Nad Skandinávií bez emisí. Rolls-Royce chce pro vnitrostátní lety v Norsku do pěti let spustit plně elektrické letadlo

Elektrický letoun od Tecnamu a Rolls-Royce pojme 9 pasažérů

Foto: Rolls-Royce

Po příjezdu na ranvej je snadné sledovat, jak po její šedé ploše poskakují zlaté paprsky ranního slunce, dokud v dálce nesplynou s asfaltem v jednu konstantní záři. Viditelnost je perfektní a nefouká – dokonalý čas pro létání. Jakmile pilot svůj stroj dovede ke konci vzletové plochy a odlepí se od země, na moment znejistí, letadlo je totiž zvláštně tiché. Vzápětí si ale vzpomene, že jeho motory místo milionů malých výbuchů pohání jen neslyšný proud elektřiny.

Piloti s podobnou zkušeností už existují a v následujících letech jich nejspíš bude rychle přibývat. Globální transport představuje kolem 16 % z celkového objemu uhlíkových emisí, takže se stále více objevují ekologická elektrická auta, kamiony, nákladní lodě, dokonce i letadla. K trendu elektrifikace létání se nyní výrazněji připojuje také Rolls-Royce spolu s výrobcem letadel Tecnam a Widerøe, největší regionální aerolinkou ve Skandinávii.

Kolem roku 2026 chtějí do komerčního provozu dostat menší letadlo pro přepravu osob. Navazují tak na dva roky starý program, v rámci něhož Rolls-Royce a Widerøe přislíbily zajistit, že do roku 2030 bude nebe nad Norskem pravidelně brázdit první plně elektrický letoun. Hlavním cílem bylo zmapovat trh a zjistit, jaký typ letadla by k tomu byl nejvhodnější. Aktuální ohlášení, k němuž se přidal i Tecnam, na tento průzkum navazuje s konkrétnějšími ambicemi.

wideroe-rolls-royce-tecnam-p-volt-1

Elektrické letadlo P-Volt od Tecnamu a Rolls-Royce

Foto: Rolls-Royce

Výrobce leteckých motorů Rolls-Royce, jenž se značkou luxusních aut sdílí jen název, spolupráci s Tecnamem ohlásil už koncem loňského roku. Vyvíjí elektrický motor, který má být osazen do pozměněného modelu Tecnam P2012 Traveller. Výsledný stroj, označený jako P-Volt, by měl nabídnout místo pro devět pasažérů, popřípadě jiný náklad a lékařské či záchranné vybavení. Hlavním cílem je přitom s P-Voltem vstoupit na do vůbec nejfrekventovanější části leteckého trhu v Norsku – cestování do práce, respektive obecněji do větších měst.

Vzhledem k podélnému tvaru země, dlouhému pobřeží a relativně velké hustotě obyvatel zde oproti většině ostatních evropských států není příliš rozvinutá veřejná doprava. Mnohem důležitější, než bývá zvykem, jsou tak regionální lety, které pravidelně využívá velká část Norů. Mimo pandemii, která hustotu dopravy pochopitelně výrazně snížila, nad západní polovinou skandinávského poloostrova denně proběhne kolem 400 letů.

Podle ředitele Widerøe Steina Nilsena má norská aerolinka díky tomu unikátní postavení, zvlášť vhodné pro rozšíření elektrických letadel. „Rozsáhlá norská síť letišť s krátkými ranvejemi je ideální pro bezemisní technologie. Naše letadlo (P-Volt – pozn. red.) ukazuje, jak rychle se nové technologie vyvíjejí a že jsou na místě naše ambice bezemisně létat kolem roku 2025,“ řekl.

Naprostá většina každodenních letů nepřesáhne 275 kilometrů, přičemž mnoho z téměř stovky letišť má krátké ranveje. Proto je pro Norsko letoun jako model P2012 Traveller velice zajímavý. Na něm založený P-Volt by do konce dekády mohl nahradit část neekologického létání a významně tak přispět k dekarbonizaci veřejné dopravy v zemi.

wideroe-norway-routes

Hustá síť tras norského leteckého dopravce Widerøe

Foto: Widerøe

Spolupráce Widerøe, Tecnamu a Rolls-Royce těmito ambicemi přímo reaguje na záměr norské vlády mít před rokem 2030 ve vzduchu první bezemisní komerční letadla. O deset let později se pak mají uhlíkové emise domácích letů snížit o 80 %. Samotný Rolls-Royce pak jde ještě dále. „Elektrifikace nám pomůže naplnit náš cíl pro dosažení uhlíkové neutrality na všech trzích, kde operujeme, do roku 2050,“ říká ředitel elektrické divize společnosti Rob Watson.

Podle trojice firem, které na norském projektu pracují, by měl být jejich stroj prvním bezemisním letadlem pro přepravu osob v komerčním provozu. Elektrická letadla ovšem nejsou úplnou novinkou. Počátkem loňského roku jsme na CzechCrunchi psali o sportovním elektrickém letadle Rolls-Royce, které má být dosud nejrychlejším strojem svého typu, jaký vznikl. Zajímavé projekty vznikají také v Izraeli, Kanadě nebo částečně dokonce i v Česku.

Elektrifikace pak není zdaleka jediným způsobem, jak zlepšit ekologický status letectví. Airbus před rokem představil radikální přístup ke konstrukci letadel, která mohou ušetřit velkou část paliva spojením křídel přímo s trupem. A nezapomíná se samozřejmě ani na vodík. Už v roce 2035 by se do provozu mohly dostat velké dopravní letouny, které místo škodlivých spalin produkují jen vodní páru.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.