Rekordní let nad britskou půdou. ZeroAvia poslala do vzduchu největší vodíkové letadlo na světě

Historický let vodíkového letounu ZeroAvia

Foto: ZeroAvia

Rok se s rokem sešel a ZeroAvia dostála svých slibů. Před rokem představila letoun na vodíkový pohon a přislíbila, že jej v příštím roce dostane do vzduchu. Tento závazek se jí podařilo splnit a diváci přítomni u vývojového centra společnosti v anglickém Cranfieldu byli svědky letu prozatím největšího vodíkového letounu na světě.

Byť předělané letadlo třídy Piper M působí oproti nedávno představeným konceptům od Airbusu jako obyčejné výletní letadélko, díky kapacitě šesti osob na palubě aktuálně drží titul toho největšího stroje, jaký se s pomocí vodíkového pohonu podařilo dostat do vzduchu.

Vývoj letounu je součástí projektu jménem HyFlyer, který již vyslal do vzduchu i podobně velký letoun využívající síly elektřiny. Cílem projektu je vyvinout škálovatelný pohon s technologií vodíku a elektromotoru, kterým by mohly být nahrazovány konvenční jednotky klasických letounů, popřípadě by je šlo instalovat do strojů nových. Spolu s tím chce ZeroAvia připravit i systém infrastruktury potřebný pro provoz takovýchto letounů.

zeroavia4

Síla vodíku roztáčí vrtuli na přídi letounu

Foto: ZeroAvia

Již za tři roky by ZeroAvia chtěla v rámci tohoto programu začít testovat letouny o kapacitě 10 až 20 pasažérů, na které by v příští dekádě navázala letadla o kapacitě 50 až 100 pasažérů. O deset let později, tedy v roce 2040, by výzkum měl vyvrcholit letadly o kapacitě 200 osob, které by byly schopny letové vzdálenosti až 5,5 tisíce kilometrů. Pomohou jí k tomu zdroje britské vlády a také programy Innovate UK a Aerospace Technology Institute.

Aktuální fáze vývoje, pracující s letounem schopným nést až šest osob, by měla vyvrcholit 400kilometrovým letem ze severu Skotska na Orkneje, tedy na souostroví ležícím na severu země. Ty leží od bodu vzletu ve stejné vzdálenosti, která odpovídá vzdálenosti mezi Los Angeles a San Franciscem, případně Londýnem a Edinburgem.

Mimo samotné letadlo je na letišti v Cranfieldu testován i takzvaný HARE systém. Tato písmena zastupují název Hydrogen Airport Refueling Ecosystem, což je pilotní verze infrastruktury vyvinuté pro podporu výroby, skladování a doplňován vodíku do letounů.

„Zatímco některá experimentální letadla s vodíkovými palivovými články coby zdrojem energie již letěla, velikost tohoto komerčně dostupného letadla ukazuje, že platící cestující by mohli již velmi brzy nastoupit na let se skutečně nulovými emisemi,“ říká Val Miftakhov, generální ředitel ZeroAvia.

Podle něj je vodík pro lety s nulovými emisemi naprosto ideální. Nejenže takový letoun bude zanechávat nulovou uhlíkovou stopu, ale zároveň by jeho provoz mohl být daleko ekonomičtější. Zmiňuje především náklady na palivo a také na celkovou údržbu letadel.

zeroavia1

Letoun během příprav před vzletem

Foto: ZeroAvia

zeroavia2

Vodíkový letoun startupu ZeroAvia

Foto: ZeroAvia

Za pravdu mu dávají i další projekty, které chtějí využívat síly vodíku pro pohon vrtulí a tryskových motorů. Mimo zmiňovaného projektu od Airbusu, ve kterém se představily tři typy vodíkových letadel budoucnosti, se touto technologií zabývá i startup Universal Hydrogen. Ten ve spolupráci se společností MagniX pracuje na největším vodíkovém letounu. MagniX mimochodem stojí i za největším elektrickým letounem, jaký se doposud podařilo dostat do vzduchu.

Universal Hydrogen pracuje na přestavbě skutečně velkého letounu De Havilland Canada DHC8-Q300, jehož běžná kapacita 56 sedadel byla snížena na 40 míst, a to z důvodu instalace vodíkového pohonu. Jeho doletové schopnosti by se měly dostat až na 740 kilometrů, což se pomalu blíží standardu dnešních přepravních letadel.

Toto číslo by navíc mělo vzrůst v momentě, kdy letoun začne využívat kapalný vodík. Poté by jeho doletová schopnost měla být až 1 020 kilometrů. Vše je ovšem zatím ve vývoji, a tak titul největšího letounu na vodíkový pohon stále náleží startupu ZeroAvia.

de-havilland-canada-dhc8-q300

De Havilland Canada DHC8-Q300

Foto: Wikimedia

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.