Na Netflixu přistál první český seriál Svět pod hlavou. Může otevřít nové příležitosti pro domácí tvorbu, říká producent

Svět pod hlavou je první český hraný seriál, který se dostal na Netflix

Foto: Bionaut

České filmy se na Netflixu pravidelně objevují už nějakou dobu a často se u nás dostávají i mezi nejsledovanější tituly. Nedávno se ale konečně podařilo na největší streamovací službě prosadit také český seriál, kvalitní kriminálku Svět pod hlavou. Pořad z roku 2017, který představil zajímavý koncept cestování v čase do doby normalizace, se díky tomu dostane k novému publiku. Podle producenta seriálu by to navíc mohlo znamenat novou příležitost k pozvednutí domácí televizní tvorby.

Svět pod hlavou je rozhodně jedním z lepších příkladů, co čeští filmaři umí vytvořit. Hlavního hrdinu, policistu Filipa Marvana, v roce 2016 srazí auto a on se probouzí v roce 1982. Zatímco se snaží pochopit, co se stalo, okamžitě je začleněn jako vyšetřovatel do policejního sboru, kde má řešit sérii kriminálních případů. Zároveň se ale pokouší zjistit, jak se vrátit zpátky do svého života a jestli je to vůbec možné.

Premisu seriálu s časovým skokem hrdiny-policisty tvůrci převzali z oceňované britské detektivky Life On Mars, využili ji ale trochu jinak. Filip se totiž ocitá v době stále aktivního komunistického režimu, který jeho otce dovedl k alkoholismu a nakonec i k sebevraždě. Jeho hledání východiska se tím podstatně komplikuje, protože zmatení z jiného fungování společnosti navíc provází traumatické vzpomínky na dětství se zlomeným rodičem.

Díky rozpočtu vycházejícímu ze společné produkce České televize, TV Joj a koprodukce se společností Bionaut se může Svět pod hlavou naplno ponořit do dobové estetiky. Nejde ovšem o žádné opulentní kulisy, naopak vše působí ponuře i přes teplé barvy, jako by režim dusil svět samotný. Stejně tak se samotná témata seriálu postupně více a více zaměřují na jednu stranu na sarkastické vyobrazení dobového myšlení, na druhou na podrazy a oportunismus ovlivňující další vývoj historie země.

netflix-bionaut-svet-pod-hlavou-3

Jedním z nejlepších aspektů Světa pod hlavou je cynický policajt Ivana Trojana

Foto: Bionaut

Ještě zajímavější než zápletka hlavního hrdiny v tomto kontextu může být jeho kolega, určitý protipól a rezignovaný cynik ztvárněný Ivanem Trojanem. Jeho ostré poznámky spolu s až ležérním přístupem k násilí vůči spoluobčanům často stojí na pomezí černého humoru a hrůzy, podobně jako seriál jako celek.

Ačkoliv někteří kritici Světu pod hlavou vytýkají určitou umělost ve zpracování základní premisy nebo přílišnou obsesi některými dobovými reáliemi, obecně se mluví o jednom z nejlepších děl, jaká se v televizi v uplynulém desetiletí objevily. Proto byl také ideálním titulem, který dostat ne Netflix a otevřít ho tak novému, nebo připomenout staršímu publiku.

Svět pod hlavou je přitom vůbec první český seriál na obří streamovací službě, což pro CzechCrunch komentuje Jan Rubeš z Magic Boxu, jež se stará o digitální distribuci díla. „Většina seriálů vzniká v českých televizích a ty pochopitelně i proto, že mají své vlastní VOD platformy, nemají zájem nám své produkty licencovat pro Netflix. Vidí v něm konkurenci,“ řekl.

