Od ovocných koktejlů k hydroponii. Spoluzakladatel Fruitisima chce Česku pomoci k potravinové soběstačnosti

Tomáš Lichtenberg zkouší pro ovocných barech štěstí s hydroponickým pěstováním

Foto: Farm Planet

Ovocné bary, které pomáhal spoluzakládat, lze najít v téměř každém obchodním domě po celém Česku. Tomáš Lichtenberg má však nyní daleko náročnější cíl než zákazníkům nabízet čerstvé ovocné nebo zeleninové šťávy. Chce totiž nastartovat potravinou soběstačnost naší země, k čemuž mu má pomoci síť hydroponických laboratoří a farem jménem Farm Planet.

Byť jsou ovocné bary Fruitisimo relativně malé, denně pro svůj provoz vyžadují obrovské množství vždy čerstvého ovoce a zeleniny. Právě na čerstvosti Jan Hummel a Tomáš Lichtenberg vybudovali celou filozofii svého podniku, který v České republice funguje od roku 2003, kdy si společně založili první zmrzlinový a následně i ovocný bar.

V roce 2017, po otevření okolo pěti desítek poboček a expanzi do zahraničí, Lichtenberg z Fruitisima vystoupil a svůj podíl prodal společníkům. Co mu však zůstalo, byly zkušenosti, díky nimž si uvědomil, jak náročný a proměnný trh s plodinami dováženými do Čech je.

V závislosti na nejrůznějších faktorech se jejich cena a kvalita neustále mění, je však nereálné se tomu vyvarovat. Tuzemský trh je na importu plodin zkrátka závislý, jelikož naše soběstačnost dosahuje zhruba jen třiceti procent celkového objemu poptávky.

farm-planet5

Saláty a bylinky budou hlavní dvě plodiny rodícího se projektu

Foto: Farm Planet

„Vše se tedy dováží několik dní z Itálie, Španělska nebo Maroka. Dovoz má výrazný dopad nejen na nutriční hodnotu potravin, ale také na cenu, kterou až ze dvou třetin může tvořit právě přirážka za přepravu. A to ani nemluvím o ekologickém dopadu převážení nezralého ovoce přes půl Evropy,“ říká zakladatel Farm Planet.

„Už teď je navíc jasné, že ceny ovoce a zeleniny budou trvale růst, kromě současné pandemie, která omezila mezinárodní obchod, je další příčinou také dlouhodobé sucho,“ vyjmenovává Lichtenberg důvody, proč bude cena ovoce a zeleniny růst. Právě tyto problémy ho dovedly k myšlence začít navyšovat ono procento tuzemské soběstačnosti, co se pěstování ovoce a zeleniny týče.

Nástrojem pro plnění tohoto cíle se mu stala hydroponie, forma pěstování plodin v uzavřeném a přísně regulovaném prostředí, které nabízí rostlinám ideální podmínky pro růst 24 hodin denně. Hydroponické farmy se do budoucna jeví jako řešení hned několika problémů současných forem zemědělství. Díky uzavřeným systémům vyžaduje vypěstování jedné plodiny daleko menší množství vody. Zároveň lze růst poměrně velkého množství rostlin zajistit na malém prostoru, a to díky vertikálnímu uspořádání do pater.

Celý systém pak pomáhá šetřit prostor i životní prostředí. „Způsob pěstování rostlin v regulovaném vodním prostředí dokáže ušetřit až 95 procent vody. Do procesu také nevstupují žádná umělá hnojiva, pesticidy ani těžká technika,“ vysvětluje Tomáš Lichtenberg, který by chtěl první hydroponickou laboratoř otevřít během následujícího půlroku. V ní by se zjišťovalo, jaké druhy plodin lze pěstovat.

farm-planet2

Díky vertikálnímu farmaření lze na relativně malém prostoru vypěstovat velké množství plodin

Foto: Farm Planet

„Za pomocí hydroponie lze vypěstovat v podstatě vše. Záleží však na ekonomickém modelu a výsledné ceně za produkt. Z vlastní zkušenosti jsem ochutnal například čaj z květů heřmánku, víno i kávu. Není problém také například asijský kořen žen-šen nebo šafrán. Technologie postupně zlevňuje a otevírají se obrovské možnosti,“ říká Lichtenberg.

