Tam, kde skončil Concorde, začíná Boom. Ukázal nadzvukový letoun, se kterým již příští rok vzlétne do oblak

Pohled na nadzvukové letadlo budoucnosti

Foto: Boom Supersonic

Pro někoho jen další prototyp, pro jiné významný krok do nové éry nadzvukového létání s komerčním zaměřením. Letecký startup Boom Supersonic představil prototyp svého letounu XB-1, který se chystá poprvé podívat do oblak již během příštího roku. Ty skutečně odvážné vize startupu však začínají tam, kde skončil legendární Concorde.

Na délku sice měří něco málo přes dvacet metrů, ve skutečnosti je ovšem jen zmenšeným konceptem letounu, který by již v roce 2029 mohl přepravit první cestující rychlostí přesahující rychlost zvuku. Tento neuvěřitelný zážitek naposled zprostředkoval Concorde, od jehož nešťastného konce se nenašel nikdo, kdo by na francouzskou ikonu dokázal navázat.

Americký startup Boom Supersonic chce být tím, kdo tuto nadzvukovou štafetu převezme. Základním kamenem jeho plánů je prototyp XB-1, který je oproti chystanému letounu Overture menší v měřítku 1:3. Prototyp momentálně nabízí pouze jedno sedadlo pro pilota, za nímž se ukrývá motor General Electric J85-15, vyvíjený pro vojenské letouny.

boom-supersonic9

XB-1 je zmenšenou verzí chystaného dopravního letounu

Foto: Boom Supersonic

boom-supersonic8

XB-1

Foto: Boom Supersonic

Trup, který je vyroben z kompozitních materiálů, titanu a hliníku, je schopný odolávat vysokým teplotám, které mohou během nadzvukových letů přesahovat 100 °C, ale zároveň nepředstavují příliš velkou zátěž.

Je zajímavé, že XB-1 nápaditě řeší některé neduhy, které sužovaly již zmiňovaný Concorde. Ten byl známý pro svůj pohyblivý nos, který piloti sklápěli v nízkých nadmořských výškách. Důvod byl jednoduchý, kvůli jeho tvaru neviděli dolů na zem. XB-1 má svůj čumák stejně špičatý jako Concorde, ovšem piloti i tak vidí, co se děje pod ním, a to díky kamerovému systému instalovanému na podvozku.

Dalším problémem původních nadzvukových letounů byl i silný hluk, který vytvářelo stlačování vzduchu během letu. I zde však Boom zapracoval na technice a jeho prototyp by měl být mnohem tišší. Navíc by při budoucí přepravě pasažérů měly letouny Boomu přejít do nadzvukové rychlosti až nad oceány, kde nebudou nikoho rušit.

Podobně jako další výrobci letadel i Boom Supersonic apeluje na udržitelnost. Proto plánuje zahájit uhlíkové kompenzace a také využívat udržitelná letecká paliva od společnosti Prometheus Fuels, která chce pohonné hmoty vyrábět z oxidu uhličitého získávaného z atmosféry.

boom-supersonic

Sedadlo v letounu Overture

Foto: Boom Supersonic

Předtím, než budou zahájeny samotné letové zkoušky XB-1, budou piloti trénovat na vytvořených simulátorech. Poté se celý projekt přesune nad Mohavskou poušť, kde začnou letové zkoušky.

Během testování prototypu chce Boom na základě získaných dat již aktivně začít vyvíjet větší letoun Overture. Ten nabídne prostor pro 55 až 75 cestujících, kdy každý z nich bude mít díky konfiguraci sedadel 1:1 dostatek soukromí, bohatý prostor pro nohy a výhled z nadrozměrných oken.

„Cestování se vrátí zpět. Může to trvat rok. Může to trvat pár let. Ale až k tomu dojde, letecké společnosti budou hledat příležitosti pro růst a odlišení. Overture se stane prvním postpandemickým dopravním letadlem. Chceme, aby to bylo letadlo, se kterým budou lidé létat rádi, bez ohledu na to, co se děje ve světě,“ uvádí Blake Scholl, zakladatel Boom Supersonic, podle něhož nebude létání s jeho nadzvukovými letadly ničím nedostupným.

blake-scholl-xb-1-1-min

Blake Scholl, zakladatel startupu Boom Supersonic

Foto: Boom Supersonic

Podle Boomu bude efektivita letounu taková, že cestující zaplatí za palubní lístek stejnou částku, jakou by zaplatil za klasickou byznys třídu. Je ovšem otázkou, jak moc budou chtít letecké společnosti vytěžit z faktu, že díky nadzvukové technologii a maximální rychlosti 2,2 machu bude Overture v cíli dvakrát rychleji než klasické dopravní letouny.

Prezident na palubě

V minulosti do startupu investovaly společnosti jako Virgin Group, která vyvíjí vlastní nadzvukový letoun, a také Japan Airlines. Samotný Boom momentálně drží objednávky přesahující hodnotu 6 miliard dolarů na letoun, jehož cenovka je prozatím stanovena na 200 milionů dolarů, tedy 4,6 miliardy korun.

Mimo výše zmíněné společnosti projevilo o technologii startupu zájem také americké letectvo. S ním společnost uzavřela smlouvu o financování výzkumu a vývoje a poskytování vyvinutých systémů. Letoun Boomu by tak teoreticky mohl v budoucnu využívat i prezident USA.

Zde však není radno předbíhat. Samotný vývoj XB-1 trval dlouhých šest let, přičemž původní plány společnosti počítaly se zahájením letových testů již v roce 2017 a zahájením komerčního provozu v tomto roce. Finální časová osa se tak posunula již o deset let.

boom-supersonic4

Boom Supersonic se u letounu snažil vychytat veškeré neduhy, které trápily předchozí nadzvukové letouny

Foto: Boom Supersonic

boom-supersonic6

Pohled na přední část prototypu

Foto: Boom Supersonic

boom-supersonic7

Letové zkoušky XB-1 by měly začít během příštího roku

Foto: Boom Supersonic

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.