Opustila právo, aby mohla posílat satelity do vesmíru. Chceme na Měsíc a dál, říká Petra Chudíková ze Spacemanicu

Petra Chudíková a Jakub Kapuš ze startupu Spacemanic

Foto: Spacemanic

Slovenku Petru Chudíkovou od dětství lákala profese právničky, po několikaleté praxi ve státních úřadech a soukromých společnostech však našla uplatnění v mnohem dynamičtějším segmentu. Z pozice provozní ředitelky česko-slovenského startupu Spacemanic pečuje o to, aby administrativně a operativně všechno správně klapalo a firma tak mohla naplňovat své poslání – vysílat do vesmíru malé satelity, třeba i na raketách od SpaceX.

Své řešení nabízí startup Spacemanic ve stylu „satellite as a service“, během kterého se postará o kompletně celý proces návrhu, výroby, logistiky a vynesení družic na oběžnou dráhu. Vize je ale mnohem ambicióznější, v průběhu let by tuzemské satelity měly kroužit nejen kolem Země, ale také Měsíce a časem i kolem Marsu.

Když Chudíková popisuje svou kariéru nad šálkem čaje v jedné z vinohradských kaváren, je zjevné, že profese právničky ji dostatečně nenaplňovala. „Jsem takový člověk, který si na všechno lehce zvykne, takže když jsem začala dělat právo, po chvíli jsem se nudila,“ usmívá se. Právničinu přitom úplně neopustila, ve Spacemanicu pořád řeší smlouvy a související administrativu.

Cestu do vesmírného startupu našla pomocí projektu skCUBE, první slovenské družice, který byl zčásti finančně podpořen také z rezervy tehdejšího slovenského premiéra, a protože šlo o státní peníze, bylo potřebné udělat výběrové řízení na společnost, která by satelit vynesla do vesmíru. Právě tuto oblast si třiatřicetiletá Chudíková vzala na starost, včetně další administrativy a finančního řízení.

img_8712-min

Cubesat od startupu Spacemanic

Foto: Spacemanic

Samotný Spacemanic založil Jakub Kapuš v roce 2014 a od té doby startup vede. Jeho myšlenka se však naplno začala realizovat až v roce 2018, rok po vynesení zmiňované družice skCUBE do vesmíru. Chudíková se do týmu naplno zapojila v polovině loňského roku, od té doby firma prošla inkubací v brněnské pobočce vesmírného akcelerátoru ESA BIC Prague a také vyhrála letošní soutěž Women Startup Competition.

Při otázce, co vlastně Spacemanic dělá, popisuje Chudíková jeho činnost relativně jednoduše. „Máme platformu a na ní dokážeme do vesmíru vynést všechno, co se do ní vejde. Tím pádem je okruh opravdu velký, od technických přes demonstrativní a reklamní až po vědecké projekty,“ říká startupistka a jako perličku dodává poptávku od pohřebního ústavu, který chtěl do vesmíru vynášet ostatky nebožtíků, což se však nakonec nerealizovalo. Třeba SpaceX už ale i takovou misi podniklo.

„Vyvinuli jsme platformu, která funguje ve formě plug and play. Skládá se jako LEGO.“

Zmiňovaná platforma Spacemanicu je ve formě takzvaných cubesatů, tedy malých satelitů o velikosti 10 × 10 × 10 centimetrů. Všechny přístroje je podle přání klienta nutné napasovat právě do tak malé „krabičky“, přičemž právě na standardizaci jednotlivých komponentů si tento startup, který sídlí v Bratislavě a Brně, buduje svůj byznys.

„Vyvinuli jsme platformu, která funguje ve formě plug and play. Skládá se jako LEGO, nový zákazník nemusí nic kreslit ani designovat. Jednotlivé komponenty se dají různě propojovat a systém se dokáže různým využitím přizpůsobit automaticky,“ přibližuje Chudíková s tím, že právě díky vývoji satelitů na klíč dokáže startup svým klientům výrazně snižovat náklady na podobné projekty, než kdyby si je dělali interně a navrhovali vše úplně od začátku.

Spacemanic zatím do vývoje platformy a komponentů, které jsou aktuálně dokončeny na osmdesát procent, vložil přibližně 200 tisíc eur, tedy kolem 5 milionů korun. Z drtivé většiny se přitom financuje sám ze tří zakázek, které zatím obdržel. Cena jednoho běžného cubesatu je kolem 120 tisíc eur (přes 3 miliony korun) plus poplatek za jeho vypuštění, který se pohybuje na úrovni 30 tisíc eur (přes 800 tisíc korun).

