Česká Tesla Medical hackuje mozek jako Muskův Neuralink. Na řešení problémů s inkontinencí získala už 95 milionů

Lukáš Doskočil, zakladatel a ředitel Tesla Medical

Foto: Tesla Medical

Český medicínsko-technologický startup Tesla Medical zakladatele Lukáše Doskočila spojují s Elonem Muskem dvě hlavní linky. Jednak mají jejich firmy částečně stejný název a zároveň obě využívají technologii, takzvané neuromodulace, pomocí které je možné „hackovat“ mozek, jako to dělá Muskův Neuralink.

Doskočilův startup ji ovšem využívá pro řešení konkrétního medicínského problému, hyperaktivního močového měchýře, k čemuž se ještě dostaneme. Tuzemská Tesla Medical zároveň na rozdíl od kalifornské automobilky využívá logo ještě v Československu založené Tesly. Důvod je přitom jednoduchý.

„To je záležitost mého klukovského snu. Jsem kluk od Pardubic a odmalička jsem chtěl být ředitelem Tesly. Toto byla cesta, jak si splnit můj klukovský sen. Náhodou se stalo, že stejně na tom byl i Elon,“ usmívá se Doskočil v rozhovoru pro CzechCrunch.

Dvaatřicetiletý podnikatel však rovnou přiznává, že Tesla Medical je sice skvělé jméno a firma má i licenční smlouvu s majitelem ochranné známky, ale přesto se za posledních šest let od jejího založení na trhu objevilo dalších pět společností, které se pojmenovaly stejným způsobem. „Takže už teď se připravujeme na rebranding, který nás bude lépe pozicovat na trhu,“ prozrazuje Doskočil.

Hackování mozku

Dost však o ostatních Teslách. Česká Tesla Medical je technologická společnost zaměřená na oblast zvanou electroceuticals, což je fakticky obdobný termín jako pharmaceuticals s tím rozdílem, že léčebný efekt v tomto případě nepřináší léčivo (pharma), ale elektrický impuls (electro). Tato oblast je založena na faktu, že lidské tělo funguje jako velký počítač, jehož architektura má jasně dané prvky, které mezi sebou komunikují pomocí elektrických impulsů.

„Doslova tak hackujeme mozek,“ vysvětluje Doskočil a doplňuje, že na podobném principu pracuje i Muskův Neuralink, který má sloužit jako nový typ komunikace mezi mozkem a technologiemi a pomocí kterého se má pomoci lidem s různými zdravotními potížemi.

Tesla Medical se pak zaměřuje na vývoj zařízení, které se na mozek napojí a poskytne mu informaci o tom, co by bylo vhodné udělat. Léčba využívající tuto techniku se nazývá neuromodulace a je již relativně běžně využívaná v širokém spektru zdravotních komplikací od léčby bolestí po Parkinsonovu chorobu. V současné době ale převažuje invazivní forma aplikace, která spočívá v implantaci zařízení podobajícího se kardiostimulátoru a přímé stimulaci požadované oblasti.

img_9251-min

Zařízení Tesla Medical

Foto: Tesla Medical

Tesla Medical je primárně zaměřena na léčbu chronického syndromu hyperaktivního močového měchýře (známé také jako OAB), který život pacientů ovlivňuje do podobné míry jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Podle odhadů tímto onemocněním v Evropě trpí 47 milionů lidí, ve Spojených státech dalších 40 milionů a jen v samotné České republice jde o 16 procent populace. Urgentní inkontinence je jedním ze symptomů tohoto onemocnění a trpí jí přibližně 480 tisíc tuzemských pacientů.

Tuzemský medtech startup se se svým zařízením od výše zmiňovaných invazivních forem aplikace odlišuje právě tím, že je neinvazivní. „V tuto chvíli jsme prvními na světě, kteří dokázali této selektivity docílit i v rámci neinvazivní aplikace a klinicky prokázat neuromodulační efekt obdobný invazivní aplikaci,“ pochvaluje si Doskočil s tím, že firma navíc prokázala, že její léčbu lze přenést do domácího prostředí bez toho, aniž by ztratila na účinnosti. Tím se podařilo eliminovat hlavní překážku v aplikaci této léčby do praxe, časovou zátěž pro lékaře.

