Spotify má dnes na akciovém trhu hodnotu přes 43 miliard dolarů, před čtrnácti lety ale začínalo takřka od nuly. Možná právě tato skutečnost dopomohla k tomu, že švédský startup s globální působností vyvolal revoluci v hudebním průmyslu. Zakladatel streamovací služby Daniel Ek se proto rozhodl v průběhu následující dekády investovat miliardu eur do dalších evropských technologických nováčků.

Sedmatřicetiletý švédský podnikatel se nedávno setkal s další vlnou ostré kritiky od hudebníků. Částečně v reakci na poznámky o naprosto nedostatečném výdělku z platformy jim totiž vzkázal, že v moderní době už nestačí vydat album jednou za dva nebo tři roky a očekávat z toho dostatek příjmů na živobytí.

Další olej do ohně ještě přilily nedávno ohlášené finanční úspěchy Spotify a fakt, že má Ek díky 9% podílu ve firmě jmění v hodnotě kolem 3,8 miliardy dolarů. Lepší reputaci se ovšem těší v kontextu světa startupů. Ty slouží jako příklad jeho životního příběhu a způsob, jakým se se svojí firmou vydává do nových oblastí pro další zdroje příjmů. Přímo investoval do švédského telemedicínského startupu Kry, britského bytového webu Student.com a HJN Sverige, které využívá umělou inteligenci ve zdravotnictví.

Foto: Spotify

Spoluzakladatel a CEO Spotify Daniel Ek má jmění v hodnotě téměř 4 miliard dolarů

Zmíněnou miliardu eur chce spoluzakladatel Spotify směřovat k dalším začínajícím společnostem, které by zatím nemusely být dostatečně zajímavé pro většinu venture kapitálových firem. Na technologické konferenci Slush nyní řekl, že jako nejatraktivnější se mu zdají oblasti jako strojové učení, biotechnologie nebo materiálová věda. Zásadní také je, aby startupy byly z Evropy.

Když totiž přijde řeč na původ velice úspěšného startupu, který proměnil celou jednu obrovskou kategorii trhu, většinu napadne Silicon Valley, několik prozíravějších Čína a okolí. Jen málokomu však na první dobrou vyvstane na mysl Evropa. Spíše než kvůli fatální neznalosti geografie je důvodem zkrátka fakt, že odsud mnoho velkých hráčů na světovém technologickém trhu nepochází.

Jak zmiňuje deník The Financial Times, někteří kritici tento fakt přisuzují přílišným regulacím trhu a nedostatečnému financování. Ek souhlasí přinejmenším s druhým bodem: „Když srovnáte Evropu a Spojené státy, dvojnásobně nebo trojnásobně neustále podfinancováváme každou fázi oproti americkým firmám.“

Například Skype vznikl v Estonsku, po pouhých dvou letech existence ho ale koupil americký eBay a později Microsoft. „Evropu automaticky opouštějí některé z největších technologických talentů na světě, protože se tady necítí dostatečně ceněni. Potřebujeme tady více superspolečností, které zvednou laťku a budou fungovat jako inspirace,“ říká švédský miliardář.

Evropský sen

Americké venture kapitálové firmy v současnosti na starém kontinentě zakládají investiční týmy, čímž potvrzují, že se zde skutečně dějí zajímavé věci. Podle dat CB Insights přitom jen několik desítek zdejších firem přesahuje hodnotu miliardy dolarů. Spoluzakladatel Spotify chce růst těchto statistik podpořit hned v začátcích, kdy se mohou specificky zaměřené startupy potýkat s nulovým zájmem větších investičních společností.

Rád by přispěl k výraznému rozvoji evropské startupové mentality, která je podle něj jiná než americká. Ve svém monologu na konferenci mluvil o „evropském snu“, který na rozdíl od toho amerického „není zaměřen na budování lepší budoucnosti pro jednotlivce, ale pro celou společnost“. Toto odlišné smýšlení má být jedním z hlavních důvodů, proč usilovat o posilování zdejších inovativních technologických firem.

Magazín Business Insider upozornil na několik reakcí evropských podnikatelů, kteří chválili Ekova slova i ohlášenou iniciativu. Komentáře ředitele Spotify o tom, jak je hlavním cílem streamovací služby podporovat umělce, ovšem vyvolaly i opětovnou kritiku.