Protože jde o dlouhodobé projekty, zatím ani jeden cubesat od Spacemanicu ve vesmíru nelítá. Jedna družice se měla vypouštět už v srpnu, došlo však ke zdržení a odkladu na leden. Druhá družice poletí na raketě SpaceX v prosinci, třetí projekt očekává dokončení na přelomu let 2021 a 2022.

Jak ale vůbec funguje rezervace prostoru v raketách od firem jako SpaceX? „Je to běžná součást jejich byznys modelu. Mají raketu s nějakou nosností, kterou pak rozprodávají. Pro ně není zajímavé, když si někdo koupí jeden kilogram, takže jejich minimum je 200 kilogramů. Velké firmy si tak nakoupí velký prostor a dále ho prodávají po menších částech,“ vysvětluje Chudíková.

Satelity vyrobené v Česku a na Slovensku

Spacemanic své cubesaty vyrábí přímo v Česku a na Slovensku, následně je distribuuje do zmiňovaných větších firem, které je dále spojují do kontejnerů obsahujících celkově šest malých družic. V takové sestavě se poté nakládají na raketu. Samotné vypuštění se řeší přibližně rok předem ve stanovených časových oknech, které jednotlivé společnosti disponující raketami nabízejí.

Pokud jsou cubesaty vypuštěny ve standardní výšce 500 kilometrů nad zemí, na oběžné dráze vydrží přibližně pět let. Kvůli své malé velikosti neobsahují palivo, kterým by mohly s gravitací bojovat, a při pádu zpátky do atmosféry shoří. I tento aspekt je přitom výhodou, protože tak nepřispívají k tvorbě vesmírného odpadu – problému, který podle některých odborníků může do budoucna výrazně negativně ovlivnit schopnost lidí posílat družice nebo i cestovat k Měsíci či dalším planetám.

„Chtěli bychom se zaměřit i na deep space mise, tedy na Měsíc a dál.“

Právě k nim míří také Spacemanic. Zatím se však musí vypořádat s aktuálnějšími výzvami – po technické stránce dokončit celou platformu a po byznysové stránce najít investora. Startup hledá finance v řádu jednotek milionů eur, aby mohl zvětšit svůj v současnosti desetičlenný tým a naplno se pustit do dalších projektů. Vize je totiž stanovena jasně a ambiciózně.

„Naší vizí je zaměřit se i na takzvané deep space mise, tedy na Měsíc a dál,“ popisuje Chudíková. U mého komentáře, že o plánu pro meziplanetární expanzi jsem ještě mezi českými startupy neslyšel, pak neskrývá pobavení. „Země je už malá, kolem ní spousta odpadu, jdeme dál,“ směje se.

S vážností pak konkrétní plány přibližuje. Už teď totiž existuje několik hlavně amerických startupů, které si za cíl stanovily vymyslet efektivní způsoby dopravy na Měsíc. Kdy se toho dočkáme v realitě, zatím není jasné. Přirozený zemský satelit však v posledních letech opět získává na popularitě – svou družici na Měsíc loni dopravila Čína a na podobném projektu pracuje i Izrael. Výzkumné týmy pracují také na simulovaných misích měsíčních měst.

soukal-roger-boxed

Přečtěte si takéKomerční banka dál šlape do startupů. S brněnským Rogerem upekla jednu z největších fintechových investic v Česku

„Chtěli bychom vytvořit platformu, která by mohla na Měsíc nebo na Mars nejen doletět, ale také na něm fungovat. Je tam absolutně jiné prostředí, satelity létající kolem Země nebudou splňovat všechny technické podmínky, například kvůli radiaci,“ popisuje Chudíková. Cubesatům do budoucna věří a při vyprávění z ní jde cítit upřímný optimismus.

„Svým způsobem mají cubesaty limity. Technologie je ale v nějakém stádiu vývoje, jejich využití se bude pořád zvětšovat. Z pohledu větších firem nebo vesmírných organizací tyto projekty nejsou tak finančně náročné, a proto jsou vhodné zejména na testování,“ říká. „Lidé chtějí dále objevovat, po hypu v šedesátých letech přichází taková druhá vesmírní éra.“

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.