Stárnutí je tikající bomba. Až lidé zjistí, že lze ovlivnit, vznikne panická poptávka, říká expert na dlouhověkost Petr Šrámek

Petr Šrámek, spoluzakladatel Longevity Tech Fund

Foto: Longevity

K oblastem založeným na vědeckém poznání tíhl dvaapadesátiletý Petr Šrámek odjakživa. Spíš než mikrozkoumání jej však vždy přitahovaly velké filozofické otázky budoucnosti lidstva. Po třiceti letech podnikání v technologickém světě se proto v poslední době pustil také do oblasti vzdělávání a zdraví.

Před deseti lety začal Petr Šrámek rozvíjet aktivity kolem umělé inteligence, což jej přivedlo na kalifornskou Singularity University. Právě tam vybudoval úzké vztahy s experty na dlouhověkost a své poznání o exponenciálních technologiích doplnil o exponenciální medicínu. Když spojil jedna a jedna, vyšlo mu, že poznatky o tom, jak se udržovat v maximálním zdraví daleko za hranou dnešní představivosti v kombinaci s rychle se rozvíjející technologií, musí rozšířit mezi co možná nejvíce lidí.

Jednou z cest, kterou pro to zvolil, je investiční fond zvaný Longevity Tech Fund. Ten aktuálně uzavřel druhé investiční kolo a podpořil již 14 mezinárodních startupů průměrnou částkou 200 tisíc dolarů (zhruba 4,4 milionu korun). Do konce roku by chtěl počet podpořených startupů zdvojnásobit a dokončit třetí vlastní investiční kolo.

Petr Šrámek je přesvědčený, že věda a technologie mohou pomoci lidstvu vstoupit do nové, lepší úrovně bytí. Kromě fondu pro podporu dlouhověkosti se také zabývá hledáním řešení hlavních problémů současnosti s využitím umělé inteligence inspirované mozkem, a to pomocí bostonské firmy Whytics.

V rozhovoru pro CzechCrunch se rozpovídal především o tom, proč je pro lidstvo zcela zásadní rozvíjet iniciativy vedoucí ke zdraví a jak dosáhnout zmíněné a stále více propírané dlouhověkosti.

V čem pro tebe bylo působení na Singularity University přelomové?
Pochopil jsem, že naše problémy lze řešit zásadnějším způsobem než krůček po krůčku, nýbrž všechny naráz. V posledních třech letech nesmírně akceleruje vědecké poznání toho, co opravdu funguje pro zlepšení našeho zdraví. Zjišťujeme, že na pozadí chronických a civilizačních chorob je proces lidského stárnutí. Takřka cokoliv, čím člověk onemocní po třicátém roku života, je nějak spojeno s procesem stárnutí. Otázka dlouhověkosti je tématem již delší dobu, ale nyní se daří zjišťovat, jak přesně proces stárnutí probíhá a že se dá ovlivnit.

sramek-longevity3

Petr Šrámek, spoluzakladatel Longevity Tech Fund

Foto: Longevity

Jak třeba?
Negativně, to asi každému dojde, třeba alkoholem či kouřením. Málokdo ale ví, že se dá ovlivnit i pozitivně. Biologický věk dnes můžeme snížit o pět až deset let jen tím, že aplikujeme lifestylové postupy a intervence ve stylu otužování či užívání doplňků.

Longevity (dlouhověkost – pozn. red.) strategie vychází ze tří úrovní, které je nutné brát postupně. Základem je upravit životní styl, stravu a pohyb. Poté lze zdraví posílit nejrůznějšími doplňky stravy a až nakonec přejít k větším zásahům. Suplementů ke zpomalení stárnutí je spousta, ale na ně by měl přistoupit až člověk, který má v pořádku základy, což jsou mimo jiné zuby a střevní bakterie. Jinak si může ublížit.

Dá se stárnutí zcela zastavit?
To je extrémní úvaha, o níž se diskutuje již delší dobu. Uznávaný americký futurolog Ray Kurzweil a další dávají dobrou argumentaci, která souvisí s exponenciálním růstem vědeckého poznání a technologií. Každých 10 let se rychlost pokroku zdvojnásobí, to připomíná Moorův zákon z počítačů. Znásobení tranzistorů na čipu je v podstatě podmnožina té větší úvahy.

V tomto století nezažijeme sto let vývoje, jako zažili předci v minulém století, ale spíš několik tisíc let vývoje zhuštěných do stále se zrychlujícího času. To umožní řešit problémy, které jsou dnes nepředstavitelné a neřešitelné.

