíl nové technologie i rozmach elektrických pohonů. Již brzy bychom tak mohli osobní přepravu řešit například elektrickými letouny s kolmým startem a přistáním české výroby. Cestující v USA by si však mohli dopřát ještě vytříbenější způsob přepravy. Bostonský startup Regent pracuje na mořském kluzáku, který má zajišťovat přepravu mezi přímořskými americkými metropolemi.

Využívání vodní hladiny jako startovací a přistávací dráhy a schopnost letět až 290 km/h, to jsou charakteristické prvky elektrického kluzáku, který se zcela vymyká jakýmkoliv představám o letadlech startujících a přistávajících na vodě. Namísto plováků má tzv. Seaglider pod svým trupem ližiny, které mu pomáhají se stabilizací během vzletových a přistávacích manévrů na moři.

Seaglider je totiž „wing-in-ground“ letounem, tedy typem stroje, který vodní hladinu využívá coby leteckou dráhu. V minulosti na tomto principu fungovaly například sovětské ekranoplány. Tato letadla nestoupají do závratných výšin, ale drží se těsně nad hladinou, přičemž využívají vztlaku, který vzniká pod jejich křídly. Stroj tedy stále klouže po vzduchovém polštáři, v případě Seaglideru rychlostí dosahující téměř 300 km/h.

Foto: Regent

Specifikem Seaglideru je jeho let těsně nad hladinou

Za startupem Regent stojí spoluzakladatelé Billy Thalheimer, který v něm působí jako CEO, a Michael Klinker, CTO společnosti. Oba za sebou mají bohaté zkušenosti z nejrůznějších společností působící v leteckém odvětví, a to od Boeingu až po Aurora Flight Sciences. Zároveň jsou držiteli licence FAA pro komerční piloty.

Podle jejich slov je Seaglider určen pro zajišťování přepravy mezi oblastmi, jako jsou Boston a New York, Los Angeles a San Francisko či na trasách propojujících Havajské ostrovy s kontinentální pevninou. Kluzák by měl být pohodlnou a velice rychlou alternativou ke konvenčním způsobům přepravy, která navíc nevyžaduje výraznější infrastrukturu.

Postačí jen molo, po kterém se cestující dostanou na palubu letounu suchou nohou, případně nabíjecí stanice, která naplní baterie energií. S jejich plnou kapacitou by měl být letoun schopen urazit bezmála 300 kilometrů dlouhé vzdálenosti, na kterých jej kupředu požene osm vrtulí.

„Do konce letošního roku budeme létat s prototypem ve čtvrtinovém měřítku. Ten bude mít rozpětí křídel asi 15 stop a bude vážit přibližně 400 liber (zhruba 4,5 metru a 181 kilogramů – pozn. red.). Musíme se ujistit, že bude fungovat v charakteristických provozních podmínkách, jako jsou vlny a různé počasí,“ uvedl pro CNBC Thalheimer.

S investory za zády

O tom, že letoun vyvíjený v Bostonu není jen ideou bez pořádných základů, svědčí fakt, že za projektem stojí poměrně silní investoři. K výrobě zmíněného prototypu chce startup využít 9 milionů dolarů (bezmála 200 milionů korun). Ty investovala společnost Caffeinated Capital, která má za sebou investici například do startupu Boom Supersonic, vyvíjejícího nadzvukové letouny.

„V zásadě se při přesunu z bodu A do bodu B odvracíme od používání fosilních paliv, a to i když se přeprava neodehrává na zemi. Jedná se o obrovský trh a myslím si, že Regent má velmi dobrý plán, jak létat s prvními cestujícími přibližně za čtyři roky,“ uvedl Raymond Tonsing, zakladatel Caffeinated Capital.

Mimo Caffeinated Capital startup finančně podpořili také Mark Cuban, Y Combinator či Founders Fund Petera Thiela. Thalheimer se nechal slyšet, že investoři byli z celého projektu nadšeni, a stejně tak jsou nadšené i radnice měst, ve kterých by mohl Regent svůj letoun provozovat.

Thalheimer si navíc pochvaluje spolupráci s jinými robotickými a leteckými společnostmi, které v Bostonu působí. Regent ovšem hledá další adresu, na které by mohl svůj letoun vyvíjet. Zamířit chce víc na jih, aby se vyhnul zimám Nové Anglie, ve které Boston leží.

Na poli mořských kluzáků poháněných elektřinou nepanuje příliš velká konkurence. Za zmínku stojí elektrický hydroplán Beaver společnosti MagniX či elektrická loď Candela, která se po hladině pohybuje pomocí hydrofoilingu.

Jak již bylo řečeno, Regent chce první pasažéry odbavit už v roce 2025. Zdá se to jako velice odvážný plán, ovšem stroj by se měl řídit předpisy platnými pro námořní plavidla, nikoliv letouny. Proto se očekává, že by měl být proces schvalování jednodušší a spuštění provozu rychlejší.