Lukáš Matějček uspěl s batohy z Indie. Pro svou značku Bagind teď hledá nové kůže v Ekvádoru a má velké plány

Lukáš Matějček, zakladatel značky Bagind

Foto: Bagind

Cestování se stalo vášní Lukáše Matějčka již na střední škole. Za peníze, které si vydělal prací ve skladu, se po maturitě vydal do Nepálu učit děti angličtinu a následně cestoval po Indii, kde si nechal od místního brašnáře vyrobit batoh z kozí kůže. Po dvou letech, kdy batoh nosil z jedné práce do druhé a stále držel svůj půvab, se rozhodl batohy prodávat v Česku. I tak lze v rychlosti shrnout příběh stojící za značkou Bagind.

Byť společnost nyní slušně prosperuje a meziročně ztrojnásobila svůj obrat na 52 milionů korun, Matějček se svým společníkem Václavem Staňkem, který založil zlínské obuvnictví Vasky, rozhodně neplánují vypustit. Firma totiž začíná hledat nové světové dodavatele a hodlá expandovat za hranice.

Ačkoliv cestování aktuální situace příliš nepřeje, pětadvacetiletý Matějček se i napříč tomu v těchto dnech vydává na svou šestou cestu. Kromě navázání nového obchodního vztahu pro Bagind má za cíl dopsat druhý díl cestovatelské autobiografie a posbírat zážitky pro třetí knihu, čemuž se věnuje, když zrovna neprodává batohy.

Neustále na cestách

„Promiň, ještě tady musím podepsat nějaké smlouvy,“ začíná Matějček náš rozhovor. „Příští týden odlétám na další cestu, tak je toho teď moc,“ omlouvá se a z obrazovky videohovoru, přes který jsem se s ním spojila, na chvíli mizí.

bagind-4

Lukáš Matějček

Foto: Bagind

Říká si dobrodruh z paneláku a pojmenoval tak i svou knihu. Že však vyrazí cestovat zrovna teď, kdy se protipandemická opatření zpřísňují, možná leckoho překvapí. Matějčka to ale nezastaví. Poté, co procestoval Blízký východ a jihovýchodní Asii, ho to teď táhne směr Jižní Amerika.

„Chci tam pro Bagind najít ideálně další světovou výrobnu se stejnými hodnotami, které ctíme v Indii. Takhle je to totiž s našimi plány do budoucna neudržitelné,“ vysvětluje mladý podnikatel a je na něm patrné, že se na blížící se cestu vyloženě těší.

Volba nakonec padla na Ekvádor, a to i díky aktuálně nejpříznivějším podmínkám pro cestovatele. „Zjistil jsem si, jak se jmenuje hlavní město Ekvádoru a kolik tam stojí hostely. Španělsky neumím, je to ale dobrá příležitost se to naučit,“ popisuje svou přípravu s úsměvem Matějček.

Jihoamerické státy ho obecně lákají právě kvůli ručnímu zpracování kůže. Rád by navázal další přátelský vztah s výrobcem kvalitních kožených produktů, jako se mu to povedlo v Indii, a dosavadní portfolio Bagind rozšířil o výrobky z hovězí kůže. „Kdyby se mému indickému partnerovi Dennisovi něco stalo, znamenalo by to pro nás obrovské ztráty. Chceme navíc hodně růst. Kapacita Dennisových lidí už nestačí,“ objasňuje cestovatel.

Poohlédnout se po dodavatelích z jiných končin světa přiměla mladého podnikatele a cestovatele v jedné osobě mimo jiné i pandemie. V minulém roce totiž lockdown a zavřené hranice na čas omezily výrobu i dodávky z Indie. Na některé zboží tak museli zákazníci čekat i pět měsíců.

Kráva snad pozdvižení nezpůsobí

Právě v Indii má Bagind početný tým lidí. Pracuje tam pro něj 110 lidí, kteří většinu batohů, kabelek, tašek a doplňků vyrábí ručně podle tradičních výrobních postupů. Jelikož je ale v Indii kráva považovaná za posvátné zvíře, veškerá kůže pochází z koz. I tak ale šéf značky věří, že doplnění sortimentu o výrobky z hovězí kůže stávku ani pozdvižení ve výrobně v indickém Džajsalméru nezpůsobí.

„Je to jako když vegan žije s masožravcem. Kdyby mi Dennis řekl, že je to problém, respektoval bych to. Kráva je sice v ortodoxních rodinách víc než žena, je v tom ale i kus pokrytectví,“ zamýšlí se Matějček.

bagind-1

Bagind nabízí i kvalitní „duffel bagy“

Foto: Bagind

Krávu doma Dennisovi lidé mají, starají se o ni jako o svatou matku, čistí ji a zdobí. Takto však uctívají pouze svoji krávu. Ty ostatní neřeší. „Je to trochu jako Češi a hokej. Na jaře, když je mistrovství světa, jsme najednou hokejový národ. Jinak však hokej zase tolik lidí nezajímá,“ přirovnává světoběžník.

