Spořicí účty vám jmění nepřinesou. Jak se investuje ve světě a proč si tam vzít příklad, popisuje Jan Hlavsa z Fondee

Jan Hlavsa, spoluzakladatel startupu Fondee

Foto: Fondee

Zatímco Češi rádi ukládají své peníze do nemovitostí, případně je nechávají odpočívat na spořicích účtech, zahraniční trendy přejí daleko pokrokovějším způsobům zhodnocování úspor. Statistiky ukazují, že je stále více populární investovat jednoduše online do diverzifikovaných portfolií akcií a dluhopisů.

Jenže jak na to, když vám slovo investice zní poněkud vzdáleně? O tom ve svém komentáři píše Jan Hlavsa, spoluzakladatel fintechového startupu Fondee, který umožňuje lidem investovat podle jejich míry rizika do veřejně obchodovaných fondů (ETF) a který nedávno získal 10 milionů korun od J&T Banky.

***

Světové trendy hovoří jasně: oblíbenost investic do aktiv ETF strmě roste. Podle přední konzultační firmy ETFGI koncem prosince překonaly rekord proinvestovaných 7,99 trilionu dolarů. Přitom jenom za loňský rok vyrostly tyto investice o 25,6 %.

Ve světě je přitom čím dál více patrné, že lidé jsou stále ochotnější svěřovat své peníze jak portfoliím složeným z fondů, tak investičním platformám, které tvoří portfolia právě z tzv. ETF (zkratka od Exchange Traded Fund, neboli burzovně obchodovaný fond). Krátce na vysvětlenou: ETF se obchoduje na burze podobně jako akcie a váže se k určitému podkladovému indexu.

Takový fond potom automaticky nakupuje či prodává akcie nebo dluhopisy, které jsou zahrnuty v tom daném indexu a tím kopíruje jeho výkonnost. To znamená, že každé ETF kopíruje vývoj stovek až tisíců akcií nebo dluhopisů na celém světě.

fondee-jan-hlavsa

Jan Hlavsa, spoluzakladatel startupu Fondee

Foto: Fondee

Do ETF lze snadno investovat hlavně přes alternativní platformy zvané robo-advisory (volně přeloženo jako Robotické investiční poradenství). Počet investorů, kteří touto cestou investují, za poslední tři roky vyrostl více než 5,5krát a dosáhl celosvětově na 70,5 milionu dolarů. Odhaduje se, že do roku 2023 se toto číslo zdvojnásobí. A není divu – tato metoda zhodnocování peněz slibuje spoustu lákavých výhod.

Mimo jiné nízkou nákladovost, kdy díky principu využití algoritmů není nutné platit lidskou sílu. Ve prospěch alternativních platforem hraje také možnost investovat v podstatě jakoukoliv částku či automatické rebalancování portfolia – a tedy nulová nutnost zapojení investora. Trend robo-advisory se začíná pomalu objevovat už i v Česku, a naše platforma Fondee je jeho hrdým zástupcem.

Pár otázek do začátku

Pro neznalé celý proces investování samozřejmě zase tak jednoduše nezní. Jak se pustit do aktivních investic, když se vám celý ten svět zdá na míle vzdálený? Než se pro zhodnocování peněz rozhodnete, vždy je dobré zvážit pár okolností, které napovědí, do čeho se vrhnout nejlépe.

Prvním sítem při rozhodování by měla být dlouhodobost. Položte si tedy otázku: šetřím na dům, dětem na školy, na stáří? Pokud víte, že na peníze nebudete muset dalších pět let sáhnout, ve hře jsou určitě diverzifikované podílové fondy, akcie, dluhopisy nebo třeba stavební spoření. A samozřejmě Fondee!

Dalším faktorem při rozhodování je osobní vztah k riziku. Obecně platí, že u dlouhodobých investic se vyplatí dvojí přístup. Buď investovat do akcií, které jsou volatilnější (tj. více kolísají), ale slibují vyšší návratnost okolo 8 % per annum – podívejte se např. na dlouhodobou historickou výnosnost S&P 500 –, nebo naopak zainvestovat do dluhopisů, které sice nesou méně a jsou konzervativní, zato mají menší volatilitu.

Preference se také časem mění a mladý kluk, který si ve třiceti vybral poměrně odvážné portfolio, bude ke stáří spíše překlápět své požadavky do jistoty, na kterou se lze spolehnout při vybírání hotovosti. V potaz je třeba brát také nákladovost. Vysoké poplatky dokážou sebrat velkou část zisku; pokud např. vyvážené portfolio u Fondee historicky vydělalo přes 5 % p. a., je velký rozdíl, jestli na poplatcích zaplatíte 1 % p. a., nebo 2,5 % p. a., jak je tomu u některých podílových fondů.

