Omluvenky tu píší online a programování je jádrem výuky. Na pražském 1. IT Gymnáziu ukazují vzdělávání budoucnosti

Učitelský tým nového 1. IT Gymnázia, které ukazuje vzdělávání budoucnosti

Foto: 1. IT Gymnázium

Do městské části Praha-Satalice se možná nikdy nepodíváte ani jako obyvatel hlavního města. O inovace ale ani v těchto končinách není nouze. V historické a nově zrekonstruované budově vznikla od píky vzdělávací instituce, která chce být vzorem pro střední školy nové generace.

Projekt 1. IT Gymnázia spustila vývojářka (a nově také ředitelka) Markéta Fibigerová a první ročník se otevřel letos v září. Jeho cílem je budoucím vývojářům a pracovníkům v oblasti informačních technologií přinést komplexní, nejen technické vzdělávání a zbořit stereotyp, že je ajťák asociální tvor zalezlý celý den v temném pokoji.

Příprava projektu trvala téměř dva roky. Fibigerová si prošla náročným legislativním kolečkem, rekonstrukcí budovy a předsudky, že její škola bude jen pro ajťáky. Do této chvíle investovala zhruba 20 milionů korun z prostředků rodinné firmy, která už je na IT trhu dvacet let.

První rozhovor s Markétou Fibigerovou jsme přinesli v únoru letošního roku a tehdy mohla nadšením hýřící ředitelka mluvit spíše o vizích. Nyní ale ukazuje, že budovat školu v podstatě na zelené louce umožňuje většinu těchto vizí naplnit, a tak skutečně vzniká projekt, který v českém vzdělávání nemá obdoby.

1itgym_5

Ředitelka 1. IT Gymnázia Markéta Fibigerová

Foto: 1. IT Gymnázium

Prostředí, kde se 1. IT Gymnázium nachází, už ani nepřipomíná Prahu. Škola využívá vskutku unikátní objekt – prvorepublikovou budovu, takzvanou Rádiovku, kterou postavil společně se třemi stožáry Český rozhlas v počátcích svého vysílání. Má navíc číslo popisné jedna – je to tedy vůbec první dům, který v Satalicích vznikl.

Unikátní budovu čtyřletého gymnázia navíc obklopuje všudypřítomná příroda. „Tady dávají lišky dobrou noc,“ vtipkuje, když mě vítá u brány. Vede s sebou i školního psa, border kolii jménem Bodie, která tu volně pobíhá po více než dvouhektarové zahradě.

Škola chce pozemek využívat pro výuku v letních měsících, už při adaptačním kurzu tu sami děti iniciativně vyhloubily jámu, z níž si udělaly bazén. Partička nových studentů na zahradě stloukla i nové lavičky.

Neformálnost a komunikace přes Discord

Zatímco venku je až božský klid, do nově zkolaudované budovy školy se začíná scházet třicet studentů prvního ročníku. Rozdělení jsou do dvou tříd a učí se nikoliv po standardních předmětech, ale v tematických blocích. Příjemným benefitem pro mnohé z nich je, že výuku začínají až o půl deváté.

Nahlížím do jedné z místností. Patnáct dětí sedí u trojúhelníkových lavic, které se dají jednoduše sesunout, panuje uvolněná atmosféra, všichni mají před sebou školní laptopy s vývojářskou konfigurací a někteří si donášejí vlastní počítače. V zadní části třídy se vyjímá 3D tiskárna a akvárium se školními šneky, sloužící pro vědní učební blok.

1itgym_2

Neformálnost je ve výuce vidět na první pohled

Foto: 1. IT Gymnázium

Učebnou létá na všechny strany slang, který poznávám z herní komunity. A není se čemu divit, když zjišťuji, že celá třída včetně učitelů spolu komunikuje na Discordu – komunikační platformě známé právě mezi hráči videoher, která se ale z gamingového světa postupně dostává i k běžným uživatelům.

„Vzniklo to naprosto spontánně, protože děti už na Discordu stejně byly. Studenti před námi žádnou komunikaci nefiltrují, dozvídáme se všechno a píšou tam i omluvenky,“ ukazuje mi ředitelka konverzaci na telefonu, která se hemží neformálními herními zkratkami. Chvílemi si člověk připadá spíš jako na základně IT firmy nebo esportového týmu.

