Telegram už používá přes 500 milionů uživatelů a chce udržet tempo. Na dluh proto nabírá přes miliardu dolarů

Pavel Durov, zakladatel komunikační aplikace Telegram

Foto: TechCrunch/Flickr

Když začátkem roku WhatsApp velmi nešťastně komunikoval nové podmínky pro uživatele, výrazně z toho těžily konkurenční komunikační aplikace. Lidé z obav o své soukromí začali migrovat i na Telegram, kam během ledna zamířily desítky milionů nových uživatelů a nyní tak čítá zhruba půl miliardy měsíčně aktivních lidí. Pro udržení tohoto tempa proto oznámil masivní investici.

Jeho šéf Pavel Durov přímo na svém Telegramu ohlásil, že služba nabrala přes jednu miliardu dolarů (22 miliard korun) v rámci dluhového financování. Poslouží především pro technické zajištění, aby mohla nadále pokračovat v růstu. Zvyšující se počet aktivních uživatelů totiž navyšuje i provozní náklady, na což musí Telegram reagovat.

Část mimo jiné padne i na vylepšování funkcí, které služba nabízí. Není tomu tak dávno, co se například rozrostla o videohovory s koncovým šifrováním, přičemž se očekává, že by do aplikace mohly dorazit i třeba nové prémiové samolepky. Za ně by si uživatelé platili a budou sloužit jako jedna z metod, jak generovat příjmy.

Právě monetizační strategie, o které Durov mluvil loni v prosinci, bude pro Telegram klíčová. Firma se chystá také k prodeji reklamy ve veřejných kanálech, což by mělo začít fungovat během tohoto roku. Zároveň dodává, že by reklamy neměly být příliš invazivní a narušovat komfort uživatelů během chatování, potažmo volání.

telegram-iphone-icon

Aplikace Telegram

Foto: Microsiervos / Flickr

„Nové financování nám umožní zůstat nezávislými při zachování globálního růstu. Chceme, aby se milionům tvůrců na Telegramu a malým podnikům dařilo, zatímco budeme vylepšovat zážitky z používání pro všechny naše uživatele,“ cituje magazín TechCrunch slova Pavla Durova, který dodává, že na udržení optimálního provozu platformy potřebuje alespoň „pár stovek milionů dolarů ročně“.

Proběhlé investiční kolo má navíc poměrně silný přesah do Spojených arabských emirátů, kde Telegram oficiálně sídlí. Za částí financování, konkrétně 150 miliony dolarů, totiž stojí fondy Mubadala a Abu Dhabi Catalyst Partners. Ty do něj vložily peníze výměnou za pětileté konvertibilní dluhopisy, u kterých investoři získávají spolu s výplatou kupónu i právo směnit dluhopis za akcie firmy. Tedy v případě, že Telegram půjde na burzu.

Oba fondy investovaly po 75 milionech dolarů. Kdo ovšem do Telegramu vložil zbylých 850 milionů, to Durov nijak blíže nespecifikuje, čímž vlastně nahrál mnoha spekulacím. Jak píší The Financial Times, na investici se měl totiž podle svého vyjádření podílet i ruský státní fond Russian Direct Investment Fund (RDIF).

To ovšem Durov odmítá s tím, že by „s RDIF nikdy do žádné transakce nešel“. Jeho odmítavý přístup se odvíjí od situace z roku 2018, kdy byl Telegram na území Ruska zablokován kvůli odmítnutí předání šifrovacích klíčů, jež by umožnily odkrýt zabezpečenou komunikaci. Odblokování přišlo až v polovině loňského roku, i přesto si ale Durov zachovává vůči ruským orgánům odstup.

Co se ale investic jako takových týče, i tam je ruský podnikatel, který se proslavil jako spoluzakladatel VKontakte (ruské obdoby Facebooku), poměrně odmítavý. Jak dodává TechCrunch, v posledních měsících zamítl několik sérií investic, kdy mu byl nabízen odkup 5 až 10 procent firmy v hodnotě okolo 30 miliard dolarů.

Údajně měl odmítnout i vyšší nabídky, díky kterým by valuace Telegramu vystřelila na 35 až 40 miliard dolarů. Patrně tak pro Durova dává větší smysl brát spíše financování na dluh než prodeje podílů, což by ostatně narušilo jeho představu o „kompletní nezávislosti firmy“.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch hlavně o technologiích, zábavním průmyslu, udržitelnosti a designu. To vše z historického srdce Moravy.