Jiří Vosýnek učí Čechy na rostlinnou stravu. Veganská jídla vozí ve vratných miskách, aby šetřil přírodu

Jiří Vosýnek (třetí zprava) a tým okolo gastronomického projektu Baví

Foto: Baví

Rozvážkové služby v posledních měsících jedou na maximum a chodníky kolem kontejnerů stále častěji připomínají skládku. Restaurace zejí prázdnotou a jídlo si dnes domů objednávají i lidé, kteří tak v minulosti nikdy nečinili. O tom, že obaly zatěžují planetu, není třeba vést spory.

„Dali byste si jednou týdně k večeři kreditní kartu?“ ptá se na svém webu Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozorňuje tak na děsivou skutečnost toho, že každý z nás měsíčně pozře 21 gramů mikroplastů. Minimalizovat odpad a zároveň přivést více lidí k rostlinné stravě se teď snaží Jiří Vosýnek, který loni v květnu založil gastronomický startup Baví.

Myšlenkou Baví je rozvážet lidem v Praze vratné misky s objemem takřka třičtvrtě kila zdravého veganského jídla, s vyváženou chutí a nutriční hodnotou, která má pokrýt 60 až 70 % denního příjmu živin. Třešničkou na dortu je, že jídlo Baví vaří v ášramu, tedy duchovním místě spojeném s neziskovou organizací Jóga v denním životě.

Kouzlo veganství

„K rostlinné stravě jsem začal přičichávat před sedmi lety. Opravoval jsem kostel na Albertově a na oběd jsme chodili do vegetariánské restaurace,“ vzpomíná dvaatřicetiletý Vosýnek, který se živí jako umělecký štukatér. Po týdnu zjistil, že se cítí lehčí, a začal zjišťovat, co se v těle děje, když vynechá masovou složku. Když pak začal žít s přítelkyní, která se stravovala čistě rostlinně, rozhodl se ji následovat.

bavi-3

Jiří Vosýnek, zakladatel gastronomického projektu Baví

Foto: Baví

Již v té době si začínal hrát s myšlenkou založit gastronomický podnik. Tehdy to měla být polévkárna. „Měl jsem moc práce, a tak to nějak uslo a už jsem se k tomu nedostal,“ vysvětluje Vosýnek. Maso na talíři pro něj přestalo přicházet v úvahu. Uvědomil si, že už nečelí žádnému odříkání či zakazování. Přitom však nenacházel příliš uspokojení v nabídkách restaurací.

„Zjistil jsem, že i když žiju v Praze, kde je veganských restaurací dost, nemám se kde pořádně najíst,“ rozvíjí, co stálo za vznikem Baví jeho zakladatel. Spousta restaurací podle něj staví na chuti, ale už neřeší nutriční složky, které naše tělo potřebuje. A netýká se to jen veganských restaurací.

„Jsme knedlíkový národ. Jíme nezdravě a bereme to jako normu. Také mám rád české klasiky, avšak není na tom nic moc zdravého. Pokud jídlo vnímám tak, že mi má dodat energii, tak nevidím důvod, proč bych měl jíst výpečky, po kterých se mi chce jít na dvě hodiny spát,“ zamýšlí se Vosýnek. V průběhu ledna začne Baví každé pondělky vařit tradiční česká jídla, avšak ve zdravější veganské verzi.

Hodně veganů podle Vosýnka sice myslí na etiku a ochranu zvířat, ale často zapomínají sami na sebe tím, že tělu dávají něco, co nepotřebuje. A na tom je podle něj založena velká řada restaurací.

„Nesmírně si vážím každého, kdo rostlinné stravování dostává do povědomí více lidí. Je fajn zaujmout chutí, ale jídlo by mělo být také zdravé. Smažená jídla plná sacharidů, na nichž jsme do jisté míry všichni závislí, mi připadají jako laciná cesta, jak získat zákazníky,“ podotýká Jiří.

Právě nutriční hodnoty jsou přitom často tím, čím jako první konvenční strávníci argumentují. Představa vynechat maso, mléko a med u mnohých spouští červenou kontrolku. Domnívají se, že tělu přece musí něco chybět. „Vždyť to, že máma mele maso, víme všichni už od dětství,“ usmívá se zakladatel Baví.

bavi-2

Jídla od Baví musí být vždy nutričně vyvážena

Foto: Baví

Vosýnek je přesvědčen, že předsudky a strach z nedostatečné výživy mohou spoustu lidí od rostlinné stravy odrazovat. A právě proto s kolegy vytvořil ke každému receptu nutriční tabulku. Zákazník, který si jídlo objednává, má díky tomu plně pod kontrolou výživové hodnoty.

