Ceny léků počítá od Kanady po Emiráty i pro největší farmaceutické firmy. Teď chce české Cogvio zlepšit lékařskou péči

Tomáš Doležal, Pavel Svítil a Petr Bartoš, spoluzakladatelé startupu Cogvio

Foto: Cogvio

Tihle tři studovali medicínu, ale jako doktoři pracovat vlastně nikdy nechtěli. Udělali si však jasnou představu o tom, jak digitální svět utíká tomu medicínskému, a našli hned několik děr, které by se daly obchodně zalepit. A teď je lepí: Pavel Svítil, Petr Bartoš a Tomáš Doležal přišli s aplikací Cogvio, vybavili ji umělou inteligencí a bez investora protlačili na trh. Tak zřetelně, že ji používá 17 z předních 20 globálních farmaceutických společností.

Jejich příběh by prý mohl znít takto: vánice, ve stanu 42 stupňů pod nulou, polární kruh na dosah. Pavel Svítil má tvůrčí volno, v bývalé práci vyhořel. Když je jen se svými myšlenkami a krok za krokem putuje bílou tmou, tříbí si své postoje. Uvědomuje si, že chce změnit trh zdravotnictví nejdřív v Česku a pak i ve světě. A když přijede do Čech, tak to opravdu udělá.

Třiatřicetiletý Svítil se u podání svých vzpomínek touto formou směje, ale nepravdivé vlastně nejsou. Když dal výpověď v korporátu, řekl u toho, že chce být polárník. A dodává, že tedy svůj slib musel splnit. „Vždycky jsem jím chtěl být. Dnes už se polárníci neuživí, jinak bych ho dělal,“ říká s naprostou vážností. Vyjel tak na několik polárních výprav a dal se na arktické plachtění, na které se mimochodem vydává občas doteď.

A ta obchodní část? Po odchodu z velké firmy se začal živit na volné noze a tím odstartoval byznysovou spolupráci s Petrem Bartošem. S člověkem, který si zatím stihl vybudovat takovou pozici, že jeho jméno přesvědčí ke spolupráci nejednoho zajímavé vývojáře. Spoluzaložil Slevomat, Dáme jídlo i Rohlik.cz, investoval do fintechového startupu Trisbee a je rovněž spoluautorem technologického řešení Chytré karantény.

Zimní výpravy určitě pomohly k nějakým obchodním rozhodnutím, jen tak na nich však k náhlému osvícení nedošlo. Ti dva se znali ze studií lékařství. O tom, že by spolu chtěli posunout zdravotnictví po technologické stránce, se bavili už roky. Cogvio ale nakonec založili až v roce 2017. Teprve ve chvíli, kdy narazili na Tomáše Doležala a celý projekt s ním jim začal dávat větší smysl.

cogvio-pavel-svitil-min

Pavel Svítil, CEO a spoluzakladatel startupu Cogvio

Foto: Cogvio

„Máme specifické know-how z farmaceutického byznysu i práce s daty,“ shrnuje krátce sedmačtyřicetiletý Tomáš Doležal. Spoluzakladatelé mají zkušenosti na jedné straně s lékařstvím a farmakologií, tedy vývojem léků, jejich regulací a vstupem na trh. Na druhé straně ovládají svět technologií. K tomu jsou úspěšní podnikatelé.

Pavel Svítil pomáhal mimo jiné uvádět léky na trh a působil v globálních benefit-risk management týmech farmaceutických společností. Tomáš Doležal disponuje víc než 15 lety zkušeností s regulací léčiv a hodnocením zdravotnických technologií. Vede konzultační společnost Value Outcomes a jeho jméno otevírá dveře k mnoha zákazníkům ve střední Evropě. Podílel se také na dostupnosti mnoha inovativních léků pro české pacienty.

Jejich společné Cogvio stojí na datech. Zapojuje k nim umělou inteligenci a pomáhá určovat cenu léků, kterou by měla farmaceutická společnost držet tak, aby pro ni byla co nejvýhodnější. Navrhuje ale i strategie, jak nové léky dostat k pacientům co nejdříve. Spadají pod něj tři projekty, z nichž nejúspěšnější, Price Monitor, popisuje Svítil jako „Bloomberg pro farmaceutické trhy“.