Jakou to bude hrát roli z pohledu stárnutí?
Zmíněný Kurzweil definoval tři tzv. mosty. První představuje zafixování našeho zdraví, abychom prodloužili své mládí o 10 let, čímž se dostaneme k druhému mostu, kdy budou vyspělejší technologie, které umožní prodloužení věku o dalších 10 až 20 let. Mluvím o životě v plném zdraví, nikoliv o prodlužování věku v nemoci.

Třetím mostem se již dostáváme do období technologické singularity, což je ve zkratce období, ve kterém se technologický vývoj natolik urychlí, že nyní nedokážeme předpovědět, co bude za tím. Velkou roli zde sehraje nástup obecné umělé inteligence. Prakticky nemá smysl plánovat na tak dlouhé období, ale má smysl udělat maximum pro své zdraví, aby člověk vydržel v dobré kondici a s dobrými mentálními schopnostmi, aby byl připravený okamžik singularity překlenout.

Co to bude znamenat pro demografii?
Diskutuje se o tom, že se Země přelidní. Málokdo si uvědomuje, že některé demografické trendy se také zrychlují, avšak tím způsobem, že s rostoucí životní úrovní velmi rychle klesá porodnost. Loni poprvé celosvětově počet lidí starších 65 let překročil počet dětí pod 5 let. To je bezprecedentní okamžik v lidské historii. Demografická změna v rozvojových státech v Africe probíhá daleko rychleji, než probíhala v západní Evropě.

V Anglii trvalo přes sto let, než počet dětí jedné ženy klesl z 5 na 2,5. V Africe k tomu dochází nyní během posledních pěti let. Demografický problém je tedy jiný, než se většina lidí domnívá. Nedojde k přelidnění. Podle posledních výpočtů se křivka začne lámat u 9,3 miliardy lidí ještě v tomto století.

Takže nás spíše čeká vyhynutí?
Nedovolil bych si to říct takto natvrdo, ale když se podíváme na zdravotní problémy odvozené od životního stylu, životního prostředí a genetické problémy, je jasné, že čelíme velké hrozbě. Tři čtvrtiny zdravotních výdajů na jedince se odehrávají po pětapadesátém roce života. Křivka je opět exponenciální. Když zohledníme demografickou křivku, kdy počet starších lidí celosvětově narůstá, pak se křivky násobí.

Dnešní řešení nebudou použitelná. Systémy zdravotnictví budou selhávat již do deseti let. Zatěžuje to ekonomiky zemí, ale hlavně onu zmenšující se skupinu ekonomicky produktivních lidí. Poměr deset pracujících na dva důchodce se brzy otočí. Tohle je ohromný problém, na který nyní věda začíná nabízet řešení v podobě toho, co lze udělat se svým zdravím.

„Když využijeme vše, co víme, a posuneme zdravé dožití o pět let, zdvojnásobíme tím ekonomickou produkci.“

Nejde tedy jen o odsunutí problému do budoucna?
Málokdo dnes umírá přirozenou smrtí. Většinou hraje roli nemoc. Medicína omezila infekční a poporodní úmrtnost, což zvýšilo statisticky věk dožití. Kromě toho dnes věda také dokáže udržovat lidi při životě v nemoci. To tu nikdy nebylo.

My se snažíme prodloužit aktivní věk na úkor komorbidního, tedy vážnými nemocemi zatíženého věku. V přírodě zdravé zvíře až do posledního okamžiku funguje normálně. V poslední fázi života rychle zemře. Problém neodsouváme, ale naopak, řešíme ho předtím, než nastane. Pokud lidé přijmou úpravy životního stylu nebo začnou brát tzv. geroprotektory, zabrání vzniku většiny zatěžujících onemocnění, případně k jejich vzniku dojde až ve velmi pozdním věku.

Jaký to může mít vliv na společnost?
Výzkum z Velké Británie říká, že pokud se podaří zvýšit zdravý produktivní věk (tzv. health span) o jeden rok, tak to má pozitivní dopad na HDP ve výši jednoho procentního bodu, což je ohromná suma. Když využijeme vše, co víme, a posuneme zdravé dožití o pět let, zdvojnásobíme tím ekonomickou produkci. Není to jen o oddálení nákladů, ale lidé, kteří zůstávají déle zdraví, zůstávají i produktivní a bývají extrémně přínosní díky svým zkušenostem a znalostem.

