Architektura jako součást přírodního koloběhu. V Dánsku vznikne klimaticky pozitivní hotel ze dřeva

Přirozenou ventilací se minimalizují nároky na mechanickou klimatizaci

Foto: 3XN

Dnes je populární prodiskutovávat a všude možně aplikovat uhlíkovou neutralitu, tedy celkově nulovou produkci skleníkových plynů. Pomalu se ale objevují také, na první pohled trochu bizarní, projekty chlubící se uhlíkovou negativitou neboli pohlcováním většího objemu oxidu uhličitého, než jaký vypustí. Další příklad druhé kategorie se objeví v Dánsku, kde vznikne první „klimaticky pozitivní hotel“.

Bornholm, malý dánský ostrov v Baltském moři vzdálený asi 150 kilometrů jihovýchodně od Kodaně, je poněkud paradoxním místem. Dostat se na něj vyžaduje letadlo nebo loď, s čímž jsou takřka nevyhnutelně spojené vysoké environmentální náklady. Ostrov samotný ale patří k nejekologičtějším místům v Evropě, když chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2025 a do roku 2032 má v plánu zcela eliminovat produkci odpadu.

Nezanedbatelnou součástí těchto plánů je architektura, která produkuje jak skleníkové plyny, tak odpad při stavbě i následném provozu. Už před pěti lety proto na Bornholmu vznikl například čtyřhvězdičkový Hotel GSH od dánského studia 3XN. Ten se ve své původní podobě chlubil titulem jedné z nejzelenějších staveb svého typu na světě a příští rok má být připraveno nové křídlo s 24 pokoji, konferenční místností, lázeňskými prostory na střeše a klimatickou pozitivitou.

3xn-gxn-hotel-gsh-denmark-bornholm-1

Nové křídlo ekologického hotelu bude mít 24 pokojů

Foto: 3XN

Prostředky k dosažení takového cíle nezahrnují žádné futuristické materiály ani technologické procesy – základem, respektive naprostou většinou, je dřevo a žula. Pozitivní dopad na přírodu pak spočívá ve způsobu jejich získání. Značná část veškerých potřebných konstrukčních materiálů bude upcyklována, pro stavbu hotelu se tedy použije to, co by se jinak stalo odpadem jiné průmyslové činnosti nedaleko.

Na jednu stranu se jedná o materiály vnímané jako poměrně luxusní, na stranu druhou je to naprostý základ, který se pro stavbu používá tisíce let. Přírodní zdroje přitom, alespoň v tomto případě, znamenají minimální environmentální zátěž, zvlášť když se pak v samotném životě budovy plně využijí jejich vlastnosti. Například esteticky atraktivní žulové obložení konferenční místnosti se tak díky svým izolačním vlastnostem promítne do nižších nároků na umělou regulaci teploty.

V zásadě samozřejmostí je pak u podobného typu budovy přirozená ventilace, která se díky chytrému systému průduchů, světlíkům a organizaci prostoru z většiny vyhne mechanické klimatizaci. Celou střechu nového křídla hotelu přitom bude pokrývat lázeňské zařízení.

Při návrhu stavby se architekti snažili co nejvíce vycházet z myšlenky vytvoření něčeho pomocí přírodních zdrojů a následné možnosti zpětné redukce na ně. Budova nepůsobí jako potenciálně věčný monument lidské činnosti, ale spíše součást koloběhu.

3xn-gxn-hotel-gsh-denmark-bornholm-3

Lázeňské prostory na střeše hotelu s výhledem do okolního lesa

Foto: 3XN

Její konstrukce totiž připomíná skládačku s výřezy a výstupky, které do sebe zapadají a na konci jejího užitného života je půjde zase rozebrat. Prakticky nic se tak nebude muset stát nerecyklovaným odpadem.

Architekti očekávají, že vysoce ekologicky zaměřené pojetí bude v důsledku výhodné také ekonomicky. Jedním aspektem jsou samozřejmě nižší náklady na provoz vycházející například z přirozeného větrání. Stejně významný by pak mohl být zvýšený zájem lidí o návštěvu jedné z prvních „klimaticky pozitivních“ komerčních staveb na světě.

flashnews

Přečtěte si takéOčekávaný projekt českého Livesportu je tady. FlashNews jsou centrem veškerého dění, které vás zajímá

„Naše myšlenka je jednoduchá. Věříme, že klimaticky pozitivní architektura kombinuje dobrý design a dobrý byznys,“ říká Kasper Guldager Jensen. Zakladatel ekologického thinktanku GXN, který na hotelu se studiem 3XN pracoval, zároveň doufá v pozitivní vliv stavby na vznik dalších. „Doufám, že tento projekt může pomoci ostatním ukázat potenciál konstrukce ze dřeva,“ dodává.

Dřevostavby se v poslední době začínají objevovat častěji a neustále zvětšují svůj rozsah. Nedávno jsme na CzechCrunchi zmínili nejvyšší hybridní stavbu na světě dosahující až 40 pater nebo bytový dům v Bostonu. Na ekologii zaměřenou dřevostavbu nedávno představilo také české studio Perspektiv. Upcyklaci zase architekti z 3XN použili například při stavbě sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.