„Konvenční strávníci si často myslí, že tím, že jí vše, dostávají vše potřebné. Stojím si však za tím, že miska Baví je pestřejší a bohatší a přitom šetrná k životnímu prostředí,“ poznamenává Vosýnek.

Ideální načasování

Říká se, že úspěch nového podnikání stojí na dobrém nápadu, ale ještě zásadnější je správné načasování. Přes vzrůstající trend rostlinné stravy se však stále jedná o okrajovou záležitost. Vosýnek je i tak přesvědčený, že načasování mu hraje do karet. Jeho byznys stojí na rozvozu jídla a ten je právě v absolutním rozmachu.

Jako překážku však vnímá to, že lidé si misku Baví musí objednat den předem a vyzvednout si ji na výdejním místě. Snaží se tak minimalizovat odpad a neplýtvat jídlem. „Zjišťujeme, že konkurovat v rámci všemožných rozvozových služeb, kdy si zákazník vzpomene v 11 hodin, že má chuť na vietnamské jídlo a do hodiny ho má na stole, je poměrně náročné. U Baví musí člověk myslet víc dopředu,“ přiznává podnikatel.

Radost mu však dělají přibývající stálí klienti, kterým koncept Baví dává smysl a objednávají si obědy takřka denně. Zatím to však na uživení projektu nestačí. Denní objednávky se pohybují v řádech nižších desítek. Aby se startup dostal do zelených čísel, muselo by objednávek být alespoň šedesát denně.

bavi-4

Veganské jídlo láká svou pestrobarevností

Foto: Baví

Marketing firma ze začátku trochu podcenila, jak sami v Baví přiznávají. Představovali si, že misky budou rozvážet do velkých firem, kde se informace roznese organicky. „Spoléhali jsme na šuškandu, že si to lidé mezi sebou řeknou, jenže když v těch kancelářích nikdo není, tak si to nikdo neřekne,“ bilancuje Vosýnek. Museli tedy k marketingu přistoupit znovu a více koncepčně.

Vymýšlí cesty, jak stručně a srozumitelně sdělit, o čem Baví je, brainstormují nad sloganem i nad tím, jak oslovit širší cílovou skupinu. Navazují spolupráci s různými kavárnami a obchody se zdravou výživou, kde si lidé mohou objednávky vždy od 12 hodin až do zavíračky vyzvednout. Zatím je pick-up pointů deset.

„Je to výhodné pro obě strany. Přivádíme tak výdejním místům potenciální zákazníky,“ shrnuje Vosýnek. Misky lze na výdejním místě vždy vyměnit za plné. Při první objednávce musí zákazník počítat se zálohou za dvoukomorovou misku od projektu Otoč kelímek ve výši 150 korun. Podle Jiřího je vratná krabička jediná přípustná cesta, jak si objednat jídlo a minimalizovat tvorbu odpadu.

„Všechny ty rádoby kompostovatelné obaly, recyklovatelné plasty a tak dále jsou jen marketingový tah. Koupit si jídlo ve třtinové krabičce a mít pocit, že dělám něco pro životní prostředí, je buď omyl, nebo alibismus,“ je přesvědčený Jiří Vosýnek.

cheesecanva_1

Přečtěte si takéMléčný protein z laboratoře. V Izraeli vyvíjí autenticky chutnající sýr, pro který nemusela trpět žádná kráva

Cena takřka třičtvrtěkilového oběda je 165 korun. S nápadem nestandardně velké 700gramové porce přišel první kuchař Baví Jan Tomeček, který zároveň zavedl všech 50 receptů, jež v ášramu připravují. Důvodem vyšší gramáže je to, že přírodní strava je lehčí.

Cílem Baví je zaujmout rovněž konvenční strávníky, kteří jsou zvyklí přijímat těžké pokrmy, a poskytnout jim alternativu, po níž nebudou mít za hodinu hlad. „Nejdřív jsem tomu nerozuměl, ale dává to naprostý smysl. Navíc to úžasně koreluje s konceptem jednoho jídla denně, do jehož kouzla jsem nedávno sám pronikl,“ popisuje Jiří.

Ve dnech, kdy dodržuje rutinu jediného jídla, prý zaznamenal příbytek energie. „Trávení je energeticky náročné a díky omezení přísunu jídla tak tělo spoustu energie ušetří. Pro běžné fungování bohatě stačí energie z jídla z předchozího dne. Je to všechno jen o zvyku,“ myslí si Vosýnek.