Jako další velkou výhodu tohoto druhu léčby zmiňuje bezpečnost. Je totiž založena na jemných elektrických impulsech, které jsou pro lidské tělo přirozené a nedochází tak k intoxikaci organismu farmaceutickými látkami, souvisejícím vedlejším účinkům, závislostem na lécích nebo vyvolávání interakcí s jinými léky. Až 80 procent pacientů totiž do dvou let ukončí léčbu farmaky kvůli vedlejším účinkům či nedostatečné účinnosti.

Tyto výhody neinvazivní neuromodulační léčby Tesla Medical přenáší i do dalších oblastí léčby chronických onemocnění v rámci svého výzkumu a vývoje. Avšak řešení léčby OAB je v tuto chvíli nejdál a schází poslední krok k tomu, aby byla brzy dostupná pro všechny pacienty.

Téměř 100 milionů v investicích

Tesla Medical přitom vznikla shodou okolností. Lukáš Doskočil byl před založením vlastního byznysu obchodním ředitelem menší společnosti zabývající se výrobou elektrochirurgických a kryochirurgických zařízení. Po letech se však začal rozcházet s majiteli firmy o jejím dalším směřování a rozhodl se ji opustit.

V té době zároveň objevil nabídku od 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy komercializovat jejich projekt zaměřený právě na neuromodulaci a léčbu OAB, jež vedl doktor Michal Rejchrt v rámci urologické kliniky Fakultní nemocnice v pražském Motole.

img_2468-min

Tým Tesla Medical

Foto: Tesla Medical

„To byl základ Tesly a impuls k jejímu založení. Nejprve jsme od 2. lékařské fakulty získali licenci na jejich know-how v této oblasti, které jsme později odkoupili a na jehož základě jsme se pustili do vlastního vývoje. Výsledkem je naše dnešní technologie,“ popisuje Doskočil.

Při zakládání firmy v roce 2014 mu pomohl nejlepší kamarád z gymnázia, Tomáš Veselý, a jeho byznys partner Petr Just. Podnikatelské duo v rámci svého fondu Venture Capital Partners Doskočilovi pomohlo zajistit prvních 20 milionů korun od nich samotných a skupiny dalších andělských investorů.

Kvůli obrovským nákladům na vývoj a také na realizaci klinických zkoušek pak došlo i na druhé, tentokrát seed investiční kolo ve výši 75 milionů korun od již zmíněných Venture Capital Partners a dále od skupiny lokálních investorů , kteří mimo jiné investovali do projektů jako Next Clinics, VRgineers, uLékaře.cz nebo Fruitisimo.

jan-lukacevic

Přečtěte si takéVybírá miliony pro lékaře a teď je v prestižním výběru mladých lídrů. Vědec Jan Lukačevič bude radit šéfovi NATO

„Pokud chceme potvrdit, že jsme lepší než léky, tak to musíme potvrdit v klinických zkouškách, což jsou ohromné náklady. Aktuálně nás realizace klinických zkoušek stojí desítky milionů korun ročně. Vedle toho tato klinická data potřebujeme i pro pojišťovny, abychom zajistili dostatek důkazů proto, aby pojišťovny naši léčbu hradily stejně jako léky,“ přibližuje finanční pozadí projektu Doskočil.

Během šesti let vývoje od založení zároveň musela Tesla Medical překonat několik velkých výzev. V Česku v té době nikdo podobný projekt nedělal, firma tak musela projít neprobádaným terénem a razit si vlastní cestu.

img_9402-min

Zařízení Tesla Medical

Foto: Tesla Medical

Vývoj ve zdravotnictví je přitom nevyzpytatelný, jen získání základní certifikace o posouzení shody (tedy aby firma mohla produkt uvést na trh) trvalo 18 měsíců. Teď už se však Tesla Medical může pyšnit jednou z nejprestižnějších certifikací na světě od renomované německé instituce TÜV SÜD.

