Nejsme personálka. Pokud firmy chtějí více žen, musí je s námi vzdělávat, říká spoluzakladatelka Czechitas Monika Ptáčníková

Monika Ptáčníková, spoluzakladatelka Czechitas

Foto: David Poul/Czechitas

Podpora žen a dětí ve spojení s rozvojem digitálních dovedností jsou cíle, ve kterých se potkává vzdělávací organizace Czechitas a filantropická odnož Googlu. I díky tomu Czechitas jako jediná neziskovka ve střední Evropě získala potřetí a nyní dokonce počtvrté grant od Google.org.

Tuzemská nezisková organizace, jejíž nejvýraznější tváří je Dita Formánková (rozená Přikrylová), se tím zavázala zvýšit počet absolventů svých IT kurzů do dvou let na čtyřnásobek. Otevře tak proto dvě nové pobočky a kurzy již ponechá z velké části online, čímž se stanou dostupnější.

U zrodu myšlenky dostat více žen do IT stála vedle Dity Formánkové také dvaatřicetiletá Monika Ptáčníková. Teď ženy školí, jak uspět na trhu a získat vysněnou práci, a v rozhovoru pro CzechCrunch popisuje, jak to celé funguje.

Nemožnost setkávání kvůli koronaviru přesunula vaše kurzy do online prostředí takřka ze dne na den. Mimoděk jste tak začali pracovat na cíli zvýšit počet absolventů ještě před získáním grantu, že?
Změna je v našem DNA, jsme na ni zvyklí. Plánovali jsme zavést online výuku dlouho, aktuální situace vše jen uspíšila. Během karantény se setkávat nedalo. Teď na podzim nám zase onemocněla jedna účastnice dlouhodobé akademie, proto jsme hned ze začátku museli výuku ponechat pouze online.

Covid nás přinutil rychle zareagovat a musím říct, že nám online vzdělávání vyhovuje, protože přineslo spoustu nových možností. Online jsme navíc dostupnější pro ženy, které by se na naše kurzy jinak dostávaly velice obtížně. Osobního setkávání se ale vzdát nechceme. Pro naše účastnice je klíčové vidět se, poznat komunitu a cítit, že jsou její součástí.

ptacnikova

Monika Ptáčníková, spoluzakladatelka Czechitas

Foto: David Poul/Czechitas

Grant od Googlu jste dostali na posílení zaměstnávání absolventek. Jak toho chcete dosáhnout?
Dosáhneme toho celkovým rozvojem Czechitas, rozšířením intenzivních a pokročilých kurzů pro ženy, online platformou, technickým i softskillovým mentoringem, přidání ještě větší praxe a následným propojováním s potencionálními zaměstnavateli pomocí jobfairů a kariérních workshopů.

V Czechitas máte přímo sekci, která je zaměřená na kariérní posun vašich absolventek do praxe a ty jsi jejím garantem. Jak to v reálu funguje?
Máme vždy jednu kariérní spojku na částečný úvazek v Praze, v Brně a v Ostravě. Pomáháme propojit partnerské firmy s našimi absolventkami a snažíme se holky podporovat v jejich rozvoji i po absolvování kurzů. Spousta partnerů hledá ženy do týmu a absolventky zase hledají nové uplatnění. Zároveň vzděláváme ženy v tom, jak se uplatnit na IT trhu nebo jaké existují pozice. Nedávno jsme také spustili nový web itpozice.czechitas.cz, kde jednotlivé pozice představujeme.

Obrací se na vás hodně firem, které hledají ženy do týmu?
Ještě donedávna to byla zhruba jedna firma týdně, která sháněla například senior Java vývojářky. Ale naučili jsme firmy, že je to krátkozraké uvažování. Žen v IT je málo a nechceme někoho přetahovat. Nejsme personálka. Pokud chtějí firmy více talentů, více žen, musí je s námi vzdělávat.

Přetahování lidí není nekonečné. Když se lidé systematicky nerozvíjí, rybníček se brzy vysaje. To už firmy, zdá se, pochopily a nemají nereálná očekávání jako dřív. Je to běh na dlouhou trať. I IT studium trvá pět let a firma, která se zapojí do naší výuky, buduje svůj firemní brand.

