Když ve čtvrtek večer zaznělo z kalifornského centra NASA hlášení „touchdown confirmed“, nejkritičtější fáze mise Mars 2020 úspěšně skončila. Práce pro rover Perseverance, který v tom okamžiku dosedl na rudou planetu, ale teprve začala. Jeho hlavním cílem je hledání stop mikrobiologického života a z povrchu už poslal zpět na Zemi první kvalitní fotografie.

Ačkoliv jde pouze o první marťanské snímky od Perseverance z tisíců, které nejspíš v následujících letech přijdou, už nyní na nich lze vidět mnoho zajímavého. Ostatně zhruba tunová Perseverance má na své palubě rekordních třiadvacet kamer. Vůbec první fotky se z nového roveru objevily už tři minuty po potvrzení přistání.

Z takzvaných haz cams, respektive rizikových kamer umístěných za ochrannými skly, dorazily první černobílé snímky. Ty sloužily především jako vizuální potvrzení, že automatizované přistání ve vzdálenosti 220 milionů kilometrů od Země proběhlo v pořádku.

Foto: NASA/JPL Cal Tech

Klíčový okamžik. Vozítko Perseverance dosedá na Mars pomocí „nebeského jeřábu“

Foto: NASA / JPL Cal Tech

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter vyfotila Perseverance při přistání ze vzdálenosti sedm set kilometrů

Zajímavý snímek je i z poslední fáze přistávací sekvence. V ní se Perseverance spustila ze „scy crane“ (nebeského jeřábu) na samotný povrch a do budoucna možná uvidíme celé video, jak to probíhalo. Pokud byste chtěli lepší představu, jak to vypadalo, můžete se podívat na tuto animaci z přistávacího manévru.

Fotka tak pochází právě z onoho jeřábu, který rover spustil na samotný povrch rudé planety pomocí lanek. V okolí roveru je vidět, že Perseverance přistála na mimořádně hladkém místě. Připomeňme, že přesné místo vybral rover zcela automaticky, na základě snímků, které při klesání na padáku pořídil.

Vůbec první barevná fotografie v HD rozlišení, kterou rover odeslal, pochází také z rizikových kamer a přibližuje přesné místo přistání. Menší snímek následně ukazuje detail jednoho ze šesti kol Perseverance. Jeho okolí zaujalo například geologa Petra Brože, protože zřetelně zobrazuje pórovité horniny. To znamená, že by mohly být sopečného původu, ale může jít také o mořské sedimenty. To však vědci zatím neví a pravdu ukáží nejspíš až chemická data.

Teď zaznělo, že vědecký tým na základě téhle fotografie řeší, jestli ty děravý kamínky jsou sopečného nebo sedimentárního původu :) Dobrá zpráva pro mne, stále není jisto, takže jsem se možný sekl/nesekl. Ideál :) pic.twitter.com/zbvUO8IuK3

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) February 19, 2021

O tom, jak vyspělé jsou současné vesmírné technologie, svědčí i poslední vydaná fotka. Ta dokonce pochází ze zcela jiného místa. Nad oblastí přistání Perseverance totiž vědci navedli i sondu Mars Reconnaissance Orbiter, která kolem rudé planety obíhá. Ta se svou kamerou s extrémně vysokým rozlišením (30 centimetrů na pixel) vyfotila oblast, kde rover pomocí padáku přistával.

Sonda se v tom okamžiku nacházela neuvěřitelných 700 kilometrů od Perseverance a cestovala rychlostí 3 km/s, přesto je nejnovější rover NASA zřetelně vidět. Vědci snímek pořídili zejména proto, že pokud by se přistání nepovedlo, pomohl by odhalit, kde nastal problém.

Další fotky Perseverance bude posílat v následujících dnech. Už nyní se vědci připravují na vypuštění experimentální helikoptéry Ingenuity, kterou Perseverance také nese na palubě. V okolí přistání je hned několik rovných míst, z nichž by mohla odstartovat.

Foto: NASA HQ PHOTO/Flickr

Řídící centrum NASA při pohledu na první fotky z Perseverance