Ve jménu vyšší bezpečnosti a menšího hluku. Brusel ve většině svých ulic zpomaluje auta na 30 km/h

Brusel snižuje maximální povolenou rychlost na 30 km/h a to celoplošně

Foto: CzechCrunch/Wikimedia

Méně hluku, nižší míra znečištění a také vyšší bezpečnost účastníků provozu – to všechno jsou argumenty, proč některá z evropských měst nasazují model omezené rychlosti ve svých ulicích. Nyní se k nim přidává i Brusel, v jehož ulicích se nově smí jezdit maximálně 30 kilometrů v hodině. Hlavní město Belgie zavedlo toto omezení plošně, a to ve všech svých 19 obvodech.

Řidiči vjíždějící do belgické metropole nebudou nuceni sešlapávat brzdový pedál jen na několika vybraných úsecích hlavních městských tahů, kde by podobné omezování rychlosti nedávalo smysl. Zde nadále zůstávají maximální povolené rychlosti 50 km/h a v některých případech i 70 km/h. Maximální povolená rychlost je pro co nejvyšší přehled vždy jasně určena dopravním značením na příslušné komunikaci a najdete ji i na této mapě.

Důvodů, proč se Brusel rozhodl od 1. ledna 2021 zpomalit 340 tisíc řidičů, kteří každé ráno usedají v bruselském regionu do automobilu, je hned několik. Tím nejdůležitějším je vyšší bezpečnost nejen pro účastníky provozu, ale také pro pěší. Srážka vozu jedoucího rychlostí 30 km/h s chodcem může mít pro účastníky nehody daleko menší dopad, než pokud by vůz jel rychlostí 50 km/h, jak vysvětluje náš text z minulého roku.

S pomocí rychlostního omezení by podle představitelů Bruselu mělo být dosaženo celkového zklidnění a plynulosti provozu na ulicích, což přinese i nižší počty dopravních nehod. Mimo to by mělo přinést také významné snížení hluku v ulicích. Elke Van den Brandtová, ministryně bruselské vlády pro mobilitu, veřejné práce a bezpečnost silničního provozu, hovoří až o 50 % nižší hlučnosti.

Ta by navíc měla být doprovázena i snížením znečištění ulic. Pomaleji jedoucí vozy budou vířit méně prachu a menší bude i opotřebení pneumatik, což znamená méně částic, které za sebou pneumatiky zanechávají.

Nový Amsterdam

Omezení rychlosti jde ruku v ruce s cílem města stát se do roku 2030 daleko přátelštějším místem vůči chodcům a cyklistům. Podle Van den Brandtové je automobilům momentálně vyhrazeno přibližně 70 % veřejného prostoru Bruselu. Ten zabírají jak jízdní pruhy jednotlivých komunikací, tak místa na stání vozů. Brusel by chtěl toto procento postupně snižovat a vyhradit jej volnočasovým aktivitám, zeleni, prostoru pro cyklisty a dalším účelům.

Jak informoval magazín Politico, myšlenkou Van den Brandtové není vyloučit z města veškeré vozy, ale snížit jejich počet. „V Bruselu je spousta nevyužitého prostoru mimo ulice. Pokud tam umístíme auta, získáme tím na ulicích spoustu místa,“ vysvětlila ministryně, která již před deseti lety uspořádala piknik na Place de la Bourse v Bordeaux, aby poukázala na nelogičnost čtyřproudé silnice situované v samotném srdci města, o čemž by mohlo vyprávět i Národní muzeum v Praze.

doprava-ve-mestech1

Place de la Bourse v Bordeaux s hustým provozem

Foto: Julien Briandg/Unsplash

Počet vozidel ve svém městě by vedení Bruselu do roku 2030 rádo zredukovalo o 35 procent, díky čemuž by se mělo z ulic daleko častěji než dříve ozývat cinkání zvonků kol. Podobná opatření, jako je rychlostní omezení, by totiž podle ministryně pro mobilitu mělo vymýtit strach rezidentů řešit svou mobilitu právě pomocí bicyklu. Trasa, kterou zaměstnanci překonávají pro přepravu z a do práce, totiž často nepřesahuje pět kilometrů.

Vyplývá to ze statistik získaných díky tzv. plan de déplacements. Tyto plány mají povinnost navrhovat veškeré podniky sídlící v Bruselu, které mají více než 100 zaměstnanců. Jedná se o strategii mobility, která má za úkol snižovat dopad mobility zaměstnanců na životní prostředí.

Z oněch 340 tisíc řidičů ze vzdálenějších částí bruselské provincie dojíždí přímo do města přibližně 190 tisíc řidičů, a to znamená, že zbytek by mohl bez problému hledat dopravní alternativy. Vzorem jim v tomto směru jsou zaměstnanci orgánů Evropské unie, pro kterou je Brusel hlavním sídlem. Lidé, kteří přicházejí za prací pro EU z celé Evropy, podle Van den Brandtové navíc vlastní automobily jen výjimečně a mnohem častěji jezdí na kolech a skútrech nabízených službami sdílené mobility.

K omezování rychlosti by bruselská vláda ráda časem přidala i nový zdaňovací systém pro majitele vozidel. Ten v jednoduchosti počítá s modelem, ve kterém by sváteční řidiči platili nižší daň a naopak každodenní jezdci by museli sáhnout hlouběji do svých kapes. Jedná se však prozatím jen o předběžný návrh, který si bude muset projít náročným schvalovacím procesem.

brusel

Rychlost se ve většině ulic Bruselu sníží na 30 km/h

Foto: CzechCrunch

Brusel není jediným evropským městem, které ve svých ulicích mění maximální povolenou rychlost. Zářným příkladem pozitivních dopadů takovýchto opatření jsou finské Helsinky, které díky omezení rychlosti v roce 2019 nezaznamenaly ani jednoho usmrceného člověka z důvodu srážky s vozidlem.

Co se Prahy týče, zde bude vše v případě podobných změn probíhat spíše lokálně. Příkladem může být Karlín, kde bylo již před lety vytvořeno několik zón s maximální povolenou rychlostí 30 km/h. Takových míst by mohlo do budoucna i v našem hlavním městě přibývat, ovšem model celoplošného omezení rychlosti po vzoru Bruselu je spíše nepravděpodobný.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.