SpaceX vypraví první civilní let do vesmíru. Zaplatí ho americký miliardář a tři místa daruje veřejnosti

Loď Crew Dragon od SpaceX

Foto: SpaceX

SpaceX je jedním z předních světových průkopníků na poli komerčního létání do vesmíru a svými posledními novinkami tuto roli do puntíku naplňuje. Společnost Elona Muska totiž oznámila, že ještě letos vypraví na oběžnou dráhu vůbec první, plně civilní vesmírnou misi. Poprvé v historii tak do vesmíru poletí posádka, která nebude tvořena ani jedním profesionálním astronautem.

Velitelem a zároveň také jediným plátcem mise bude americký podnikatel a vášnivý letec Jared Isaacman, jehož čisté jmění podle magazínu Forbes činí 2,2 miliardy dolarů. V lodi Crew Dragon na misi nazvanou Inspiration4 ale pochopitelně nepoletí sám. Zbylá tři místa se ovšem taktéž rozhodl zaplatit a daruje je vybraným členům veřejnosti.

Celou iniciativu Isaacman spojil s veřejnou sbírkou pro Dětskou výzkumnou nemocnici Svaté Jude v Memphisu, která patří k předním kapacitám v oblasti léčení rakoviny u dětí. Jedno ze tří míst tudíž připadne některému z představitelů nemocnice. A ačkoliv Isaacman sdělil, že už byl vybrán, zatím se neví, o koho jde. Jedno je ale jisté – bude to žena.

Čistě vyhlídková mise

Další místo připadne náhodně vylosovanému přispěvateli pro nemocnici a to poslední nadějnému podnikateli, který využije webové služby Shift4Shop. „Inspiration4 je realizací celoživotního snu a krok do budoucnosti, v níž každý může objevovat a prozkoumávat hvězdy. Chci využít tento historický okamžik k inspiraci lidstva a zároveň pomoci při řešení dětské rakoviny tady na Zemi,“ prohlásil Isaacman.

jared_isaacman_at_spacex_2

Jared Isaacman ve cvičné lodi Crew Dragon. Povede první civilní misi do vesmíru

Foto: SpaceX

Není nutné přímo darovat, nicméně s každým dolarem navíc se počítá jako s deseti lístky do slosování, tudíž se zvyšuje šance na výhru. Jak ovšem píše deník The New York Times, zařazeni mohou být pouze občané Spojených států amerických, s výškou pod dva metry a váhou pod 113 kilogramů, kteří projdou psychickými a fyzickými testy.

Celou posádku odhalí Isaacman 28. února. Sedmatřicetiletý americký podnikatel chce tímto způsobem pomoci vybrat až 200 milionů dolarů pro zmíněnou nemocnici, přičemž z vlastní kapsy daroval už 100 milionů dolarů.

Inspiration4 bude čistě vyhlídkovou misí, v rámci které budou účastníci dva až čtyři dny kroužit kolem Země, a to v lodi typu Crew Dragon pod názvem Resilience, která je ještě „zaparkována“ na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam donesla čtveřici astronautů. Detaily mise jsou ovšem podle SpaceX hlavně na Isaacmanovi, byť se ví, že proběhne v posledním čtvrtletí tohoto roku.

Zároveň je to jen pár dní, co i společnost Axiom oznámila záměr vyslat na ISS vůbec první, plně komerční turistickou misi. V jejím vedení však bude stát bývalý astronaut NASA Michal López-Alegría, kterého doplní další tři muži, jež také využijí služeb SpaceX a Crew Dragon. Za zhruba osmidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici každý zaplatí zhruba 1,2 miliardy korun.


Někteří vesmírní turisté už do vesmíru i na Mezinárodní vesmírnou stanici v minulosti zavítali, a to jako jednotlivci v rámci ruských misí. Mezi lety 2001 a 2009 se jich do výšky 400 kilometrů podívalo celkem sedm. Tehdy platili mezi 20 a 25 miliony dolarů za desetidenní návštěvu.

Na americké straně se měla stát v tomto směru průkopnicí učitelka Chista McAuliffe, která ovšem letěla v roce 1986 na palubě osudného letu raketoplánu Challenger. Při jeho výbuchu zahynula společně s dalšími šesti členy posádky. Od havárie, která otřásla americkým výzkumným programem, uplynulo ve čtvrtek přesně pětadvacet let.

V oblasti vesmírného turismu se chtějí v budoucnu angažovat i firmy dvou aktuálně nejbohatších mužů světa, Elona Muska a Jeffa Bezose. SpaceX už před časem přislíbilo cestu několika vyvolených lidí kolem Měsíce. Blue Origin nadále úspěšně testuje svou loď pro turistické lety do zhruba stokilometrové výšky.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.