Digitální odpadové tržiště Cyrkl šetří planetu a firmám miliony. Cyril Klepek s ním dobývá Evropu

Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Odpady řeší každá firma a v současné době jim musí věnovat mnohem více pozornosti než dříve. I to je jeden z důvodů, proč digitální odpadové tržiště Cyrkl zažívá ohromný nárůst. Za loňský rok činil jeho meziroční skok 750 procent, co se týče počtu uživatelů i příjmů.

Cyrkl založil na podzim roku 2018 Cyril Klepek, bývalý manažer inovací v Raiffeisenbank, s vizí, že to, co je pro někoho odpad, může být pro jiného cenný materiál. Dnes zaměstnávají šestnáct lidí, mají pobočky na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku.

Na jejich platformě jsou nyní zhruba dva tisíce nabídek a čtyři tisíce aktivních firem, toto číslo se ale mění velmi rychle. Každý týden sto až dvě stě nových společností přibude. A protože právě loni získal jeho projekt zásadní trakci, stal se Cyril Klepek jedním z oceněných v žebříčku Innovators 20, společném projektu CzechCrunche a Hospodářských novin, ve kterém jsme hledali osobnosti, jež byly v roce 2020 zdrojem největších inovací s touhou měnit nejen Českou republiku.

„Loni jsme měli obrat zhruba 2,5 milionu korun, rok předtím pouze pár tisíc. Letos chceme vyrůst pětinásobně na dvanáct milionů korun,“ popisuje výsledky a další plány Klepek. Do konce roku chtějí mít na platformě, kde už nyní 45 procent dělají firmy ze zahraničí, osmnáct tisíc společností.

cyril-klepek4

Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

K letošnímu únoru přes Cyrkl prošlo 52,5 tisíce tun prodaného materiálu, což zároveň znamená úsporu zhruba 155 tisíc tun oxidu uhličitého. Jde o hrubé odhady, protože správně by bylo nutné odečíst materiály, které by se zrecyklovaly i bez pomoci Cyrklu.

Jejich tržiště je největší ve střední Evropě a podle Klepka možná i v celé Evropě. Zakladatel Cyrklu zmiňuje, že v této oblasti fungují v podstatě ještě dvě podobná řešení, nizozemské a americké. „Nizozemci mají interní marketplace a skeny, Američani mají jen marketplace, nemají technologie, skeny. My jsme unikátní globálně. Skeny nám pomáhají dostat na tržiště nové materiály, tržiště je plné dat, což jsou dvě silné nohy,“ popisuje.

Potenciál na růst tržiště je obrovský. V Česku se sice řeší hlavně komunální odpady, tedy ty vytvořené domácnostmi, ale zhruba 85 procent tvoří odpady průmyslové. To je celkem 38 milionů tun ročně. „Jsme druhá největší industriální ekonomika Evropy a jsme extrémně závislí na dovozu materiálů zvnějšku,“ poukazuje Cyril Klepek na to, že se vyplatí vracet odpady do oběhu.

Rok, kdy začal fungovat byznys model

Když se Klepek ohlíží za uplynulým rokem, nebere jako největší úspěch obří nárůst, ale to, že se jim podařilo nalézt fungující byznys model. „Ekologie je fajn, ale nejtěžší bylo, aby bylo tržiště udržitelné dlouhodobě, zaplatily se z něj platy a aby se myšlenka mohla dále šířit,“ zdůrazňuje.

Cyrkl proto dnes stojí na dvou nohou, a jak Klepek vysvětluje, jen na té první by se neudržel. Tou je samotné odpadové tržiště, které funguje v samotném základu pro firmy zdarma. Zaplatit si však mohou i verzi Cyrkl Profi, díky níž není klient omezen v počtu možných reakcí na nabídky, je zařazen do ověřených partnerů, má k dispozici konzultace s odpadovým expertem z Cyrklu nebo může využívat služby ověření potenciálních obchodních partnerů.

K příjmu z této činnosti se však musela přidat druhá noha, aby to začalo dávat ekonomický smysl. Druhým a rychle se rozvíjejícím zdrojem příjmů jsou takzvané cirkulární skeny rozdělené na tři úrovně. Ty pro Cyrkl znamenají osmdesát procent příjmů a jde v podstatě o analýzu materiálových toků.

roura

S odpady všeho druhu lze ve firmách nakládat efektivněji a šetrněji

Foto: Unsplash

První sken je zdarma. Firma zadá do systému svá odpadová hlášení a ten jí zpracuje základní přehled, kam její odpady tečou. „Firmy totiž často nevědí, kde jejich odpady končí. Odpadová firma si svoje know-how často chrání, a odpad tak skončí na skládce,“ připomíná Klepek.

Cyrkl má pro tento první přehled zpracované pravděpodobnostní scénáře pro každý konkrétní materiál a pro každý kraj. Možnosti nakládání s materiálem se totiž liší i místo od místa kvůli tomu, že odpadová společnost nechce jednak vozit odpad daleko a jednak využívá vlastní kapacity. Dostatek skládek a jejich geografická blízkost zapříčiňuje, že i recyklovatelné materiály jsou skládkovány.

V dalších dvou úrovních skenů Cyrkl pro firmu vypracuje analýzu toho, zda se všemi odpady nakládá správně, a určí jejich hodnotu. Firma se tak dozví i to, zda může někde ušetřit, a to nejen finančně, ale i z hlediska vyprodukovaných tun CO2. Firmy dnes na uhlíkovou stopu musí myslet a často mají samy nastaveny cíle emisních úspor.

