Nový technologický normál podle Jana Antoše z Trasku: Práce odevšad, hyperautomatizace a lepší digitál

Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v Trasku

Foto: Trask

Rok 2020 byl, měřeno rychlostí vývoje a inovací, jeden z nejzajímavějších. Lidstvo udělalo skok dopředu – technologický skok. Proběhla překotná digitalizace služeb a obchodu. Nákupy se přesunuly do online světa a nuceně se zdigitalizovala také populace, od dětí v základní škole až po seniory. A to zdaleka není vše.

Ve firmách proběhly rychlé transformace a digitalizace portfolia, přechod na vzdálené fungování donutil zautomatizovat řadu procesů. Tyto změny s koncem pandemie neskončí, ale budou pokračovat. Úspěšní budou ti, kteří dočasných taktických výhod využijí pro dlouhodobé zvýšení produktivity a rozšíření svého byznysu.

Jak bude vypadat „nový normál“, který teď i díky technologiím pomáháme stavět? O tom ve svém komentáři píše Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v technologické společnosti Trask. O transformaci, hledání, přežití, prosperitě, a především o roli technologií v měnící se společnosti se bude hovořit také na konferenci Trask Future_Insight 2021, která proběhne online 17. a 18. března.

***

Jak ukazuje průzkum společnosti Gartner, většina CEOs má jako prioritu růst. Dobrý zdravý růst, který překoná svou rychlostí i předkrizové období. Generální ředitelé se dívají skrz současnou krizi do budoucnosti s velkým optimismem. Je to úplně jiný pohled a mentální přístup než během ekonomické krize 2008.

Dvě třetiny ředitelů očekávají transformaci své společnosti do něčeho nového, jen třetina plánuje obnovení stavu před krizí. Prioritou je růst založený na technologiích. Ne úspory, ale zvýšení produktivity. Ne propouštění, ale udržení zaměstnanců a jejich intenzivní vzdělávání.

Jak ukázala krize v roce 2008, dnešní nejúspěšnější dokázali zrychlit právě během krize, a utekli tak peletonu ostatních firem. Tato výhoda jim pak vydržela minimálně dalších 10 let.

Remote first

Zásadní trend dnešní doby, tedy fungování na dálku, lépe řečeno „fungování odevšad“, pravděpodobně povede k fundamentální změně způsobu života lidí ve vyspělém světě. Otevřeně se mluví o postupné „deurbanizaci“.

Pokud se to opravdu stane a města se začnou vylidňovat a krajina a vesnice zalidňovat, tak to otřese řadou dnešních jistot. Jak to bude s růstem cen nemovitostí? Pokud začnou ceny nemovitostí klesat, co všechno se otřese?

trask-office-kancelar2

Kanceláře Trasku v Praze

Foto: Trask

Pokud lidé nebudou jezdit do kancelářských komplexů a nebudou chodit do velkých nákupních center, bude se muset transformovat celý systém maloobchodu a služeb. Jaký to nechá vliv na urbanismu, ale třeba i na marketingu a byznys strategii řady firem?

Deurbanizace se ale neomezí na přesun v rámci jedné země – lidé budou schopni fungovat opravdu na dálku, tedy z jiného státu nebo světadílu. Nakonec bude možná důležitější, jaké značky preferují a součástí kterých technologických ekosystémů jsou, než v jaké zemi právě teď sedí. Dopady budou nedozírné. Nestane se to přes noc, ale může se to stát až neočekávaně rychle. Rychleji, než si mnozí dokážou představit.

E-commerce není digital

Obrovský růst e-commerce podnítil i obrovské investice do digitálních technologií. Ale v rámci rychlé digitalizace řada společností sklouzává k e-commerce z počátku století. Je velký rozdíl, jestli pouze vezmu existující služby/zboží a nabídnu je pomocí prodeje přes webové stránky, nebo jestli provedu skutečnou digitalizací vztahu se zákazníkem a digitalizaci produktů.