Je tedy důležité, abyste si s každou firmou sedli a ujasnili si své cíle?
To rozhodně. Každá firma má od našeho vztahu jiná očekávání. Partneři mohou mít samozřejmě i vedlejší úmysly, jako je nábor nebo lov na talenty, ale není to tak vždycky. Aktuálně například máme čtyři firmy, které společně financují jeden projekt. Je to pro ně cesta, jak se seznámit s účastnicemi. Mám radost, že se to konečně děje. Bývalo těžké firmy přesvědčovat a jednotlivé projekty ufinancovat.

Pokud tedy některá vaše absolventka hledá práci a firma po vás chce juniorní kandidátku, dokážete zprostředkovat kontakt?
Ano, často to bývá otvírák našich rozhovorů s potenciálním partnerem. Neradi však spolupracujeme s firmami, které po nás chtějí jenom nábor. Spíš se bavíme o tom, aby šly s námi požadovanou technologii učit. Za poslední rok se nestalo, že by nás někdo využil jen k náboru. Buď se stanou partnery nějakého projektu, nebo se aktivně zapojí do našeho pracovního veletrhu Job Fair. To jsou jednodenní akce, na které chodí zhruba stovka žen hledajících práci a na druhé straně jsou firmy otevřené přijímat IT juniory nebo tvořit stáže.

„Ve výsledku je to všechno brand building. Zviditelnit se a nemuset lovit, protože lidi přijdou sami.“

Nábor každopádně i tak hraje v budování partnerství zásadní roli, že?
Obecně spíš platí, že firmy chtějí, aby se o nich vědělo, chtějí být s námi, být guru v oboru a budovat dlouhodobý vztah. Czechitas tvoří prostor pro setkávání lidí z různých směrů – tvoříme komunitu lektorů a spojujeme ji s komunitou motivovaných žen. Talent pool je určitě tahák a vždy bude. I jakýkoliv hackathon či přednáška má za cíl zaháčkovat si lidi. Ve výsledku je to všechno brand building. Zviditelnit se a nemuset lovit, protože lidi přijdou sami. Za vším jsou talenti.

Ne všichni vaši lektoři a koučové přichází z partnerských firem. Nedochází občas k tomu, že se oni sami snaží šikovnou absolventku ulovit pro svou firmu?
Jsme velcí a máme nějaká interní pravidla, ale zároveň jsme již velká komunita a víme, že se tohle bude dít pořád, takže už si s tím tolik nelámeme hlavu. Trochu nám uvolnila ruce skutečnost, že firmy nás začaly podporovat za to, že učíme, a ne za to, že jim doporučujeme kandidátky. V konečném důsledku jsme rádi i za to, když některá z holek nastoupí do firmy lektora, najde si práci někde sama, nebo když se dvě holky z kurzu spojí a založí vlastní projekt.

Na jaké pozice nejvíc obsazujete kandidátky?
Naší vlajkovou lodí jsou datové analytičky, které vzděláváme v intenzivní Digitální akademii. Z nich zhruba polovina najde uplatnění v IT. Další holky pracují jako testerky a junior vývojářky/kodérky. Celkem je to asi 400 příběhů, ale ne všem jsme práci přímo našli my. Necháváme tomu volnější průběh, podporujeme holky v networkingu a v tom, aby pokračovaly ve svých projektech. Je pro nás tedy obtížné všechny příběhy trackovat.

V té souvislosti řešíme otázku, do jaké míry jsme právě my přispěli k tomu, že práci získaly. Uvedu příklad. Vystudovaná filozofka si díky nám osvojí základy programování, následně se ale vzdělává dlouhodobě sama online a po nějaké době, když pracuje na svém projektu, si uvědomí, že by se svými zkušenostmi mohla IT živit. Jde na pohovor a uspěje. Je jasné, že jsme na její kariéru měli vliv, ale nebyl až tak jasný a přímý. Stojíme tedy před výzvou, jak kvantifikovat náš skutečný dopad.

czechitas-team

Tým Czechitas

Foto: Czechitas

Vy se nicméně nezaměřujete jen na výuku samotných jazyků či technologií, ale také ženy připravujete k pohovorům. Jak to probíhá?
Nejvíc pracujeme s tím, aby holky věděly, na co se můžou hlásit. Aby pochopily, jak daleko jsou ve znalosti daných technologií, a aby to uměly odprezentovat na pohovoru. Na konci kurzu se totiž často necítí, že by se mohly ucházet o pozici v IT. Je to důsledek toho, že postupně zabrušují hlouběji a hlouběji, a na konci kurzu zjistí, že mají před sebou ještě velký kus práce. Přesně to je může od pohovoru odradit. IT je zkrátka velice obsáhlý obor.