„Ekologie je lákavá, ale v době krize firmy přemýšlí hodně o úsporách.“

„Bez úspor pro firmy by skeny nefungovaly. Ekologie je lákavá pro určitou sortu firem, ale v době krize firmy přemýšlí hodně o úsporách,“ poukazuje Klepek. Pro ilustraci uvádí, že firmy mohou s lépe zpracovanou cestou odpadů ušetřit miliony až desítky milionů korun. Nejvíce to prozatím podle něj bylo 33 milionů, kdy experti Cyrklu ve firmě objevili asi dvacet pět příležitostí pro změnu.

„Měli špatně zařazené kovy a poté jako odpad vykazovali kabely, to byly dva největší nedostatky. Sehnali jsme jim technologii za milion korun, kterou si instalovali a díky ní získali z kabelů materiály jako PVC či měď, které mohli dále prodat,“ vysvětluje Klepek s tím, že za rok to udělalo i po odečtení milionové investice úsporu 14,6 milionu korun.

Infarm

Přečtěte si takéVertikální pěstování plodin roste jako z roztoku. Německý Infarm nabírá další miliardy na proměnu zemědělství

Zmíněné špatně zařazené kovy jsou podle experta na cirkulární ekonomiku častý problém. Existují různá katalogová čísla pro odpady, pro staré či v podstatě nové kovy, což jsou i ty, které zůstávají z výroby. Pokud je ale mají firmy zařazené jako „staré“, dostanou za ně při prodeji řádově menší částky. Část bývá často i špatně zvážena, odborníci z Cyrklu proto doporučují mít vlastní interní váhy nebo si je alespoň pronajímat.

Výhodou je, že finanční úspory spojené s tím, že se najde další využití materiálů, přináší i nižší vyprodukované emise oxidu uhličitého. „Když mají v odpadech firmy velký nepořádek, bývá to 300 až 500 tun CO2 za rok. Když si vedou dobře, tak kolem 100 až 150 tun,“ popisuje Klepek.

Cyrkl míří do celé Evropy

Nakopnutí Cyrklu v minulém roce přišlo i v podobě pětimilionové injekce od silného a respektovaného investora, fondu Tilia Impact Ventures, za nímž stojí spolumajitelka nakladatelství Albatros Media Silke Horáková a jeden ze zakladatelů Impact Hubu Petr Vítek.

„Byli jsme už v černých číslech, než jsme si s nimi plácli. Peníze jdou na dvě cesty, na expanzi a na technologický vývoj. Chceme Cyrkl posunout, například v Německu jsou očekávání jiná, vyšší než u nás,“ uvádí Cyril Klepek s tím, že pracují také na mobilní aplikaci, která by měla být brzy hotová.

Tilii jako investora si v Cyrklu nemohou vynachválit. „Normálně musíte každý měsíc investorovi předávat sáhodlouhé reporty, což žere čas. My to máme automatizované, a když se potkáme, řešíme, jak nám mohou pomoci,“ zmiňuje například Klepek.

cyril-klepek

Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl

Foto: Igor Paliatka

Pokud jde o expanzi, digitální odpadové tržiště míří letos na další trhy, jako jsou Francie, Itálie, Ukrajina, zkrátka zbytek Evropy. Velkou výzvu pro Cyrkl ale představuje především Německo, obří trh, kde projektům z východu příliš nevěří.

I proto Cyrkl své digitální tržiště neustále vylepšuje a snaží se na to jít podle svého zakladatele třeba jako Amazon. „Jen za minulý rok jsme měli asi pět verzí. Děláme nové osobní profily, hodnocení uživatelů mezi sebou, reportovací nástroje, zlepšujeme datovou analytiku, kterou firmy propojujeme,“ popisuje.

Doma se technologická firma, snažící se zbourat zažité představy o odpadovém hospodářství, drží při zemi. „Náklady držíme nízko, kanceláře sdílíme ještě s jednou firmou, potkáváme se v pondělí, jinak jsme doma na home office, nemáme žádná drahá auta,“ popisuje zakladatel.

Na zaměstnance ale v Cyrklu myslí jinak. Mají pro ně schválený opční program (ESOP), v rámci něhož dostali „ne úplně malý“ podíl na firmě. „Lidé pracují více než osm hodin, dělají na velké misi, ze začátku zadarmo. Proto chceme, aby z toho měli nějaké ovoce,“ uzavírá Cyril Klepek.

***

Inovace podporují také partneři Innovators 20. Hlavním partnerem projektu je ČSOB, dalšími podporovateli jsou technologická společnost Trask, logistická společnost Zásilkovna, softwarová společnost SAS a český startup Keboola zabývající se vývojem cloudové platformy.

partneri-in20-copy

Partneři Innovators 20

Martina Patočková v roce 1996 nastoupila do ekonomické redakce ČTK, odkud po čtyřech letech odešla do ekonomická redakce MF Dnes. Tam strávila devatenáct let a postupně se od makroekonomických témat začala specializovat na články o maloobchodu. Ten pokrývá i dnes na volné noze. Zároveň je spoluzakladatelkou webu EkoNews.cz věnovanému tématům udržitelnosti.