„Když máš haldu peněz, můžeš vymýšlet cokoliv. Nepovedlo se? Nevadí, jdeme zkusit něco jiného.“

Na tajemství šéfkuchaře si v Baví nepotrpí, neboť snahou zakladatele je rostlinnou stravu co možná nejvíce rozšířit, dělat jí osvětu a motivovat lidi, aby si takto vařili doma. Recepty, které pro Baví designoval kuchař s dvacetiletými zkušenostmi Jan Tomeček, postupně sdílejí na svém Facebooku a v plánu jsou i vařící workshopy a přednášky přímo v ášramu.

„Honza je vynikající kuchař. Vegetarián již od pěti let, kdy se setkal tváří v tvář se zabíjačkou. Aktuálně rozjíždí obdobu Baví v Krkonoších,“ zmiňuje Jiří, který by rád kolem Baví utvořil komunitu. V ášramu proto pořádá také tříchodové gastronomicko-kulturní pop-up večeře.

Výhoda v nedostatku peněz

Vosýnek již do svého snu investoval milion a půl korun a od květnového spuštění je ve ztrátě. Žádné deadliny pro případné ukončení provozu si však nestanovuje. Baví vnímá jako své dítě, a to nelze jen tak někam odložit.

„Máma mi říká: ‚Proč si komplikuješ život a cpeš se do vaření, kterému nerozumíš. Baví tě štukatérství, které tě živí a těší zároveň.‘ A já jí odpovídám jen: ‚Nevím, prostě to tak cítím,‘“ usmívá se Jiří. A byť od rodiny přijde občas nějaké popíchnutí, sami v projekt věří a Vosýnka v něm podporují.

„Moc mě také těší, že se přidává stále víc lidí, kteří se chtějí zapojit dokonce i bez nároku na finanční odměnu. Projekt je zajímavý i pro influencery. Dávám tomu pár měsíců a budeme vydělávat,” je přesvědčen Jiří. Do té doby bude provoz podniku dotovat z peněz, které vydělá rekonstrukcí historických fasád. Umělecké štukatérství miluje, přesah a smysl však našel v Baví.

bavi-6

Jiří Vosýnek

Foto: Baví

Věčný optimista Vosýnek dokonce i na nedostatku financí shledává kus užitečného. Generuje to prý větší aktivitu a odpovědnost v týmu. „Když máš haldu peněz, můžeš vymýšlet cokoliv. Nepovedlo se? Nevadí, jdeme zkusit něco jiného,“ vysvětluje umělecký štukatér.

Daleko větší hodnotu pro něj má, když se z ničeho, respektive z mála kolem, podaří něco vytvořit. Třeba chaloupku v lese z přírodních materiálů. A příklad nevolí náhodně. Až Baví začne vydělávat, chce Jiří stavět volně přístupné malé sruby v přírodě. Věří, že tím může pomoci šířit vlnu dobrých skutků.

Řemeslná práce mu přináší radost. Ještě větší pak to, když z ní mohou čerpat druzí. „Lidem k vnitřní pohodě a možné transformaci chybí klid. Sruby ho můžou pomoct najít. Zároveň pak zvědomnit to, že vše nemusí fungovat stylem ‚něco za něco‘,“ vysvětluje a dodává: „Když každý věnujeme denně 10 minut nezištně někomu jinému, svět se může změnit.“ A ani tady jeho vize lepšího světa nekončí.

bavi-5

Jeden z několika pokrmů pod taktovkou Baví

Foto: Baví

Již na jaře příštího roku plánuje spustit projekt Sauna do každé vesnice jakožto alternativu k hospodám, které jsou na vesnicích často jediným místem k setkávání. Starostům obcí představí návrh a dohlédne na realizaci. Do ní by rád ideálně zapojil i místní, kteří by si vytvořili komunitní saunu, kterou pak budou moci využívat jako veřejnou službu. Vosýnek věří, že podobně, jako se staví na obcích dětská hřiště za státní podpory, mohl by i na svůj projekt získat grant.

„Stavba sauny je ve finále velice jednoduchá věc. Je to pouze dřevostavba s kamínky předimenzovaná izolací, případně ještě místností k odpočinku v blízkosti vodního zdroje,“ vysvětluje řemeslník. O tom, že o sauny bude zájem, nepochybuje, jednu realizaci má již totiž ujednanou.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.