Jeden příklad: Před čtyřmi lety jsme pro Českou spořitelnu uvedli na trh plně online úvěr pro neklienty banky. Od prvního kliknutí k penězům na účtu to trvalo nejvýše 15 minut. Ukázalo se, že to sice funguje a banka úvěry prodává, ale nebylo to ono. Nevyužil se potenciál přesunu do digitálního světa, konkrétně možnost dostat se do „byznys momentu“ zákazníka.

Nikdo nechce půjčku jen tak, většinou ji chce ve chvíli, kdy si něco kupuje nebo vybírá. Pořízení úvěru je třeba dostat do momentu nákupu, tj. integrovat úvěr do platebních bran. Tam se ale ukázalo, že 15 minut je příliš dlouhá doba a nefunguje dobře jako platební metoda. V e-shopech zůstávalo příliš opuštěných košíků.

Logickým vývojem se proto došlo k odložené platbě. Zákazník rychle objedná zboží a následně má 14 dní na to, aby si vyřídil úvěr, pokud potřebuje (samozřejmě snadno a plně online). To vše ilustruje „digitalizaci“ úvěru – od prostého převodu online až po fundamentální redesign podstaty produktu a úplně nové digitální distribuce založené na ekosystému partnerů (platebních bran, e-shopů) a technologicky založené spíš na API než webovém řešení.

Schopnost skládat

Zároveň výše uvedený příklad ukazuje další trend, který se bude v budoucnu stále více prosazovat. A to je kompozice věcí neboli skládání. Velký trend – spíš princip či metodika nebo způsob myšlení než konkrétní technologie – je tzv. Composable Business.

O co jde? Je to v podstatě agilita vytažená na úroveň celé firmy. Agilita v organizaci, v tvorbě produktů a služeb až po skládání celých byznysů. Krásným příkladem „Business Assembly“ je právě nákup v e-shopu.

„Hon za vyšší produktivitou je recept na rychlý růst po odeznění krize. Ne úspory a propouštění.“

Z pohledu klienta jde o jeden zážitek, ale ve skutečnosti je složený z mnoha firem a služeb. Zákazník nakupuje v e-shopu, platí přes platební bránu pomocí karty, případně financuje nákup přes banku, jedním škrtátkem si sjedná pojištění, vybere dopravu pomocí spediční firmy a zboží vyzvedne v nějaké uložence.

Vše dohromady musí perfektně fungovat. Zádrhel v jakémkoliv bodě ruinuje zkušenost i všem ostatním. A právě schopnost vstupovat do takových složených zážitků nebo služeb bude oddělovat úspěšné od ostatních. Digitální svět toto umožňuje a zákazník to po pár zkušenostech bude vyžadovat a očekávat i od ostatních.

Digital Business Platform

Dále se tak bude rozvíjet koncept „Digital Business Platform“, tedy vrstvy postavené nad původními systémy banky. Plně real time, podporující dlouhou řadu digitálních kanálů, přístupná přes API směrem k partnerům, tedy směrem k ekosystému.

Platforma, která dokáže rychle skládat nové služby a produkty z atomických „business komponent“, platforma založená na API, na nových technologiích, jako je event stream processing, elastické datové struktury, low-code platformy, kognitivní služby, embedovaná analytika. Platforma, která pracuje s daty principem jednotné data fabric.

pavel-riegger-trask

Přečtěte si takéTrask ulovil v EY nového CEO. Pavel Riegger pomůže české miliardové firmě v dobývání Evropy

Hlavním cílem této platformy už nebude pohánět internetové bankovnictví, ale pohánět nové ekosystémy partnerů, které vytvoří nové digitální distribuční kanály pro úplně nové či redesignované produkty. Aby ale uměla rolovat na trh produkty a služby dostatečně rychle, bude třeba vyměnit/předělat i jednotlivé business systémy, aby byly „skládatelné“ podle design patternu „Packaged Business Capabilities“.

