Boření mýtů a užitečné rady pro každého začátečníka. Honza Javorek vydává příručku o hledání první práce v IT

Honza Javorek vydává příručku o hledání první práce v IT

Foto: Jaroslav Novák

O tom, že je ve světě technologických a IT firem nedostatek kvalitních vývojářů či programátorů, se všeobecně ví. Být odborníkem ve vybraných oborech vám tak obvykle přinese nadstandardně placenou práci, avšak nic není zadarmo. Kolem práce v IT koluje i celá řada mýtů a mylných přesvědčení, které se snaží bourat Honza Javorek se svým projektem Junior Guru.

Třiatřicetiletý podnikatel se rozhodl pomáhat ostatním se začátky v IT světě na základě svých dlouholetých zkušeností. Ty nabíral jednak jako softwarový inženýr ve startupu Apiary Jakuba Nešetřila a po jeho prodeji několik let také v americkém Oraclu a zároveň se přes devět let podílí na rozvoji tuzemské komunity programovacího jazyka Python.

„Když někdo projeví zájem o programování, profíci z oboru mu často řeknou, že firmy vezmou z nedostatku lidí každého. Jenže to není pravda. Začátečník má pak nerealistická očekávání a při hledání práce prochází velkým zklamáním. Firmy zase kroutí hlavami, kdo že se jim to hlásí, a jsou méně ochotné otevírat juniorní pozice,“ vysvětluje svou motivaci Javorek.

Proto se rozhodl vytvořit českého průvodce programováním pro samouky, kterého nazval Junior Guru, a pod jeho hlavičkou nyní vydal rozsáhlou Příručku o hledání první práce v IT. Příručka je volně přístupná na webu junior.guru ve formě živé stránky, která je neustále aktualizována, a vysvětluje, jaká mít očekávání, popisuje minimální požadavky, pozice vhodnější pro začátečníky nebo specifika práce v IT firmách.

prirucka

Příručka o hledání první práce v IT je živým a aktualizovaným dokumentem

Foto: CzechCrunch

„IT je sice oproti jiným vysokoškolsky vyučovaným oborům přístupné. Všechno je možné si nastudovat na internetu a vždy vám někdo ochotně poradí. Získat první práci v IT ale není jednoduché. Jde to i bez titulu, je to však dřina. Příručkou chci ukázat juniorům, jak se v tom orientovat. Jak se kvalitně připravit na hledání práce, jak projít pohovorem, jak vystupovat profesionálně, i když jste začátečník. Tím usnadním práci i firmám,“ doplňuje Javorek.

Jeho příručka už zaujala i několik tuzemských organizací, které se rovněž rozvoji mladých či začínajících programátorů a dalších IT pracovníků věnují. Dnes tak již Junior Guru využívají v Czechitas, PyLadies či brněnském startupu Engeto Academy.

Ve spolupráci s Junior Guru vám níže přinášíme několik základních tipů, které se vám mohou při hledání práce v IT hodit a které naleznete podrobně rozepsané ve zmíněné příručce.

5 tipů pro hledání práce v IT

Projekty

Potřebuješ ukázat, že umíš něco vyrobit, dotáhnout do konce, že máš na něčem otestované základní zkušenosti z kurzů a knížek. K tomu slouží projekty. Ty nemají ohromit, ale dát firmě aspoň trochu realistickou představu, jaké základní věci zvládáš a co tě budou muset teprve naučit. Mohou tedy stačit jakékoliv ukázky kódu, v libovolném počtu. Projekty mohou mít u pohovoru větší váhu než diplom z vysoké školy.

Nadšení

Jako začátečník máš při hledání své první práce v IT dva nejdůležitější úkoly: ukázat projekty a nadšení. Firma podle toho zjistí, kde si stojíš, co tě potřebují doučit a jak efektivně se to bude odehrávat. Vlastně ani nemá moc jiných způsobů, jak úplné nováčky v oboru hodnotit. Nadšení lze demonstrovat aktivitou v programátorské komunitě, ochotou učit se (knihy, kurzy), nebo v zálibě v osobních projektech. Zase ty projekty! V tomto případě jde ale hlavně o takové, které děláš spíš pro své vlastní potěšení, než čistě jako ukázku na pohovory.

