Odpad na skládkách jako cenná surovina a investiční příležitost. České EFG vydává dluhopisy za 350 milionů korun

Tomáš Voltr, výkonný ředitel a místopředseda představenstva EFG

Foto: EFG

V uplynulých letech se v Česku stalo poměrně populární například investování do nemovitostí přes různé investiční fondy. Investoři však pořád hledají další alternativy, kterými by si mohli diverzifikovat svá portfolia. Stále častěji se přitom začínají dívat nejen na finanční výnos, ale také na širší dopady svých investic. Právě na tom staví společnost Energy Financial Group (EFG), která v listopadu vydala dluhopisy o objemu 350 milionů korun.

I menší investoři (nominální hodnota jednoho dluhopisu je sto tisíc korun) tak mají díky úpisu možnost podpořit strategii skupiny, která se soustředí do dvou průmyslových oblastí – udržitelné energetiky a odpadového hospodářství. EFG přitom spravuje majetek o hodnotě přibližně jedné miliardy korun a zároveň si udržuje pozici lídra na tuzemském trhu s biometanem, obnovitelným zemním plynem z odpadů, který je využitelný například jako biopalivo druhé generace.

„Naše strategie je soustředěna do obnovitelných zdrojů energie a energetického využití odpadu. Zaměřujeme se na projekty, které budujeme od počátku, v případě akvizic na projekty, které mají rezervy, a vidíme zde prostor k technologickému a zejména ekonomickému zefektivnění,“ přibližuje pro CzechCrunch Tomáš Voltr, výkonný ředitel a místopředseda představenstva EFG.

Společnost tak vstupuje do projektů, kde díky větší provozní efektivitě dokáže dosáhnout lepších ekonomických výsledků, a tím zvýšit hodnotu samotné investice. Jedním z příkladů je například loňský vstup do elektrárny na obnovitelné zdroje energie MOSTEK energo, kde se podařilo zvýšit efektivitu o dvě procenta a spotřebu paliva snížit o pět procent.

tomas-voltr-medailonek-min

Tomáš Voltr, výkonný ředitel a místopředseda představenstva EFG

Foto: EFG

Navíc elektrárna získala zelený bonus na efektivní využití tepla a zároveň se jedná o stabilní energetický zdroj, což EFG pomůže v aktuálně připravovaném vlastním obchodu s elektřinou EFG Green energy. Na dotaz, proč by investoři vůbec měli vkládat své peníze do této oblasti, odpovídá Voltr jasně.

„Budoucnost. Pokud chci investovat úspěšně a dlouhodobě, musíme se dívat do budoucnosti a hodnotit i to, jaké dopady bude mít investice v širším společenském kontextu,“ říká Voltr. Do karet investiční skupině hraje také fakt, že odpady v žádné krizi nezmizí a energie budou lidé potřebovat neustále.

„Z toho důvodu si dovoluji tvrdit, že naše investice jsou s ohledem na sektorové zaměření stabilní a dobře predikovatelné. Druhým faktorem je to, že investujeme do obnovitelných a zelených zdrojů energie. Signály z Evropy a po nedávných volbách i z USA jsou jasné, energetika bude v následujících letech podléhat významným změnám a obnovitelné zdroje udávají trend. To vytváří zajímavé investiční příležitosti,“ věří Voltr.

Odpad ze skládek jako cenná surovina

S vizí na založení investiční skupiny zaměřené na projekty čistých či alternativních zdrojů energie přišel podnikatel Ivo Skřenek již několik let předtím, než vzniklo EFG. Uvědomil si obrovský potenciál energetického zpracování odpadu, který často zůstává nevyužitý. Díky úspěšně realizovanému projektu bioplynové stanice Rapotín pak dokázal, že odpad běžně končící na skládkách může být cennou surovinou.

Právě během řešení způsobu financování tohoto projektu vznikla myšlenka propojit zkušenosti z energetiky se zkušenostmi zakládajícího týmu z finančního sektoru, a zrodilo se EFG. Smyslem je dodat flexibilitu rozvoje inovativních energetických projektů v jejich financování.

„Banky mají většinou konzervativní postoj, zejména když se jedná o složitější projekt, který je jediný svého druhu v Česku. A to přesto, že podobné projekty již dávno fungují v zahraničí s výbornými ekonomickými výsledky. Když jste v něčem první, vždy to je o něco těžší,“ popisuje ředitel EFG.

Skupina dle finančních výsledků loni vykázala ztrátu na úrovni jednadvaceti milionů korun, což však její CEO vysvětluje historicky největší akvizicí za téměř čtvrt miliardy korun, ale také uzavřením tříletého investičního cyklu. Energetické projekty navíc zpočátku vyžadují větší prostředky, než začnou generovat kladné cash flow.

„Ztráta za předchozí roky byla navíc dorovnána vkladem akcionářů a navýšením základního kapitálu společnosti na čtyřicet milionů korun,“ vysvětluje Voltr a dodává, že z pohledu investiční skupiny je důležitá také hodnota majetku, kterým disponuje. V případě EFG jde aktuálně o přibližně miliardu korun se 14procentním meziročním růstem.

Letos už navíc EFG očekává, že hlavní projekty budou končit s pozitivním hospodářským výsledkem. Například nejvýznamnějšímu projektu skupiny, zmiňované bioplynové stanici v Rapotíně, k černým číslům napomáhá loňská instalace zmiňované jednotky pro výrobu biometanu.

037a1349nataceni_eeg_ivo_tomas-min

Tomáš Voltr, výkonný ředitel EFG, a Ivo Skřenek předseda představenstva firmy

Foto: EFG

„K překlopení do kladných výsledků přispějí také letos vybudované obchodní entity EFG Energy trading a EFG Green energy, díky kterým efektivně zobchodujeme naše hlavní komodity, tedy elektřinu a plyn, a navíc zajistíme dostupnost těchto komodit i koncovým uživatelům, například i našim investorům,“ popisuje Voltr.

Historicky se EFG zaměřovalo zejména na užší okruh investorů, nyní však díky veřejné emisi dluhopisů očekává jeho rozšíření. V rámci celkového objemu emise 350 milionů korun nabízí společnost pevný úrokový výnos 6,5 % p. a. s tím, že výplata úroku bude probíhat kvartálně. Nominální hodnota jednoho dluhopisu je sto tisíc korun a jejich splatnost je v roce 2026.

O svou budoucnost se investiční a energetická skupina neobává. „Odpady se produkují stále a stejně tak se pořád vyrábí elektřina, plyn a teplo. Naše aktivity a investice nebyly aktuální krizí nikterak významně dotčeny. Do projektů investujeme v souladu s principy společenské odpovědnosti a obecně lze říci, že tento druh investování je mnohem více rezistentní vůči ekonomickým cyklům,“ říká ředitel EFG.

Rozvoji celé energetické oblasti přitom pomáhá zejména technologický vývoj a také legislativní prostředí. V plánu Evropské unie je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a v příštích deseti letech snížení produkce emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Navíc naplňování těchto cílů plánuje Evropská komise podpořit částkou 750 miliard eur.

„Pomáhá i klesající cena technologií obnovitelných zdrojů, díky které jsou dnes mnohem dostupnější. Výsledným efektem tak mimo jiné je, že ‚zelené‘ investice již nemusí být nutně závislé na státních podporách, jako tomu bylo dříve,“ uzavírá Voltr.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Energy Financial Group. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.