Vybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATO

Vědec a kosmický inženýr Jan Lukačevič

Foto: Jan Zátorský

„Ještě zabalím poslední krabice ve skladu a ozvu se,“ hlásí mi Jan Lukačevič chvíli před naším plánovaným telefonátem. Mladý český vědec se v posledních měsících jen tak nezastaví, mimo jiné proto, že znovu posílá energetické balíčky lékařům. Tento týden si ale přeci jen mohl trochu oddechnout. Konečně totiž mohl do světa vyhlásit, že se dostal do prestižního výběru mladých lídrů a bude díky tomu radit samotnému generálnímu tajemníkovi NATO.

Devětadvacetiletý vědec a kosmický inženýr nově patří mezi čtrnáct mladých lidí z celého světa, které si NATO vybralo jako tzv. Young Leaders. Ti mají pomoci formovat budoucí vývoj Severoatlantické aliance a připravit ji na výzvy nové doby. Jedním z nich je i Jan Lukačevič z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

„NATO si uvědomuje, že je potřeba se adaptovat na nové prostředí a změny, které nastávají. Proto spustilo iniciativu NATO 2030, aby se nestalo, že zastará nebo zaspí dobu, ale naopak bylo dál relevantní, funkční a dominantní silou ve světě a oporou pro své členské státy,“ popisuje pro CzechCrunch Lukačevič a zmiňuje například rostoucí hrozbu hybridních konfliktů či stále se vyvíjející zbraňové systémy.

V Severoatlantické alianci si uvědomují, že současní mladí lídři budou ti, kteří mohou za deset let celou organizaci vést, a tak se generální tajemník Jens Stoltenberg rozhodl vytvořit si jeden poradní sbor právě z nezávislých expertů do 35 let. Jeho složení oznámil Summitu mládeže v německém Mnichově a jedná se o velmi rozmanitou skupinu, kde nechybí vědci, politici ani zástupci soukromého sektoru.

jan-lukacevic2

Ve volném čase Jan Lukačevič opět balí balíčky, které mají dodat energii lékařům

Foto: Tomáš Pacovský

„Kladli si za cíl, aby bylo složení skupiny multidisciplinární, abychom pokryli několik oblastí expertízy a měli velkou bohatost názorů. Každý jsme úplně jiný, někdo řeší zahraniční spolupráci, jiný technologie, kyberbezpečnost, klima. Jsou to témata, jimiž by se mělo NATO stále více zabývat, a my máme v těchto oblastech přinést soubor doporučení,“ říká Lukačevič.

Veškerá činnost Young Leaders bude probíhat v úzké spolupráci s generálním tajemníkem, vedením NATO a dalšími experty v daných oblastech, takže hlasy mladých lídrů by měly být skutečně slyšet. Vedle oblastí, jako je budoucnost obrany euroatlantického prostoru, změna klimatu, hodnotové zaměření či ekologie, mají navíc Lukačevič a spol. přicházet i s takzvanými „moonshot ideas“.

„Chtějí, abychom byli schopni uvažovat mimo zaběhnuté standardy a přicházeli s nápady, které mohou být trochu odtržené od reality. Jak to u velkých a dobře fungujících organizací bývá, jsou často uvězněné v jakémsi tunelovém vidění, že takto věci mají být, a my máme přinést jiný pohled na věc,“ říká Lukačevič, který povede skupinu zaměřující se nově vznikající a disruptivní technologie.

Sám by se v rámci NATO rád zaměřil na prosazování vědy a významnější financování výzkumu, aby se vytvářelo prostředí, v němž půjde lépe propojit základní a aplikovaný výzkum se soukromým sektorem. Jen tak se budou moci různé nápady dostávat rychleji do praxe. Byť jde v případě NATO často o vojenské aplikace, Lukačevič upozorňuje, že mnoho takových výzkumných iniciativ má velké důsledky a pozitivní přínosy i pro civilní obyvatelstvo.

