Nevyšlo to s Nikolou, musí to vyjít s někým jiným. General Motors se pouští do nového projektu vodíkového náklaďáku

Truck společnosti Navistar řady RH

Foto: Navistar

Navistar, OneH2 a JB Hunt Transport. Tak zní jména společností, se kterými se automobilka General Motors (GM) pouští do nového projektu, na jehož konci by měla stát bezemisní flotila tahačů s vodíkovým pohonem. A na rozdíl od nešťastné spolupráce s výrobcem Nikola by tato už mohla vyjít.

Společně budou vyvíjet komplexní řešení nákladní vodíkové dopravy, které se bude odvíjet od vodíkového tahače postaveného Navistarem, respektive jeho firmou International Trucks. Ta by chtěla mít vývoj tahače dokončený v roce 2024, přičemž první zkušební prototypy mají být hotovy už v příštím roce.

Cílem je vytvořit nákladní vůz vybavený více než 600 vodíkovými články, které by měly poskytnout dostatek energie na cesty dlouhé až 800 kilometrů. Jedno natankování by nemělo zabrat více než 15 minut, přičemž Navistar uvedl, že by náklady na provoz měly být srovnatelné s klasickým naftovým tahačem.

Testování tahačů by měl mít na starosti přepravní gigant JB Hunt a společnost OneH2 ve spolupráci figuruje coby dodavatel vodíku. Technicky bude základem celého projektu technologie Hydrotec Power Cube z dílny GM a každý tahač by měl dostat dvě tyto jednotky, které se umisťují na místo, kde mají klasické tahače palivové nádrže.

navistar

Automobilka Navistar ve spolupráci s General Motors pracuje na vývoji vodíkového tahače

Foto: Navistar

Účast americké automobilky na projektu může být pro někoho překvapením. Není to totiž tak dávno, co se velmi nepříjemně spálila s výrobcem vodíkových tahačů Nikola. GM vedlo s Nikolou jednání o rozsáhlých investicích a poskytnutých technologií, jak ale nakonec vyšlo najevo, ze strany Nikoly se nejednalo o férovou hru a z celé spolupráce nakonec sešlo.

V případě Navistaru by ovšem podobný přešlap hrozit neměl. Společnost si prošla v roce 2016 velmi turbulentním obdobím, kdy se dostala až na pokraj bankrotu z důvodu vývoje naftového motoru, který nebyl schválen Agenturou pro ochranu životního prostředí. Navistar tehdy musel najít technologického partnera v podobě Volkswagenu, který ukotvil jeho pozici na trhu.

Dnes je Navistar producentem nákladních vozidel, autobusů a v loňském roce se stal podílníkem ve společnosti TuSimple. Ta se zabývá vývojem autonomních technologií a do budoucna by mohl být výsledkem této spolupráce autonomní tahač, který zvládne operovat na dálnicích i menších silnicích.

„Vodíkové články jsou velkým příslibem pro nákladní vozidla, zejména tam, kde je vyžadována vyšší hustota energie, rychlé doplňování paliva a delší dojezd,“ uvádí v tiskové zprávě Persio Lisboa, prezident a generální ředitel společnosti Navistar.

hydrocel1

Technologie Hydrocel Power Cube

Foto: General Motors

Neutuchající zájem GM o projekty spojené s přepravou nákladů pomocí vodíku jeho slova jasně dokazují. Mezi vodíkem a jeho masovým využíváním však nyní stojí ještě několik překážek, které je nutné vyřešit. Patří mezi ně i velmi řídká infrastruktura, bez které se náklaďáky nehnou z místa. Aktuálně je totiž v USA necelých padesát veřejně přístupných čerpacích stanic s vodíkem.

Minimální počet vodíkových stanic je i důvodem dramatického propadu prodeje vodíkových osobních automobilů na území Spojených států v minulém roce. Jak informoval web Insideevs, pokles prodejů vodíkových osobních vozů je 55 procent v meziročním průměru. Svou roli hrají i vysoké pořizovací ceny takových vozů. V blízké budoucnosti tak bude vodík výhradně náležet hlavně nákladní dopravě, na což sází například i automobilky Hyundai a Mercedes, které taktéž pracují na vývoji vodíkových tahačů.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.