Svítidla přímo ze včelího úlu. Český designér Eduard Seibert přichází na trh se světovým unikátem

Lampy Beehive jsou unikátním dílem člověka a desítky tisíc včel

Foto: Filip Gyore

Včelařství si v poslední době prochází malou renesancí. Chovu neúnavných dělnic propadá stále více nadšenců, za což jim je odměnou především poklad v podobě zlatavého medu. Ovšem med není tím jediným, čím se mohou včely za péči odměnit. Mimo propolisu a vosku mohou vytvářet i hotové designové umění, jak dokládá projekt svítidel Beehive českého designéra Eduarda Seiberta.

Nápad využívat včely k vytváření unikátních lamp přišel v momentě, kdy se student designu na liberecké univerzitě rozhodl pomocí 3D tisku vytvořit objekty s kompletní geometrií generovanou počítačem. To je ovšem pro 3D tisk stále poměrně velká výzva, a proto začal hledat alternativu, která se nakonec ukázala právě ve včelách. „Včely dělají velice elegantním způsobem jak realizaci, tak i vlastní ‚výpočet‘ takové geometrie,“ popisuje.

„Líbila se mi navíc další vrstva, kterou včely do výsledného tvaru vnesou, a to velice racionální odůvodnění této geometrie. Není náhodou, jak vypadá, včely se snaží být ve své stavbě co nejefektivnější. Následovalo zkoumání včel, a to s sebou přineslo i environmentální téma související s krizí ve včelařství,“ nastiňuje Eduard Seibert důvody, proč se nakonec rozhodl svěřit tvorbu objektů do „rukou“ včel.

Celé se to nakonec ukázalo být velmi originálním a nápaditým rozhodnutím. Na základě své rešerše totiž zjistil, že podobné realizace, ve kterých by se včely stávaly architekty i konstruktéry člověkem předdefinovaných objektů, není příliš mnoho. Navíc se žádná z nich netýká osvětlení. Svá umělecká díla podle Eduarda Seiberta tvoří podobným způsobem jen jeden umělec z Číny a Slovák Tomáš Libertiny.

euadr-seibert

Eduard Seibert, autor nápadu na lampy vytvářené přímo ve včelích úlech

Foto: Beehive

„Spíš než inspirací však pro mě bylo motivací, že to, co jsem si vymyslel, je možné vytvořit, a zbývá tedy jen vyvinout tvar, který by umožnil požadovanou funkci a zároveň respektoval technologická omezení,“ vysvětluje designér, který absolvoval studia na fakultě umění a architektury v Liberci, magisterský titul získal na UMPRUM, aby se vrátil zpět do města pod Ještědem, kde aktuálně absolvuje doktorandské studium.

Jedna matrice, pět let vývoje

Vývoj řešení zabral dnes třicetiletému designérovi pět let. Na jeho konci stojí matrice v podobě dole otevřeného dvacetistěnu, která na sobě nese voskové pláty, mezi včelaři známé jako mezistěny. Z nich se například rolují svíce ze včelího vosku. Mezistěna se dá popsat jako předem připravený voskový základ, na němž včely následně budují svou plástev s buňkami, do kterých ukládají medové zásoby.

Podobným způsobem včely přistupují i k mezistěně na matrici zavěšené ve vrchní části úlu. Včely mezistěnu ztenčí a vystaví na ní jednotlivé plástvové buňky. Následně se výtvor z úlu vyjme, instaluje se do něj světelný spotřebič, který ztenčenou plástev zevnitř prosvítí, čímž se vytvoří zajímavý světelný efekt.

beehive2

Na základě matrice lze vytvářet například i svíce

Foto: Filip Gyore

Do světla je momentálně instalována 2wattová LED dioda s nízkým výdejem tepelné energie, která zabraňuje zahřátí vosku nad 62 stupňů Celsia. V takovém případě by totiž začal vosk tát a světlo by se znehodnotilo. Světlo je proto vhodné především jako designový prvek, který v místnosti navozuje příjemnou atmosféru. Může také fungovat pro zklidnění mysli před spánkem. „Barva a intenzita osvětlení ve večerních hodinách ovlivňuje náš spánek, potažmo náladu a schopnost odolávání stresu další den,“ říká Seibert.

V případě tlumeného světla s teplým barevným spektrem, jako například vyzařuje právě svítidlo Beehive, se tělo začne fyziologicky připravovat ke spánku. Pokud tedy bude člověk těsně před spaním dlouho v prostoru osvíceném intenzivním denním světlem, jeho spánek bude způsoben spíše jen únavou mozku a nebude tak kvalitní,“ vysvětluje designér, který se vlivům umělého osvětlení na psychickou pohodu člověka věnuje ve své dizertační práci.