Už po pár minutách je jasné, že pozice učitele tady není tak autoritativní, jak jsme zvyklí z tradičních škol. Fibigerová ostatně od začátku deklarovala, že se chce zbavit mocenského vztahu mezi pedagogem a dětmi. „Jde o to, aby učitel uměl vytvořit prostředí, kde se vzájemně všichni budou respektovat a kde se dají dělat chyby,“ říkala už v únoru.

„Jsou tu lidé, kteří tu chtějí být. To na mém bývalém gymplu nebylo.“

Dnešní první blok spojuje do hodiny a půl informatiku s matematikou. Navíc je pátek, což znamená, že přednáší učitel z praxe. Jan Stuchlík je vývojář, který je přímo ze Satalic a má ve svém oboru dlouholeté zkušenosti. Na interaktivní tabuli přenáší stream, kde postupně děti prezentují své projekty v programu Scratch. Před pár dny ho viděly poprvé, ale už stihly naprogramovat první bludiště nebo jednoduché hry.

Jeden student dokonce vytvořil program na hodnocení školních obědů v Pythonu. Jiní už před nástupem do prvního ročníku 1. IT Gymnázia vyhrávali soutěže ve stavbě robotů. Markéta Fibigerová vypráví s nadšením o studentech, kteří již nyní podnikají, nebo přišli na její gymnázium z atletických základních škol. Skupina je to skutečně rozmanitá a nemají tu problém ani s výukou mladé slečny s autismem.

Nejen pro programátory

Nečekejte však partu, ve které by byli všichni blázni do matematiky. „Vznikl dojem, že jsme jen pro geniální programátory, ale tak to určitě není. My jsme tu od toho, abychom to programování naučili,“ vysvětluje Fibigerová. Ve velkém tak mířila svou náborovou kampaň i na dívky.

Její slova potvrzuje Barbora Matyášová, která do 1. IT Gymnázia přestoupila z osmiletého gymnázia. Sama se prý programování nikdy nevěnovala, přesto je tu a podle svých slov je zatím spokojená. „Na 1. IT Gymnáziu je vidět, že jsou tu lidi, kteří tu chtějí být. To na mém bývalém gymplu nebylo,“ říká studentka.

1itgym3

1. IT Gymnázium využívá historicky významnou budovu v Praze-Satalicích

Foto: 1. IT Gymnázium

Za největší změnu považuje právě delší bloky a do nich spojené předměty. „Nejdříve jsem si myslela, že bude problém s hodinou a půl, ale je znát, že se za tu dobu stihne víc než ve dvou oddělených třičtvrtě hodinách,“ říká. Stejně argumentuje i Fibigerová a tvrdí, že třeba na hlubší témata v informatice je 45 minut málo.

Souběžně o patro výš probíhá hodina, kde má druhá třída humanitní blok. Dnes se řeší finanční gramotnost a stejně jako v první třídě tu pomáhá s výukou odbornice z praxe – Milada Klubalová, provozní ředitelka české pobočky korporátní banky HSBC v Praze a expertka na krizový management. I v této hodině se nezřídka používají anglické pojmy a součástí bloku je celkově vše od češtiny přes dějepis až po společenské vědy nebo právě finanční gramotnost.

„Propojujeme vzdělávací oblasti, abychom učili v souvislostech. Dobře se to popisuje na příkladu epoch, například baroko, které není příliš efektivní probírat odděleně v dějepise a pak v literatuře, nebo v naukách, výtvarné a hudební, filozofii a nakonec též v přírodních vědách. Je to nejen kognitivně neefektivní, ale i zdlouhavé,“ doplňuje Fibigerová koncepci výuky.

pepperfield-min

Přečtěte si takéNovodobí obchodníci s vonným kořením. Český férový projekt Pepper Field dováží z Kambodži ten nejlepší pepř světa

Ačkoliv teď se výuka točí hlavně kolem současnosti, na minulost vyučující určitě nezapomínají. Ústředním tématem prvního ročníku je každopádně člověk. „Budeme probírat biologii člověka a v humanities se zaměříme na současnou literaturu – českou i světovou, divadlo, film, umění. V science pak na všudypřítomný technický a technologický rozmach. Starší historie a dějiny předchozích století jsou jistě též důležité, dostaneme se k nim v dalších ročnících,“ doplňuje Fibigerová.

Takzvané humanities učí běžně i Radka Čapková. Má pedagogické vzdělání, ale po škole ji práce zavála do policejního světa. Pracovala u Interpolu a kriminální policie a nyní učí i španělštinu. Široké palety předmětů se nebojí a naopak využívá toho, že celý učební plán může stavět de facto do píky.