V neposlední řadě je pak namístě zvážit chuť se ve svých investicích angažovat. Pokud jde o člověka, který tomu nechce věnovat moc času a chce mít vše ideálně bez problémů, předpřipravené diverzifikované portfolio to jistí. Jsou ale lidé, kteří si se svými financemi vyloženě rádi hrají: tam je pak často dobré nad tím přemýšlet spíše jako nad koníčkem než jako nad investováním.

Je potřeba si říct, kolik peněz a času tomu koníčku chci dávat, a podle toho se chovat – něco hodit akciím Nikoly, zahrát si s bitcoinem… A přemýšlet nad celou akcí spíš jako nad kasinem, ve kterém pokud něco vyděláte, je to vlastně fajn.

„Teď“ je vždy ten nejlepší čas začít

„Až budu mít dost našetřeno. Až budu mít stabilnější příjem. Až budu starší.“ Ne, ani jedna z těchto výmluv neplatí: pravda je, že k investování je vhodný každý okamžik. Nezáleží na tom, jestli vám na spořáku sedí pár desítek tisíc nebo milionů – investicí vždy můžete jen získat. Sám jsem příkladem: před deseti lety jsem v Londýně takto investoval na svoji penzi, dnes mám víc než dvojnásobek.

Nelze určit ani nějaký minimální obnos, se kterým lze pracovat, peníze jsou totiž relativní. Znám lidi, pro které je investice pod deset milionů dolarů pod rozlišovací schopnost, a stejně tak lidi, pro něž je hodně i pár stovek korun. Pokud je člověk v situaci, kdy si může dovolit alespoň něco dlouhodobě našetřit – ať už třeba v řádech stovek korun měsíčně – vždy se mu vyplatí peníze množit, ne jen ukládat.

„Vždy je pak lepší investovat po částech. Když se investice rozloží, zmenší se riziko chybného načasování.“

Celé to závisí na přístupu. Zatímco někteří lidé si nejsou z šestimístných příjmů schopni ušetřit ani korunu, lidé se skromnou mzdou mohou být zodpovědní a střádat si i to málo, co jim z měsíčního rozpočtu zbude (samozřejmě pokud tu možnost mají).

V tomto kontextu je také důležité celkové rozložení peněz. Na nenadálé výdaje je vždy dobré mít při ruce konzervativní běžný a spořicí účet, ne všechno by měly spolknout akcie nebo fondy. A toto platí bez rozdílu výšky příjmu a majetku. Ani bohatý člověk nechce prodávat portfolio v době, kdy jsou trhy dole, jen kvůli tomu, že se zrovna tento měsíc objevily nenadálé výdaje a nezbývají mu peníze na benzín.

Každý má svou křišťálovou kouli

Mnozí si třeba položí otázku, kdy je vhodné investovat z hlediska situace na trzích. K tomu pak mám zajímavou historku – loni v březnu, kdy přišel první lockdown a zvěsti o krizi, jsem si povídal s našimi klienty po telefonu. Jeden mi říká: tohle se potáhne do července, ještě s investicí počkám, až to spadne. Druhý: už se to blíží, za měsíc už bude mít smysl přihodit peníze. Třetí na to: teď se to propadlo, výborná příležitost, jdu koupit.

kofola-min

Přečtěte si takéKofola ustála propad prodejů a opět vydělala přes miliardu. Pomohla jí i akvizice Ondrášovky a Korunní

Pravda ovšem je, že nikdo nemá křišťálovou kouli, aby dokázal přesně odhadnout, jak se trhy zachovají. Platí pravidlo, že nejlepší je začít pravidelně investovat teď a neohlížet se na krátkodobé výkyvy trhu. À propos, všichni tito klienti – ať už nakonec zainvestovali v březnu, květnu nebo v červenci – na tom v roce 2020 slušně vydělali.

Vždy je pak lepší investovat po částech. Když se investice rozloží, zmenší se riziko chybného načasování. Tipování z voleje a čekání na ten správný čas je však zbytečné pálení energie a iracionální zábava. Kdo chce začít investovat, měl by začít okamžitě. Historie dává za pravdu těm, co to takto udělali.

Partnerem článku a CzechCrunche je společnost Fondee. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Jan Hlavsa je spoluzakladatelem českého startupu Fondee, který tvoří online investiční platformu pro transparentní přístup k investování do akcií a dluhopisů. Roky působil v londýnském City u správy investičního fondu s kapitálem přesahujícím 500 milionů dolarů, aby se později vrátil zpět do Česka a investoval do vlastního byznysu.