Technologické trendy se tak letos nesoustředí na nové sci-fi technologie, ale jsou pragmatické: důraz na efektivitu vyzdvihuje automatizaci jako hlavní trend. Vedle toho je samozřejmě digitalizace, která vyžaduje vybudování digital business platformy. V provozu se pomalu, ale jistě vše přesouvá do cloudu (nebo spíš nově pořizuje v cloudu). Pro efektivnější provoz se začíná prosazovat distribuovaný cloud.

Hyperautomatizace

Nové, převratné technologie ale rostou rychle. Pokrok je vidět hlavně na kvantových počítačích, které začínají vylézat z laboratoří. Jejich význam podtrhuje i množství peněz, které jsou ochotny do nich investovat vyspělé státy (například Německo do vývoje a využití kvantových počítačů investuje dvě miliardy eur). Další technologie ze sci-fi je rychlý rozvoj využití DNA jako záznamového média.

Ten určitě největší trend současnosti je ale automatizace. Hon za vyšší produktivitou je recept na rychlý růst po odeznění krize. Ne úspory a propouštění. Plně automatizované procesy jsou potřeba pro digitalizované produkty a služby, protože při online fungování chce zákazník reakci ihned, ne až další pracovní den.

futureinsight

O technologické budoucnosti se bude hovořit na konferenci Trask Future Insight

Plně automatizované procesy zároveň umožňují škálovat, a to i v době nedostatku pracovních sil. Nové technologie jako umělá inteligence nebo Natural Language Processing, tedy přirozené zpracování jazyka, dokážou plně zautomatizovat i procesy, kde se pracuje s nestrukturovanými daty, dokumenty, hlasem a podobně.

Funguje to překvapivě dobře, jak jsme sami zjistili na pilotních projektech. Dnešní technologie umí automatizovat v podstatě jakékoliv úkoly, procesy, business funkce nebo celé dodavatelské řetězce ve firmě. Ovšem základem je dobrá analýza, kde se automatizace vyplatí. I tuto analýzu lze ale automatizovat!

Exploze inovací

Rok 2020 byl výjimečný v počtu inovací. Řada firem nebo i celých oborů, musela kompletně přemyslet svůj byznys, experimentovat a hledat nový prostor na trhu. I firmy, které nebyly primárně ohrožené, musely rychle využít nových možností, a ještě tak posílit.

Předpovídat v této situaci, co bude hýbat následujícími roky, je skoro nemožné. Dokážeme pojmenovat nadějné technologie, ale nedokážeme odhadnout, kam se bude byznys ubírat. Předestřít, co nás čeká a nemine, se nicméně pokusíme na naší konferenci Trask Future Insight_2021, která se bude virtuálně konat v březnu a můžete na ní načerpat inspiraci i pro svůj byznys.

Je totiž dobré se zamyslet, zda směřujete k obnově, nebo k předělání svého byznysu, jestli se vaše strategie liší od ostatních. A hlavně zkuste odhadnout, jak bude vypadat nový normální svět třeba za tři roky, jaká musí být role vaší společnosti, ale i role vás osobně v novém světě. Zažádat o pozvánku na konferenci Trask Future Insight_2021 můžete zdarma zde.

Partnerem článku a CzechCrunche je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Jan Antoš působí ve společnosti Trask již 20 let, aktuálně na pozici Executive Director pro oblast strategických inovací. Nastupoval původně jako vývojář, ale rychle se posunul do role architekta a konzultanta, posledních 10 let pak působí v managementu firmy. Účastnil se velkých transformačních programů např. ve společnostech GE Money Bank (dnes Moneta Money Bank), Raiffeisenbank či ŠKODA AUTO. Postupně si v  projektech prošel všechny české banky a několik společností z  oblastí pojišťovnictví, telco a utilit. V poslední době se věnoval inovacím především v oblasti digital banking.