Na jednom místě umožňuje sledovat vývoj ceny konkurentů, rozhodovat se o svých vlastních a navrhovat byznysové strategie. Produkt je to ale tak specifický, že aby ho vysvětlili, začínají zakladatelé zeširoka vyprávět o systému, jakým se vlastně léky dostávají na trh.

Abrakadabra prodejní cena

Zvlášť dnes asi není pro většinu lidí novou informací, že příprava každého léku trvá několik let vývoje i následného testování. To stojí podle farmaceutických firem miliardy dolarů. Výdělek je přitom velmi nejistý – na každý jeden úspěšný lék připadají desítky těch, které sítem neprojdou. Aby se celý tento proces farmaceutické společnosti vyplatil, tedy aby vlastně měla důvod, proč přicházet s novými léky, musí jí každý lék zaplatit svůj vývoj i slepé uličky všech ostatních.

Jenže v té samé chvíli takový lék zároveň nesmí být předražený. To, jaké léky budou pojišťovny proplácet – tedy vlastně kdo na trhu uspěje –, určuje stát. A ten postupuje podle velmi složitých, roky vyvíjených mechanismů. Protože čím levnější lék bude, tím spíš ho lidé vykoupí a vyvezou do zahraničí, do zemí, kde stojí víc. Jenže když bude zase moc drahý, místní si ho nebudou moci dovolit.

cogvio-founders2-min

Tomáš Doležal, Petr Bartoš a Pavel Svítil, spoluzakladatelé startupu Cogvio

Foto: Cogvio

Jednotlivé země tak sledují třeba to, kolik stojí léky u jejich sousedů. A ti zase hledí na to, za kolik se prodávají na druhé straně hranic. Jinými slovy, představte si složitý graf o desítkách bodů, které jsou spolu navzájem propojeny tak, že vytváří nepřehlednou změť teček a čar. Tak se určují ceny léků.

Když se jen o málo změní jedna tečka, tedy cena v jedné zemi, nakonec se více nebo méně pohnou všechny. Jenže kdy, kde a jak moc? A kolik tedy ideálně má stát lék, který právě uvádím na trh? Nebo dokonce, co když můj lék na trhu už funguje, ale právě hrozí, že ho nahradí nějaký nový konkurent, a to jen proto, že bude o pár korun levnější?

Na tyto otázky mají farmaceutické společnosti celá oddělení, která složitě počítají, kdy a za kolik léky uvádět tak, aby byly dost levné, ale zároveň vydělávaly co nejvíc. Cogvio si na to vyvinulo aplikaci, která za pomoci umělé inteligence počítá sama. Používá stovky datasetů, které sbírá ze 60 zemí světa a za pomoci strojového učení převádí „na jednu hromadu“, jak už se zjednodušeně naučil říkat Svítil.

„Uspěje ten, kdo rozumí nejen technologiím, ale má znalost systému úhrad, legislativního prostředí a medicíny – a přesně tímto v Cogvio disponujeme.“

„Vlastně je to automatizace práce, která se dělá manuálně. Můžete analyzovat bez Cogvia, ale jeden lék vám zabere hodiny. A to můžete dělat měsíc co měsíc,“ vysvětluje. Že na tom něco bude, dokládají za Cogvio čísla. Objem tržeb se v posledních dvou letech meziročně vždy zdvojnásobil, opakované výnosy se rovnou ztrojnásobily. Letošek se stal prvním rokem, kdy firma dosahuje v tržbách desítek milionů korun. „Očekáváme, že se brzy dostaneme přes 30 milionů,“ věří Svítil.