Dnes jsou hodně ceněny startupy se zakladateli nad 50 let. Poměr chybovosti je daleko menší a dokážou se velice dobře zhodnotit na burze. Ti lidé kumulují znalosti i zkušenosti a byla by škoda, kdyby je vyřadila společnost nebo vyřadili sami sebe svou zdravotní indispozicí. Toto poznání se snažím rozšířit.

lab

Longevity Tech Fund investuje do technologií a postupů prodlužujících život

Foto: Chokniti Khongchum/Pexels

K tomu slouží Longevity Tech Fund?
Je to jedna z cest. Akumulujeme peníze od investorů a investujeme do nadějných startupů z celého světa. Jsou to většinou projekty univerzit či startupy založené vědeckou skupinou, které přináší řešení v oblasti zdraví aplikovatelné celosvětově, nikoliv jen pro elitu. Prvek komercionalizace je tam nicméně důležitý. Když si produkt či službu lidé koupí, bude žít a šířit se. Kdyby to nefungovalo v ekonomických principech, produkt by byl tzv. na kapačkách, dokud by do něj někdo lil peníze. Dopad by však byl omezený.

Fond jste založili začátkem minulého roku. Jak se mu daří?
Lépe, než jsem doufal. Nevím, jakou roli v tom sehrál covid, ale samozřejmě pozornost lidí na zdravotní témata se upnula více. Daří se na všech frontách. Investoři začínají chápat, o co jde, vnímají to navíc nejen jako investiční příležitost, ale i z pohledu pozitivního dopadu. Zvyšuje se počet lidí, kteří nechtějí pouze vydělávat, ale chtějí, aby jejich peníze způsobily něco dobrého. A naše věc má extrémně pozitivní dopad.

Kolik máte investorů a do čeho jste již vložili peníze?
Teď jsme uzavřeli druhé investiční kolo. Přijímáme kapitál primárně od českých investorů. Doteď jsme získali peníze od padesáti subjektů a mohli tak investovat do 14 startupů. Většina z nich je v USA, několik v Evropě a jeden v Izraeli. Investice do startupů jsou v průměru kolem 200 tisíc dolarů. Tento rok budeme otevírat své poslední investiční kolo.

Investujeme do startupů, které se většinou nachází v rané fázi. Máme propracovanou strategii, systematicky pokrýváme celé spektrum longevity od nejrůznějších diagnostických metod přes biotechnologie až po informační platformy.

Celá oblast je tikající bomba. Až masová populace zjistí, že stárnutí lze ovlivnit, vznikne panická poptávka po čemkoliv, co tvrdí, že to umožní. Informační platformy pomohou lidem odlišit falešné od ověřeného. Velké změny budou přicházet a my podporujeme produkty, které v této oblasti přináší něco opravdového.

cyril-klepek-boxed

Přečtěte si takéDigitální odpadové tržiště Cyrkl šetří planetu a firmám miliony. Cyril Klepek s ním dobývá Evropu

Jak posoudíte, do čeho má smysl investovat?
Nevstupujeme do investic sami, jsme velmi dobře propojení. Firmy získáváme čistě přes naše kontakty a přes interní kluby. Dostáváme se ke startupům daleko dřív než kdokoliv jiný, navíc s dobrým kontextem a referencemi. Víme, jací vědci a manažeři za nimi stojí. Investujeme společně s dalšími renomovanými fondy a odborníky na dlouhověkost.

Jaké nejzajímavější startupy jste podpořili?
To se mi říká těžko. Investujeme jen do těch, které mi přišly nejzajímavější. V posledních letech se ukazuje, že proces stárnutí je z velké části ovlivněn stárnutím mitochondrií, což jsou naše buněčné elektrárny. Když dodávají méně energie, systém kolabuje. Startup Pano Therapeutics například vyvíjí preparát, který činnost mitochondrií zásadně podpoří.

Projekt Mitrix.bio jde ještě dál. Pěstuje mladé mitochondrie, které pak dostane do člověka infuzí. Další startup Repair Biotechnology testuje řešení, jak odstranit cholesterolové plaky z cév, což je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Dokáží přeprogramovat makrofágy pro generaci proteinu, který pak degraduje cholesterol. To představuje potenciální pomoc pro miliardu lidí.

Pokud je člověk zcela zdravý, jaké přípravky může dnes využívat ke snížení biologického věku?
Populární jsou NAD boostery (NAD je chemická látka, která je hlavním regulátorem řady důležitých biologických procesů včetně stárnutí a onemocnění – pozn. red.). Nejznámějším z nich je NMN (nikotinamid mononukleotid). Podrobně o tom píše David Sinclair v knize Konec stárnutí, která u nás vyšla minulý rok.

