Lodní doprava budoucnosti bez emisí i posádky. Norové na moře vysílají první autonomní kontejnerovou loď na baterie

Yara Birkeland bude první autonomní kontejnerová loď na světě

Foto: Yara International

To, že jsme nikdy nebyli například v Číně, dnes neznamená, že si neobjednáme něco, co se tam vyrábí, a neočekáváme to mít do několika dní doma. Obrovský přepravní potenciál současného světa nás ovšem přivádí neustále blíže klimatické katastrofě. Možná se ale začíná blýskat na udržitelnější časy – cestu po moři totiž podstoupila první bezemisní kontejnerová loď.

Další snad budou přibývat co nejrychleji, nahrazujíc staré technologie zahlcující atmosféru oxidem uhličitým a dalšími nebezpečnými plyny. Tato první loď, nesoucí název Yara Birkeland, přitom měla na otevřený oceán vyrazit už před několika měsíci, ale vývoj zcela bezprecedentního dopravního prostředku byl náročnější, než se předpokládalo.

Bezemisnost je totiž jen jednou z futuristických charakteristik, které lodi přezdívané Bludný Holanďan přísluší. Stejně jako mýtické plavidlo duchů má studené vody mezi kontinenty brázdit úplně bez posádky s tím rozdílem, že bude mít vždy jasný cíl. Řídit ji bude počítač v centru komplexního systému zahrnujícího jak operace lodi, tak i logistiku v přístavu.

yara-birkeland-ship

Yara Birkeland

Foto: Yara International

Jen si představme, jak může s dnes už existujícími technologiemi fungovat námořní přeprava nákladů: v přístavu autonomní jeřáby na obří loď naloží kontejnery se zbožím a ta po schválení z centrály sama vypluje na moře. O pár desítek hodin později, aniž by do ovzduší vypustila jediný gram CO2, dorazí do cílového přístavu, kde ji automatizovaný systém vyloží. Nyní by mělo být jen otázkou měsíců, než první taková operace proběhne.

Zpoždění oproti původním plánům se týkaly hned několika oblastí jako integrace baterií a kontrolních a navigačních systémů. Vůbec nejsložitější je ale vytvořit spolehlivý automatický logistický systém v přístavech. „V otázce autonomní logistiky na pevnině náš projektový tým stále hledá jednodušší řešení,“ řekla norská chemická společnost Yara International, které nová loď patří.

„Naším cílem je projekt dokončit a dostat bezemisní loď do komerčního provozu. V tomto ohledu zvážíme různé modely vlastnictví a partnerství,“ dodává firma. Jelikož Yara Birkeland vzniká primárně pro její potřeby, ve světě nákladních plavidel jde spíše o jedno z menších – 80 metrů délky a 15 metrů šířky jí umožňují pojmout 120 standardních šestimetrových kontejnerů. Velké nákladní lodě naproti tomu dosahují i několikanásobných rozměrů a desetinásobné kapacity.

Jak jsme psali už před třemi lety, nápad na autonomní elektrickou kontejnerovou loď se v Yara zrodil ze snahy snížit ekologickou zátěž vlastní přepravy, probíhající standardně pomocí stovek dieselových kamionů týdně. Nákladní lodě jsou možná logisticky efektivnější, ale zároveň představují plovoucí ekologické noční můry. 

Na první pohled jsou to dechberoucí výsledky lidské vynalézavosti, které na sebe v jakémkoliv přístavu okamžitě strhnou pozornost. Stovky metrů ocelového trupu jednoduše zakryjí výhled na slunce. Metafora ovládnutí přírody člověkem ovšem není kompletní, dokud nepomyslíme, kolik paliva takový kolos potřebuje. Lodní palivo je navíc odpad z procesů rafinace ropy.

container-ship-ian-taylor-unsplash

Kontejnerové lodě přepravují naprostou většinu zboží ze vzdálenějších oblastí

Foto: Ian Taylor/Unsplash

Námořní přeprava ve výsledku produkuje tolik skleníkových plynů jako šestá nejšpinavější země na světě. Pokud se přitom současná situace zásadně nezmění, bude se to zhoršovat s tím, jak stoupají nároky na objem přepravovaného zboží. Elektrifikace je pouze jedním (možná vůbec nejnáročnějším) ze způsobů, jak takovému scénáři zabránit.

Snižování negativních dopadů kontejnerových lodí lze například optimalizací běhu motoru detailní analýzou podmínek na moři. Další cestou je přechod na lepší (a dražší) palivo, postupné úpravy tvaru trupu, pohonných vrtulí či natřením trupu barvou snižující tření vzduchu. Větší zásahy zahrnují přistavění plachet nebo kompletní přechod na plachetnice, jak to loni udělala kosmetická firma Lush. 

Největší nevýhodou elektrické autonomní dopravní lodi je pochopitelně cena, která podle informací deníku The Wall Street Journal z roku 2017 u Yara Birkeland dosahuje 25 milionů dolarů, tedy trojnásobku dieselové lodi stejné velikosti. Mnohonásobně nižší ovšem mají být náklady na samotný provoz, takže z dlouhodobého hlediska by se mělo jednat o dobrou investici.

yara-birkeland-design-31

Pohled na budoucnost lodní kontejnerové dopravy

Foto: Yara International

Norská společnost Vard Brattvåg, která loď postavila, proto počítá s další aplikací vyvinutých technologií. „Vývoj projektu byl pro nás vzrušující a o daném typu lodi jsme získali mnoho nových znalostí, jež budeme i nadále využívat,“ řekla. Ačkoliv je nepravděpodobné, že v dohledné době půjde postavit mnohem větší elektrická plavidla než Yara Birkeland, na výrazně ekologičtější provoz může přejít alespoň část námořní dopravy.

První loď nového typu její stavitelé z Vard Brattvåg firmě Yara dodali na konci listopadu. Před nasazením do ostrého provozu ji čeká ještě testování nakládání kontejnerů a stability, pak se bude pokračovat dalšími přípravami pro plně autonomní plavbu. Ve finále má přepravovat hlavně hnojiva a nitráty, kde patří Yara International k největším výrobcům na světě. Cestovat bude mezi třemi přístavy Herøya, Brevik a Larvik, vzdálenými několik desítek kilometrů, a ušetří tak desítky tisíc cest kamiony ročně.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.