Stejně jako způsobil příchod streamovacích služeb malou revoluci v Hollywoodu, zásadně se mění situace také pro národní produkci po celém světě. Dlouho totiž platilo, že vedle kin je spolehlivým odbytištěm pro mimoamerickou audiovizuální tvorbu televize, Netflix a jemu podobní ale pro ni představují silnou konkurenci. Mladší generace už tak trávily čím dál méně času sledováním televize a mezinárodní platformy s obří nabídkou obsahu na ni nechají snadno zapomenout.

Nová příležitost pro českou televizní tvorbu ve světě

Vratislav Šlajer, producent ze společnosti Bionaut, to ale naopak považuje za potenciální příležitost. Jeho firma se v minulosti podílela na ambiciózních projektech jako film Pouta Radima Špačka, který byl také jedním z tvůrců Světu pod hlavou. Na seriálu Mamon pak spolupracovala přímo s HBO a má na starosti i webový seriál #martyisdead, který pro Česko nedávno vyhrál historickou cenu Emmy.

Po spolupráci s ČT a Joj na Světu pod hlavou se Bionautu podařilo udržet práva pro jeho další distribuci, což je velice ojedinělé. Do zahraničí ho pak dostal díky britským BBC Studios. Například Netflix považuje za další možnost, jak místní tvorbu představovat ještě většímu publiku. V současnosti je Svět pod hlavou na streamovací službě dostupný pouze v Česku a na Slovensku, ale nemusí to tak zůstat.

„Věřím, že pokud bude Svět pod hlavou v rámci Česka a Slovenska na Netflixu úspěšný, může se nám v budoucnu podařit otevřít diskuzi o distribuci v dalších teritoriích,“ řekl Šlajer pro CzechCrunch. Prozatím vypadá situace velice nadějně. Temná detektivka se od vydání na počátku února drží v desítce nejsledovanějších titulů na platformě, aktuálně držíc třetí místo mezi seriály.

ondrej-kania

Přečtěte si takéOndřej Kania rozšiřuje svou vzdělávací síť. Novou školu otevře v Chorvatsku a v Česku bude učit už od první třídy

„Prodej práv Netflixu zároveň ukazuje možnosti, jak české projekty posouvat dál a získávat pro ně další možnosti financování a výnosu,“ dodává Šlajer. Je však nutno dodat, že nejde o jednoduchou záležitost. Ačkoliv je Netflix spojený s ochotou natočit prakticky cokoliv pro neustálé zásobování uživatelů novým obsahem, jednání s ním mají daleko k formalitám.

„Prodávání licencí takovému nadnárodnímu gigantu je velice náročné,“ říká za Magic Box Rubeš. Nedávno se společnosti podařilo na streamovací službu dostat například Pata a Mata nebo slovenský seriál Websterovci. Doufá přitom, že do budoucna se o totéž bude moci pokusit i s většími projekty typu Světu pod hlavou. I když rozhodně podporuje české VOD platformy, dobře si uvědomuje jejich nevelkou zajímavost pro globální trh.

netflix-bionaut-svet-pod-hlavou-4

Svět pod hlavou ukazuje končící normalizaci 80. let

Foto: Bionaut

„Je to o lokálních a globálních službách – to se absolutně nevylučuje. Aerovod nabízí něco, co například nikdy nebude na Netflixu, a platí to i obráceně,“ vysvětluje Rubeš. Jako o zajímavém průniku pak mluví o českých projektech na mezinárodních platformách, kam patří už zmíněný Mamon nebo Pustina z roku 2016.

„Zahraniční VOD platformy mají pro lokální trh zájem o lokální tvorbu. A když taková nadnárodní služba má v Čechách chytrého a prozíravého šéfa jakým byl svého času v HBO Ondřej Zach, tak investuje i do lokální produkce,“ říká.

Pokud Svět pod hlavou na Netflixu ukáže schopnost zaujmout diváky a nejlépe i přitahovat nové předplatitele, streamovacímu obrovi demonstruje atraktivitu investic do české tvorby. Mezi jeho největší hity ostatní dlouhodobě patří například Papírový dům ze Španělska nebo Lupin z Francie. 

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.