„Může jít o průzkum nových materiálů, roboty nebo třeba digitální technologie,“ připomíná vědec, jehož expertíza tkví ve fyzice a vesmíru, které se věnuje i v rámci své činnosti Akademii věd, a zkušenosti jistě využije i ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí.

energiilekarum2

Dobrovolníci v projektu Energii lékařům kompletují balíčky pro zdravotníky

Foto: Tomáš Pacovský

„Do vesmírného prostoru se bude muset NATO chtě nechtě pustit, protože někteří velcí hráči se už na tuto posvátnou půdu pustili a začali v tomto – geopoliticky dosud minimálně dotčeném – prostoru vyvíjet nějaké vojenské aktivity. NATO by si určitě nemělo nechat ujet vlak,“ říká Lukačevič, který sám začíná v rámci Akademie věd pracovat na projektu, který by pomáhal třídit data z kosmických sond, aby se s nimi mohlo dál efektivně pracovat.

V datech a efektivní práci s nimi ostatně vidí Lukačevič budoucnost v mnoha oblastech. Když se ho britský premiér Boris Johnson na Summitu mládeže ptal, jaké technologie by mělo NATO podporovat, měl jasno. Rychlejší a efektivnější práci s daty totiž může zajistit neustále se rozvíjející umělá inteligence.

„Analýzy velkého množství dat, kterými je svět zaplaven, nám pomohou dělat lepší, přesnější a informovanější rozhodnutí. Během koronavirové krize se ukazuje, že rychlost je naprosto zásadní a výrazným způsobem může snižovat dopady na jednotlivé populace,“ míní Lukačevič.

Energii lékařům 2.0

Na některých projektech již začali mladí lídři pracovat, mnoho dalších aktivit je ještě logicky čeká, ale přestože je kalendář Jana Lukačeviče více než nabitý, stíhá ještě po večerech balit krabice zmíněné v úvodu. Ve druhé polovině září se totiž v reakci na další vlnu koronavirové pandemie rozhodl opět spustit iniciativu Energii lékařům, v níž veřejnost přispívá na tyčinky, nápoje a další „energii“, která pak putuje zdravotníkům v první linii.

Na jaře se podařilo Lukačevičovi vybrat 5,5 milionu korun, teď už za několik týdnů lidé přispěli opět více než pěti miliony korun a do konce roku podle šéfa iniciativy ještě minimálně milion přibude. „Chceme ukazovat, že se může zapojit každý, ať už tím, že bude dobrovolník, nebo přispěje finančně a my s těmi prostředky efektivně naložíme,“ popisuje.

david-semerad

Přečtěte si takéDavid Semerád z STRV mění v USA investování do dobra. Jeho startup Kindest podpoří desítkami milionů korun Credo

Lukačevič pro druhý běh celého projektu sestavil ještě větší tým než na jaře, našel větší sklady, kde se balíčky plné produktů od menších a středních tuzemských výrobců kompletují a následně distribuují do zdravotnických zařízení po celém Česku. Na jaře bylo maximem kolem 7 200 balíčků za týden, teď už jich tým čítající několik desítek dobrovolníků zvládne expedovat přes 10 tisíc.

Logistika je nyní propracovanější, tým se zároveň více opírá o data z nemocnic a neustále je v kontaktu s jednotlivými pracovišti, aby věděl, co zdravotníci nejvíce potřebují a uvítají a jaká je u nich situace. Drtivá většina peněz, které na energii lékařům pošlou lidé, jichž je v rámci druhé vlny už přes sedm tisíc, každopádně padne právě na produkty pro lékaře.

„Dělali jsme si finanční rozbor a vychází nám to tak, že 99,5 % opravdu utrácíme jen za jídlo, půl procenta jsou provozní náklady, ať už jde o obalový materiál, lepenku, tiskoviny nebo občerstvení pro naše dobrovolníky. V tomto ohledu tedy máme velice dobrý konverzní poměr,“ usmívá se Lukačevič.

Šéfredaktor CzechCrunche, Apple pozitivní uživatel a sportovní fanoušek.