Dánsko staví obří větrnou elektrárnu s umělým ostrovem. Jeho největší projekt v dějinách vyjde na 28 miliard eur

Turbíny anglické mořské větrné elektrárny

Foto: Wikimedia

Jednou z nevýhod získávání energie z obnovitelných zdrojů jsou nároky na rozlohu. Výkonné solární a větrné farmy nebo vodní elektrárny zaberou velký prostor a výrazně zasahují do krajiny, takže se pro ně mnohdy těžko hledá vhodné umístění. Dánsko se situaci rozhodlo vyřešit jednoduše. Za zhruba 28 miliard eur (721 miliard korun) postaví větrnou elektrárnu s umělým ostrovem na moři a výkonem daleko přesahujícím 5 GW.

„Jednoduše“ je zde samozřejmě eufemismus, protože ve skutečnosti se má jednat o největší stavební projekt v dějinách země. Ostrov umístěný 80 kilometrů od pobřeží Dánska v Severním moři má sloužit jako centrála, kde se bude shromažďovat energie ze stovek větrných turbín a rozesílat do elektrické sítě na pevnině. V konečném stádiu má projekt zahrnující i druhý ostrov generovat více elektřiny, než zhruba 5,7milionová země spotřebuje, a dodávat ji také dalším.

Schválení obří větrné elektrárny ze strany dánské vlády proběhlo už loni v červnu. Vládní i opoziční strany se shodly na tom, že vzniknou dvě mořské energetické centrály – jedna na uměle vytvořeném ostrově a druhá na ostrově Bornholm. Minulý týden pak bylo za souhlasu většiny politických stran rozhodnuto o velikosti podílu státu na projektu umělého ostrova. Dánsko zafinancuje 51 procent, zatímco zbytek bude rozdělen mezi soukromý sektor.

denmark-offshore-windfarm-energy-hub-artificial-island

Návrh podoby umělého ostrova s energetickou centrálou

Foto: Danish Energy Agency

„Toto je pro Dánsko obrovská věc. Vstupujeme do nové éry mořské větrné energie,“ řekl pro The Guardian Dan Jørgensen, dánský ministr klimatu. „V roce 1991 jsme se stali první zemí, která vybudovala větrnou farmu mimo pevninu, a nyní děláme další krok,“ dodal. Dvě energetická centra mají už ve své první fázi ztrojnásobit objem energie, kterou severský stát generuje z turbín v moři.

Konkrétně to je až 5 gigawattů elektřiny, což odpovídá spotřebě tří milionů domácností. Většina z toho se bude z počátečních dvou stovek turbín do elektrické sítě přerozdělovat právě na uměle vytvořeném ostrově na západ od pobřeží Jutského poloostrova, hlavní pevninské části Dánska. V první fázi se rozloha umělého ostrova s energetickou centrálou odhaduje na 120 tisíc metrů čtverečních.

„Energetická centrála v Severním moři bude největší stavební projekt v historii Dánska,“ poznamenal Jørgensen. Tyto ambiciózní cíle vycházejí ze záměru nejen zásadně podpořit vlastní přechod na udržitelné zdroje, ale demonstrovat potenciál větrné energie z moře. „Je to skvělý moment pro naši zemi a pro globální přechod na zelenou energii,“ řekl o aktuálním rozhodnutí. Po dokončení první fáze a spuštění elektrárny má následovat další expanze až na potenciální výkon přes 10 GW.

„Výkon 10 gigawattů bude po dokončení znamenat produkci daleko většího objemu čisté elektřiny, než jaký využije celé Dánsko, takže je to součást strategie pro pomoc dalším zemím s dosažením jejich cílů,“ vysvětlil Jørgensen. Projekt rozdělený mezi stát a soukromý sektor navíc podle něj představuje dokonalý kompromis. Pro obě strany má jít o velice lukrativní příležitost přitahující firmy s hodnotnými znalostmi.

goto-floating-offhore-wind-turbine

Větrné turbíny v moři by se v příštích letech měly rychle množit

Foto: mmatsuura/Flickr

Prozatím to ovšem vypadá, že první fáze konstrukce obří větrné elektrárny se nemusí stihnout dokončit před rokem 2033. Ambiciózní environmentální projekt by se v takovém případě nemohl podílet na dánském ekologickém plánu, podle něhož má do konce této dekády o 70 procent klesnout produkce skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990. Vláda země proto chce co nejdříve začít diskuze s developery větrných elektráren, firmami a investory.

Odebírat by měli i Belgičané i Němci

Začít se musí s vytvořením rámce pro rozdělení zbylého 49procentního podílu na projektu. V následujících letech pak bude probíhat navazování spoluprací, uzavírání smluv a v neposlední řadě analýza environmentálních dopadů stovek turbín a umělého ostrova na mořské dno. Zásadní bude také domluva s Belgií, Nizozemskem a Německem, které by měly být odběrateli energie.

Ve větrné energii získávané z moře se chce ve velkém angažovat i EU. Jak zaznělo z Evropské komise loni v listopadu, už do roku 2030 chce takovým způsobem generovat 60 GW elektřiny a v horizontu dalších dvou dekád pokračovat až k 300 GW. Rozsah těchto plánů dává do perspektivy současný objem větrné energie vytvářené mimo pevninu, dosahující pouhých 12 GW. Pro dosažení 300 GW cíle se odhaduje investice kolem 800 miliard eur.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.