Výrobky z manufaktury s 60 tisíci zaměstnanci

Nabízí se otázka, jaká je životnost takového světla. Prvnímu prototypu je zatím jen pět let, nicméně podle Eduarda Seiberta je v perfektní kondici a nepřekvapilo by jej, kdyby takové světlo bylo schopno vydržet i více než deset let. Za to ostatně může i fakt, že na světle neulpívá prach.

„Původně jsem z prachu měl obavy a chtěl jsem vosk povrchově ošetřovat, ale na základě zkušeností jsem si to rozmyslel. Teoretické vysvětlení zatím nemám. Spekuloval bych o antistatických vlastnostech povrchu zpracovaného včelami, možná se jedná o mikrostrukturu, možná včelí vosk. Je mnoho vlastností včelích úlů, kde máme jen popsané účinky, ale neumíme je přesně vysvětlit,“ říká Eduard Seibert.

Výroba jednoho takového světla zabere včelstvu, ve kterém je přibližně 60 tisíc včelích dělnic, dva týdny. V jednom úlu mohou vznikat až tři produkty najednou, přičemž by podle autora Beehive byly schopny vytvořit stínítko i rychleji, ale vzhledem k tomu, že je základním kamenem celého projektu chovat se ke včelám ohleduplně, není na včelky vyvíjen žádný nátlak. Ostatně tvorba jednoho takového svítidla je vyčerpává daleko méně než produkce jedné sklenice medu.

beehive1

Jeden včelín dokáže vyrobit až tři lampy najednou

Foto: Filip Gyore

„Včelaření je vlastně disciplína, kdy se snažíte včely vyčerpávat tak akorát. Tím, že jim vezmete med, je vyčerpáváte, vracíte jim namísto toho cukr, ale vždy každý včelař balancuje, kolik medu nechat a vzít, aby včelstvo přežilo zimu v síle. Naopak vosku máte před zimou přebytky, protože před zimou se včelstvo stěhuje do mnohem menšího prostoru,“ vysvětluje Seibert.

„Stavba stínítka tak vyčerpává včelstva jen minimálně, zejména v porovnání s jednou sklenicí medu. To je také důležitý důvod, proč může mít produkce svítidel pozitivní ekologický dopad na včely,“ doplňuje designér.

Alternativa pro včelaře

Pro tento rok si projekt Beehive stanovil metu 100 kusů vyrobených stínítek, která budou vznikat u pěti různých včelařů. Ovšem produkce by mohla být ještě vyšší. Beehive totiž nenabízí pouze hotové produkty, ale všem nadšeným včelařům dává možnost zakoupit si i samotnou matrici s mezistěnou a svěřit výrobu svítidla vlastním včelám.

V případě hotového lampy je cena 7 200 korun za menší a 7 800 korun za větší svítidlo. Polotovar je nabízen za 400 korun, respektive 800 korun v případě polotovaru s elektrotechnickými komponenty a všechny informace o projektu Beehive najdete zde. Eduard Seibert by do budoucna prodávání polotovarů rád posunul na novou úroveň.

mctrebesin_5

Přečtěte si takéŽáci z třebešínské průmyslovky postavili svou školu v Minecraftu. Budovali jsme ji rok ze 7 milionů bloků, říkají

„Systém bych chtěl mít v budoucnu nastavený tak, že polotovar prodám včelaři za nákladovou cenu a nabídnu mu, že od něj odkoupím vystavené stínítko za výrazně vyšší cenu. Cena výkupu by například odpovídala tomu, že dvě vyrobená svítidla zaplatí včelám celou zásobu medu na zazimování. Důležité na tom je, aby ta suma nebyla nízká, protože jeden z největších problémů včelařů je, že nedokáží ocenit svoji a práci včel a ceny medu jsou často až nákladové,“ nastiňuje.

Každý včelař by tak za vyrobené stínítko mohl utržit až 1 500 korun, takže se jedná o poměrně zajímavý výdělek, který by se mohl stát alternativou k produkci a prodeji medu. Již brzy by navíc měla být svítidla k vidění v showroomu v Praze, kde budou produkty projektu Beehive vystavovány.

Mimo to chce Eduard Seibert sám začít se včelařením a také pracovat na dalších tvarech svítidel, která již budou schopna osvítit celou místnost, a implementovat do svítidel některé své poznatky týkající se výzkumu vlivu světla na lidskou psychiku. Z dlouhodobého hlediska se nabízí expanze na trhy severských zemí, kde je vytříbený design ve spojení s přírodou vyhledávanou komoditou.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.