Sebevědomí

Někdo má očekávání dost nafouknutá. Takoví lidé kazí u firem pověst ostatním juniorům, ale jinak velká škoda nevzniká. Nabijí si brzy nos a tím se srovnají s realitou. Někdo si ale naopak vůbec nevěří a propadá se do nikdy nekončící bezmoci. Zvláště v IT, kde postupným vzděláváním člověk přichází spíše na to, jak strašně moc toho ještě neví. Programátoři se učí celý život, ale nelze celý život čekat na dobrý pocit, že máš něco za sebou. Pozor na syndrom podvodníka (impostor)!

Zaměření

Mnoho začátečníků se učí vše, na co narazí: Python, grafický design, Java, SQL, marketing, JavaScript, CSS. Pokud je tvým cílem sehnat si v co nejkratší době práci v oboru, je to tříštění pozornosti. Vyber si jeden směr, jednu cílovou pozici, a zjisti si, co na ní člověk potřebuje umět ovládat. Poté se uč základy jen těchto technologií a nepřibírej nic dalšího. Další věci můžeš přibrat později v kariéře, a to dokonce mnohem snadněji než na začátku.

Tempo

Ne každý si může dovolit stejné tempo učení a nemá to nic společného s vlohami. Je to jako s posilovnou. Kdo má peníze a čas do ní chodit pětkrát týdně a přepočítávat si kalorie v potravě, má buchty na břiše za pár měsíců. Někdo se doma stará o dvě děti a je rád, když se stihne protáhnout. To ale neznamená, že to musíš vzdát. Najdi si tempo učení, které je udržitelné v rámci tvého života. Pokud máš čas a peníze, studuj intenzivně. Jestliže máš na programování maximálně čtyři hodiny týdně, tak je tomu věnuj, ale počítej prostě s tím, že se ti to rozloží na rok nebo i dva.

5 chyb a mýtů o práci v IT

Nekonečná poptávka

Ve firmách existuje velká poptávka po zkušených programátorech, takže se často mohou náboráři přetrhnout, aby je získali do svého týmu. Na základě toho se pak ale šíří mýtus, že stačí čtyři kapitoly o Javě a člověk hned dostane spoustu nabídek práce. To uvádí mnoho začátečníků ve velký omyl a přináší jim brzy velké zklamání. Junior si ve skutečnosti musí svou první příležitost pracně shánět, protože firmy většinou neumí juniory efektivně zaučovat a raději měsíce beznadějně hledají zkušenější lidi.

Zlatý důl

Junior je pro firmu náklad, investuje do něj především časem ostatních zaměstnanců. Začátečník v oboru si musí tuto věc uvědomit a neočekávat, že mu hned začne chodit na účet 50 000 korun, nebo dokonce víc.

yieldigo-founders

Přečtěte si takéČeský startup Yieldigo pomáhá tvořit ceny v obchodech. Od investorů na to získal 54 milionů korun a chce dobýt Evropu

Kariérní kličkování

Technická podpora nebo testování jsou nejčastější kariérní kličky začínajících programátorů. Ve skutečnosti chtějí programovat, ale bojí se, že to neumí natolik dobře, aby je někde vzali. Hlásit se na technickou pozici, v níž se však neprogramuje, jim přijde jako snazší vstup do oboru. Pro mnohé je to ale nakonec jen trpká zajížďka, která k cíli nevede.

Nemohu si klást podmínky

Být na počátku kariéry neznamená, že si nemáš zachovávat lidskou důstojnost. Dávej si pozor na nekalé praktiky, adekvátní finanční ohodnocení, špatné pracovní podmínky. Na všechno se ptej! Nemusíš brát pracovní příležitosti za každou cenu. I přesto, že mají junioři hledání práce těžší, stále se bavíme o IT, kde pokud hledáš dost dlouho, něco dobrého určitě najdeš.

Korporace jsou zlo

Když se řekne korporace, mnoha lidem se naježí chlupy a začnou se jim vybavovat ty nejjízlivější vtipy z Dilberta. Pro juniora je ale velká firma bezpečným přístavem, který nabízí jistoty a má spoustu věcí vyřešených. A hlavně, korporace má prostředky na to, aby začátečníky zaučovala. Startupy mohou vypadat lákavěji, ale také mají svá pro a proti, takže je dobré zvážit s chladnou hlavou, jaký způsob práce ti bude nejvíc vyhovovat na rozjezd.

Šéfredaktor CzechCrunche, Apple pozitivní uživatel a sportovní fanoušek.