Jaký je na tohle recept?
Ujišťujeme je, že něco umí, a pomáháme zjistit co. Učíme je také udělat ze svých předchozích zkušeností svou přednost. Mnoho z nich totiž mohou v IT využít. Ať už je to řízení projektů nebo třeba finance. Klíčovou roli může hrát také správný elevator pitch.

honza-javorek

Přečtěte si takéBoření mýtů a užitečné rady pro každého začátečníka. Honza Javorek vydává příručku o hledání první práce v IT

Tím máš na mysli to, jak se uchazečka o práci při pohovoru uvede?
Ano, je v tom obrovský rozdíl a někdy si to holky ani neuvědomují. Porovnejte sami. Na pohovoru můžete říct: „Jsem maminka a jen to zkouším.“ Ale také můžete říct: „Jsem absolventka Digitální akademie, teď jsem tři měsíce intenzivně studovala a říkala jsem si, že tohle je skvělá příležitost pro mě. Mám dvě děti, které už odrostly, a teď se chci rozvíjet víc pracovně.“

Zkrátka hrát si i se slovy. Zvedáme jim sebevědomí. Už to, že jsou v naší Akademii, je kus práce. Rozhodně to nedělají všichni. Také jim vštěpujeme, že chyby jsou naprosto normální, spíš je důležité se k nim dobře postavit. Když třeba na pohovoru něco neví, je v pořádku mluvit nahlas o tom, jak uvažují. V neposlední řadě je také pobízíme k tomu, aby se nebály říct si o zkrácený úvazek, byť firma vypsala pozici na plný. Jde jen o to, nebát se a mít sebevědomí.

Na konci Digitální akademie mají účastnice možnost zkusit si pohovor nanečisto. Tam si zkouší právě to, co popisuješ?
Ano, je to novinka a ukazuje se jako zásadní věc. Některé z účastnic totiž několik let na pohovoru vůbec nebyly. Z partnerské firmy přijde HR a technický leader a vedou klasický pohovor včetně technických otázek. Kandidátka pak dostane zpětnou vazbu a v námi vysněném scénáři třeba i skutečnou nabídku práce.

„Pokud je prostředí nastavené zcela výkonnostně, ženy se v něm nebudou cítit spokojeně.“

A teprve potom se setkají tváří v tvář s realitou v IT. Jaké máte ohlasy od zaměstnaných žen?
Pro spoustu z nich je to splněný sen. Máme však i případy, kdy to nedopadlo. Problémem byla časová náročnost, nebo si práci představovaly jinak. V minulosti jsme také spolupracovali s firmami, které dávaly šanci juniorním testerkám a ty pak byly vysílány na projekty ke klientům, což byly většinou velké korporace.

Anonymita cizího týmu přitom může být pro někoho velkou překážkou, proto to už neděláme. Chceme vždy vědět, že se za firmu můžeme postavit. Ne, aby ženy se zklamáním IT opouštěly. Proto se snažíme edukovat i firmy. Pokud je prostředí nastavené zcela výkonnostně, ženy se v něm nebudou cítit spokojeně.

Chystáte v kariérní sekci něco nového?
Chystáme víc rozvinout online profily účastnic, které jsme spustili nedávno. Zatím se přes ně přihlašují na akce. Do budoucna na profilech uvidíme, jaké workshopy a kurzy má daná účastnice za sebou, a díky tomu můžeme pomoci s tím, jak by se mohla dál posouvat. Plánujeme tam také přemístit inzerci pozic, kterou zatím sdílíme do facebookové skupiny. Holky budou skrze tuto platformu moci přímo reagovat na pozice partnerů. Profily budou sloužit také třeba k online technickému mentoringu, doučování a tak dále. A jak jsem již zmínila, chceme lépe trackovat další vývoj našich studentek a k tomu by nám měl pomoci náš nový informační systém.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.