Hovězí kůže je méně poddajná než kozí a lze ji tedy využít na výrobu širšího spektra výrobků. Kromě ní v Bagind zvažují portfolio obohatit o produkty z vlákna, konopí či dřeva. „Za tři, čtyři roky, když budeme mít více výroben po světě, dovolíme si vyrábět i doma. Teď by to však nebyla dobrá strategie,“ zamýšlí se Matějček.

Na cenový rozdíl mezi českou a indickou výrobou totiž není aktuální zákazník Bagind připraven. Cena finálního výrobku z české produkce by totiž podle Matějčka byla třikrát až pětkrát vyšší než současný artikl v nabídce. U batohů se přitom aktuálně bavíme o ceně kolem 2,5 až 3 tisíc korun.

bagind-2

Minimalistický batoh Rollin Sirius od Bagind

Foto: Bagind

Kromě nové zahraniční výrobny má Bagind pro letošek celou řadu dalších plánů. Chystá vydat celkem 14 nových kolekcí se 170 výrobky, otevřít dvě nové prodejny a vstoupit na pět zahraničních trhů. Se svým e-shopem chtějí prorazit do Německa, Švýcarska, Rakouska, Maďarska a na Slovensko, kde by rádi otevřeli i kamennou prodejnu.

Nového obchodu se dočkají zákazníci také v Brně. Na ploše 400 metrů čtverečních tam otevře Bagind zážitkovou prodejnu společně s Vasky. A protože dlouhodobý cíl je spíše se od obuvnické firmy druhého z majitelů, Václava Staňka, odpojovat, bude mít obchod dva provozní i dva prodejní pulty. Zákazník tak ihned pozná, co jsou Vasky a co Bagind.

Do konce března by pak měla být hotová také nová vizuální identita. „Sice nás nic netlačí, ale nastavujeme vždy hraniční deadliny a makáme naplno,“ říká šéf Bagind. Grafici aktuálně pracují na novém webu, logu, slazují barvy a připravují podhoubí pro své podznačky, aby vizuální identita působila jednotně.

Důraz i na dobročinnost

Matějček by v budoucnu rád viděl Bagind nejen jako e-shop s batohy, doplňky, případně s oblečením, ale také jako portál se službami, možná i podcastem. Aktuálně se krystalizuje nadace. Od roku 2018 Bagind věnoval na charitu půl milionu korun, přičemž před Vánoci podpořil rodiče samoživitele a zdravotníky. Největší část peněz však posílá na výuku do Indie skrze neziskovou organizaci Most ProTibet.

bagind-3

Prodejna v Olomouci

Foto: Bagind

Právě Indie je totiž pro Matějčka symbolem všeho, co na cestování miluje. Díky kontaktu, který tam se zmíněným parťákem Dennisem navázal, dnes navíc žije svůj sen. Dřív na cesty vyrážel s cílem psát o nich na blog nebo na Facebook a po návratu pořádat přednášky. V jednu chvíli si však uvědomil, že už mu to nepřináší radost a na čas s cestováním skončil.

„Nechtěl jsem cestovat proto, abych měl co napsat do knihy, která je v nedohlednu, a kdo ví, zda něco vydělá, nebo abych měl o čem mluvit na přednáškách,“ vysvětluje Matějček. A tak se na čas usadil v Praze a sehnal si hned několik pracovních úvazků.

V pět ráno začínal v rádiu, večer rozvážel pizzu a končil v pozdních hodinách rozdáváním lístků před klubem. Pracoval i čtrnáct hodin denně, po čase si však uvědomil, že by měl začít podnikat, aby si svůj čas mohl svobodně řídit. Začalo ho totiž opět lákat cestování.

trelala-3

Přečtěte si takéTřicetiletý nesmysl z kanadských hor. Česká značka Horsefeathers pronikla přes snowboardisty do celého světa

Byť začátky Bagind nebyly hned kdovíjak růžové, dnes firma živí jen v Česku padesát lidí. Matějček má k ruce výkonného ředitele a velkou oporu našel také v majoritním vlastníkovi Bagindu, ještě mladším Václavu Staňkovi, kterému je třiadvacet.

Staněk sice řídí úspěšnou firmu Vasky, strategii ale tvoří společně s Matějčkem také pro Bagind. „Václav do firmy vnáší high level byznys ducha. Má v hlavě prioritně byznys, byznys a byznys. Přichází s inovacemi, které ve výsledku přináší hodně peněz,“ zmiňuje Matějček. Díky důvěře v tým si může nyní bez problémů vyrazit na dvouměsíční trip.

Cestování bere jako terapii, při které nachází podstatu sám sebe a tu pak zhmotňuje psanou formou. Knihy Matějčka jsou totiž z části autobiografické. „V knihách je vše čisté, jsem tam svůj a nemusím se za to stydět. Tam jsem nejvíc nahý, jak to jen jde, a konečně mě někdo slyší,“ říká začínající autor cestopisných románů. První kniha vyšla Matějčkovi v nakladatelství Pointa loni v listopadu, druhou by rád dokončil v Jižní Americe.

bagind-5

Matějčkova kniha Dobrodruh z paneláku

Foto: Bagind

 

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.