Další je třeba kalcium alfa-ketoglutarát, který sportovci používají již roky pro zlepšení výkonu. Výzkumy dnes ukazují, že za předpokladu dobrého životního stylu může snížit v průměru biologický věk o 8,5 roku. Poslední dobou se také hodně mluví o metforminu, což je desítky let známý lék na diabetes. Náhodou se zjistilo, že funguje jako geroprotektor, zlepšuje procesy v organismu a stabilizuje imunitní systém.

„Lidské tělo je komplexní systém, který dokáže kompenzovat různé chyby, ale pokud ho chceme zlepšovat, vyžaduje to větší poznání.“

Jak si pohlídat, aby narůstající doplňky a intervence nešly jedna proti druhé?
Vzájemné interakce jsou obrovské téma, které je zatím zcela před námi. U léků se kontraindikace nějakým omezeným způsobem řeší, u jemnějších intervencí to v podstatě neumíme. Lidské tělo je komplexní systém, který dokáže kompenzovat různé chyby, ale pokud ho chceme zlepšovat, vyžaduje to větší poznání.

To, co děláme, může leccos zlepšit, a pokud možno nic nezkazit. Ale abychom věděli, co to dělá dohromady s něčím jiným, to nás teprve čeká. A myslím, že ani v budoucnu to lidský mozek nezvládne. Bude potřebovat podporu v technologii, která člověku řekne: „Toto nejez“ nebo „Zacvič si teď přesně tímto způsobem“ a tak dále.

Kdyby to měl člověk vše nastudovat, naplánovat a hlídat sám, bylo by to těžké a pro většinu lidí nedostupné. Když jim to řekne digitální asistent ve vhodnou chvíli, bude mít minimální bariéru to udělat. Není to o tom, chovat se jako otrok, ale spíš mít kamaráda, který chodí vedle mě a dává mi dobré rady.

Mnozí vidí v technologii hrozbu. Podle tebe nás spíš zachrání?
Kladivem můžu buď zatlouct hřebík, nebo rozbít hlavu. Buď technologii použiji pro dobrou věc, nebo abych škodil. Není to problém té technologie.

sramek-longevity2

Petr Šrámek, spoluzakladatel Longevity Tech Fund

Foto: Longevity

A až nad ní ztratíme v bodě singularity kontrolu?
K tomu bodu se blížíme, a proto se nám snažím pomoct. Současné zdravotnictví řeší nemoc, ne zdraví. To, že běžný člověk není ještě nemocný, ale není ani zdravý, nikdo neřeší. Člověk, který je biologicky oslaben, podléhá větší zánětlivosti, a proto se cítí oslaben. Vědomě však nedokáže rozpoznat, co se v něm odehrává, a tak si myslí, že jej ohrožuje okolí. Tito lidé jsou nenávistní a působí ve společnosti jako negativní centra. Pokud jim dokážeme pomoci, snížíme jejich biologický pocit nebezpečí, což může pozitivně ovlivnit celý svět.

Všichni občas hřešíme. Avšak mnoho lidí si ničí zdraví zcela vědomě i nevědomě každý den. Jak jim chceš vysvětlit, že třeba pivo a párek není pro lidský systém to nejlepší?
Jako lidé upřednostňujeme kratší pozitivní efekt před vzdálenějším. Čím je člověk omezenějšího rozhledu, tím méně je motivovaný pro vzdálené cíle. Představa sebe sama za 20 let je pro mnohé lidi naprosto odtržená od nich samotných. Nefunguje na ně vysvětlování, ale vzory. Sledují příklady kolem sebe – kamarády či osobnosti, ke kterým vzhlíží. Dobře to ilustruje aktuální trend otužování. Spousta slavných se nechala vyfotit mezi ledy a tím inspirují další. Proto jsem spoluzaložil LongevityForum.eu.

Co je jeho smyslem?
Propojit se napříč společenským spektrem. Forum vzniklo minulý rok a první, co jsme si dali za cíl, bylo vytvořit interdisciplinární skupinu a začít připravovat argumentaci. Máme zástupce z univerzit, společenských oborů, víry, různých zdravotních stylů, extrémních sportů a tak dále. Všichni chtějí něco lepšího, ale mají různé pohledy.

Ambicí Longevity Fora není být vidět, ale spojovat a iniciovat. Chceme vytvořit integrující článek, poskytnout a zpřístupnit ty správné informace, a to prostřednictvím influencerů napříč širokým spektrem skupin. Nejen youtubeři, ale třeba i herci a další, se kterými se spojíme, pak pomohou šířit myšlenku a budou pracovat se svými následovníky. Rozjet to chceme v polovině příštího roku.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.