Farm Planet, jak se hydroponické řešení zakladatele Fruitisima nazývá, chce k tomuto účelu využívat technologie a zkušenosti expertů z Německa, Nizozemska či Finska, kde je v současné době celý hydroponický byznys ve značném růstu. Na hydroponickou laboratoř by časem měly navázat vertikální farmy, které začnou s produkcí salátů a bylinek. V současné době má Farm Planet vytipované již tři lokality, kde by tzv. hi-tech vertikální farmy měly vyrůst.

jakub-fay-growlight-boxed-min

Přečtěte si takéBudoucnost zahradničení hned vedle ledničky. Jakub Fay staví hydroponické zahrady s čerstvým salátem i bylinkami

„V první fázi míříme na produkci okolo 1 000 kilogramů denně. Chceme Čechům hydroponii ukázat zblízka, nechat je ochutnat opravdu supralokální, chutné, zdravotně nezávadné a maximálně čerstvé potraviny. Dle studií se již 26 procent Čechů zajímá o původ potravin a jejich ekologickou stopu. Zároveň kvalitní saláty a bylinky jsou zatím v Česku nedostupné, a to chceme změnit,“ dodává Lichtenberg.

Mezi první odběratele, kterým budou bylinky a saláty značky Farm Planet dodávány, patří sítě restaurací a fastfoodů i cateringové firmy. Zákazníci si však budou moci zakoupit i nezpracované produkty, jelikož firma bude dodávat také do obchodních řetězců. Farm Planet ale nemá v úmyslu kopírovat například model úspěšného německého startupu Infarm, který nechává rostliny růst přímo v regálech obchodů.

farm-planet6

Produkty nemusí být převáženy přes celou Evropu, díky čemuž jsou maximálně čerstvé

Foto: Farm Planet

„V těchto projektech se výrazně projevují úspory z rozsahu, který v modelu pěstování přímo v supermarketech nelze dosáhnout. Zvažujeme využití tzv. grow boxů, kde budeme rostliny nechávat jen dorůst do finální podoby,“ uvádí Tomáš Lichtenberg, který se stal prvním Čechem v evropské Asociaci vertikálního farmaření.

Cílem do budoucna je spuštění hydroponické produkce ve velkém v regionu střední a východní Evropy. Rostoucí počet farem by měl jít ruku v ruce se snižováním cen těchto potravin. Postupem času by se Lichtenberg rád dostal na cenovku pohybující se mezi cenou biopotravin a aktuální cenou na trhu.

Investoři mají zájem

Ve své první fázi si podle něj projekt vyžádá kapitálové náklady ve výši 160 milionů korun. Jak se ale zdá, najít ty správné investory nebude vůbec složité. „Přestože jsme zatím jen v přípravné fázi, investoři již sami projevují zájem a chtějí se o projektu dozvědět více,” vysvětluje Lichtenberg. Že hydroponie táhne, dokazují úspěchy dalších podobných projektů.

Již zmíněný startup Infarm se například v nedávné době dočkal masivní investice ve výši téměř čtyř miliard korun. Investice do tohoto nově rostoucího odvětví mají za sebou například Jeff Bezos či bratr Elona Muska Kimbal. Zajímají se o něj i nejrůznější vesmírné projekty včetně toho od Jana Lukačeviče. Nelze zapomenout ani na budoucnost zahradničení v podání Jakuba Faye.

Podle francouzské společnosti ReportLinker by měl sektor vertikálního farmaření v příštích pěti letech dosáhnout hodnoty 7,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 157 miliard dolarů. Důvod takového růstu je přitom poměrně jasný – v roce 2050 by naši planetu mělo obývat přibližně 9,7 miliardy lidí, které bude potřeba nasytit, a právě hydroponie může být klíčem.

farm-planet4

Vertikální farmy lze instalovat i v zastavěných aglometracích

Foto: Farm Planet

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.