„Snažím se vybírat věci, které jsou pro život skutečně využitelné. Bereme dějepis pozpátku, začínáme dějinami 20. století. V literatuře mám vybrané autory, které píší teď nebo v blízké minulosti,“ vysvětluje Čapková svůj přístup k učivu.

1itgym_6

Radka Čapková (stojící u stolku) učí na 1. IT Gymnáziu mj. blok Humanities

Foto: 1. IT Gymnázium

Sama žádnou učitelskou praxi nemá, ale jelikož vystudovala Pedagogickou fakultu, měla k učitelství podle svých slov vždy blízko. Tvrdí, že díky pracovní kariéře získala od běžné učitelské praxe odstup, a tak nyní dokáže volit netradiční učební metody. „Nikdo z nás pořádně nevíme, jaká bude budoucnost, takže si myslím, že důležité je hlavně se naučit, jak přistupovat k problémům,“ dodává.

Výuka online? Bez problémů

První vlna koronavirové pandemie se 1. IT Gymnázia pochopitelně tolik nedotkla, protože ještě nemělo studenty. Onlinová výuka ale tady není nejmenší problém. „Když někdo ze studentů chybí nebo je nemocný, máme ve všech třídách velké televize a mohou se připojit pomocí videokonference,“ nastiňuje Fibigerová fungování nejen za doby pandemie.

V kolektivu na 1. IT Gymnáziu je patrný velký entuziasmus, který tým učitelů předvedl i během jarní pandemie. „Říkali jsme si, jak můžeme pomoci, a tak jsme už pro naše přijaté studenty zorganizovali onlinovou výuku, přestože u nás zatím oficiálně nestudovali. Někteří ji totiž neměli ze svých předchozích škol,“ říká Fibigerová.

Po pouhých třech týdnech té standardní výuky zatím nejsou všechny postupy na moderním čtyřletém gymnáziu vytesané do kamene. Hodinu a půl dlouhé bloky sem tam přeruší přestávka a i v rámci humanities Radka Čapková více určuje, který den se bude věnovat spíše historii a který například zeměpisu.

1itgym_7

Celý vnitřek i vnějšek 1. IT Gymnázia je nově zrekonstruovaný

Foto: 1. IT Gymnázium

Hodnocení žáků chtěla Fibigerová původně mít slovní, ale narazila na regulatorní problém, že musí vždy korespondovat s číselnou známkou. Prozatím tak noví studenti známky nedostávají.

„Můžeme si to dovolit, protože je jich málo. Přesně víme, jak kdo pracuje a hodnocení je přirozenou součástí dne, ale studenti o něm vlastně nevědí. Asi tak jako v životě, kde vás lidé nehodnotí podle toho, jak jste napsali ten den test, ale podle toho, jak fungujete,“ popisuje ředitelka, která se sama do programování pustila při studiích dějepisu a češtiny. Na vysvědčení sice studenti známky dostanou, ale učitelský tým dodá každému studentovi individuální zpětnou vazbu, neboli takzvané formativní hodnocení.

Do prvního ročníku nové školy se přihlašovala stovka zájemců, a to i přesto, že školné na tomto soukromém gymnáziu činí 100 tisíc korun za rok. Kvůli regulím museli nejdřív v přijímacím řízení absolvovat testy CERMATu, rozhodující ale pro Fibigerovou a její tým byly hlavně osobní pohovory.

„Prostě chceme, aby studenti rádi chodili do školy.“

Do příštích ročníků chce 1. IT Gymnázium přijmout po čtyřiceti dětech a novopečená ředitelka bude až postupně zjišťovat, co všechno z nově implementovaných nápadů funguje a co ne. Při veškeré svojí novotě stále musí fungovat v rámci českého školského zákona a dodržovat rámcový vzdělávací program.

Za čtyři roky tak současní prváci budou muset jako ostatní studenti gymnázií udělat státní maturitu z češtiny. „To je jediné, do čeho nám stát mluví. Jsem přesvědčena o tom, že naši studenti ji zvládnou a my je na to naučíme. Jen nebudeme trávit čtyři roky přípravami na jednu zkoušku. Prostě chceme, aby studenti rádi chodili do školy a abychom nejen v češtině probudili zájem ve věci, které považujeme za důležité,“ doplňuje Fibigerová svou vizi.

Pozn. red.: Fotografie v tomto článku byly pořízeny ještě před opětovným zavedením povinnosti nosit ve třídách roušky.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.