Jako náročnou považuje Doskočil také oblast patentů, ve které spolupracuje s jednou z největších evropských patentových kanceláří, Plasseraud IP. Aktuálně drží Tesla Medical už patnáct patentů, další desítky jsou pak přihlášeny. Letos se navíc objevila globální pandemie koronaviru, jež pro startup na jaře znamenala kompletní přerušení běžících studií.

Zaměřeni na udržitelnost

Vysoké náklady se však podle Doskočilova optimismu v budoucnu vrátí: „Věříme, že máme potenciál dosáhnout do deseti let globálních tržeb ve výši jednotek miliard dolarů.“ Tesla Medical chce přitom fungovat s byznys modelem „Health as a Service“, tedy ve formě předplatného. Jedním z důvodů je zpřístupnění této technologie léčby pacientům, která by jinak jednorázově znamenala nutnost vynaložit vysokou částku. Dalším důvodem je pak větší udržitelnost.

„Nejčastějším byznys modelem ve zdravotnictví je prodej jednorázových produktů, případně jejich jednorázových komponentů. Skrz prodej je možné generovat vyšší zisky, než by tomu bylo v případě komponentů pro dlouhodobější užívání. Tento byznys model má obrovský dopad na množství potřebných surovin k výrobě a odpadu, který se tak vytváří, což je neefektivní,“ popisuje Doskočil.

folprecht-balikobot2

Přečtěte si takéV Česku budou příští rok tisíce výdejních boxů. Balíkobot je chce propojit, aby do nich mohli zásilky posílat všichni

V návaznosti na snahu o udržitelnější a ekologičtější přístup se tak ve i zdravotnictví postupně začíná uplatňovat zmiňovaný model Health as a Service, a to především v oblastech, které jsou schopné prokázat svou hodnotu pro pacienty. Základním prvkem tohoto modelu je totiž fakt, že pokud pacient není se službou spokojen, nevyužívá ji.

Startup se přitom neplánuje zaměřit jen na domovskou Českou republiku a cítí se být globální firmou, jejíž technologii je možné škálovat do celého světa. Ze strategického pohledu však jako nejdůležitější vnímá trh ve Spojených státech, dále pak Evropskou unii a Japonsko.

Hledá se 30 pacientek

I když Tesla Medical doteď šest let působila v podstatě kompletně mimo radar (Doskočil rovnou přiznává, že to bylo kvůli konkurenci), současná pandemie firmě zkomplikovala průběh klinických studii, které již měla v běhu a aktuálně se ztrátu snaží dohnat.

„V rámci jarního lockdownu se nám podařilo dokončit studii zaměřenou na pacientky, u kterých farmakoterapie selhala a neměly tak možnost jiné léčby. I přes předchozí neúspěch farmak jsme prokázali, že naše metoda fungovala u 80 procent pacientek, u kterých se nám podařilo dosáhnout průměrné redukce epizod úniků moči o 90 procent,“ popisuje Doskočil.

footshop

Přečtěte si takéHříčka v Malování? Footshop má nové logo, které je podle Petera Hajdučka promyšlenější, než se může zdát

Nyní firma realizuje studii zaměřenou na pacienty trpící syndromem hyperaktivního močového měchýře, kteří ale dosud nebyli léčeni léky. Cílem je prokázat vhodnost metody Tesly jako první volby v rámci léčby a prosadit ji tak v rámci oficiálních doporučených postupů minimálně na stejnou úroveň jako farmakoterapii.

„Aby měl každý pacient možnost volby vybrat si i nefarmakologickou možnost léčby těchto obtíží,“ přibližuje Doskočil, který rovnou přidává i výzvu: „Pro dokončení studie potřebujeme získat posledních 30 pacientek. Může se to jevit jako malé číslo, avšak obtížně dosažitelné v systému, kdy se k urologům dostávají pacientky až po jejich léčbě od praktických lékařů nebo gynekologů, kteří jako možnost první volby až na světlé výjimky volí automaticky léky s přesvědčením, že je každá pacientka stejně chce.“

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Tesla Medical. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.