V týmu má tuzemský medtech (kombinující medicínu a technologie) přes 30 lidí – mnozí z nich jsou podobně profesně specializovaní jako zakladatelé. Cogvio začalo v Česku a podařilo se mu rozšířit v Evropě třeba do Německa, ale i mnohem dál. Automatizaci cenové regulace využívá kanadská federální agentura dohlížející nad přiměřeností cen inovativních léčiv a testují ji vládní agentury ve Spojených arabských emirátech a Kuvajtu.

cogvio-tomas-dolezal-min

Tomáš Doležal, spoluzakladatel startupu Cogvio

Foto: Cogvio

Služby Cogvia jen v Česku používá 17 z 20 největších farmaceutických firem. Vzpomeňte si na všechny nápisy, které čtete na krabičkách léků: Pfizer, MSD, Krka nebo třeba Novartis. Tohle jsou jeho zákazníci. Největším překvapením ale prý byl byznys ve Spojených arabských emirátech. Tam je to totiž neprošlapaná oblast hledící částečně na jiná data, než která se používají v Evropě.

A to všechno se zákazníkům vyplatí, i když je Cogvio nechává nahlédnout do svých analýz na základě předplatného, které stojí obvykle tisíce eur měsíčně, tedy klidně stovky tisíc korun.

Vylepšíme váš vztah s doktorem

Teď spoluzakladatelé jednají o vstupu minoritního investora, který by pomohl další expanzi na trzích, kde už působí, mluví přitom hlavně o Kanadě či Blízkém východu. Ale vedle toho posledního půl roku testují další produkt, který cílí úplně jinam: tentokrát na pacienty. Aplikace s názvem Medevio má podle představ pražské firmy nabídnout kombinaci digitální a fyzické péče ze strany doktorů a poskytnout pacientům přehled o vlastní péči.

Nemá přitom jít o telemedicínu, tedy nějaké určování diagnózy na dálku, ale spíše o přehled výsledků vyšetření a lékařských zápisů v jednotné aplikaci, do které může hledět pacient a kterou zároveň dostávají specialisté i obvodní lékaři, takže lidé pak třeba nemusí chodit z vyšetření ke svému doktorovi jen proto, aby mu předali jeden papír, nebo aby se objednali, případně přišli na kontrolu zase za týden.

Není to první nápad takového typu. Teď za ním ale stojí medicínsky a technologicky prověřený tým. „Nyní testujeme Medevio v několika ordinacích specialistů, kam se vrací chroničtí pacienti pro opakované předpisy léků. Odezva je zatím skvělá, vidíme na ní, jaký potenciál má technologie pro prohloubení vztahu lékaře a pacienta,“ popisuje Petr Bartoš.

torsus-min

Přečtěte si takéMonstrózní vozy ve službách OSN i vlády USA. Nenápadná značka Torsus z Prahy definuje oblast extrémní přepravy

Podle pětatřicetiletého podnikatele novému produktu Cogvia pomohla i současná situace okolo pandemie koronaviru. „Pracujeme na tom, aby naši aplikaci začali využívat první pražské kliniky a jejich pacienti už na konci tohoto roku,“ dodává.

„Neděláme si naději v tom, že takový přístup disruptuje vztah lékaře nebo bude šetřit náklady. Ale že budeme daleko líp využívat systém a zefektivníme ho,“ myslí si Pavel Svítil. Hledí přitom na data z pilotních zemí eHealth, jako je Švédsko, Finsko nebo Norsko. Tam mají sice o něco víc doktorů než v Česku, ale to podle něj není pro tuzemské zdravotnictví velký rozdíl. Problém vidí v tom, proč vlastně do čekáren lidé chodí.

„Průměrně v Česku chodí lidé k doktorovi víc než osmkrát ročně, v těchto zemích ani ne čtyřikrát. A jdou si tam sednout, pak jednou za čas vyjde sestřička, zeptá se, kdo je tady pro recept, ty recepty rozdá, a oni jdou zas pryč. Lékaři jsou přetíženi neodbornou činností. To jsme přeci schopni udělat chytrou formou,“ představuje si.

cogvio-pavel-bartos-min

Petr Bartoš, spoluzakladatel startupu Cogvio

Foto: Cogvio

Zároveň však přiznává, že jednoduchá cesta k tomu nevede. Legislativa, která by takové fungování umožnila, se podle něj mění, ale zatím pomalu. „Na medicíně jsme měli přednášku od právníků a doteď si pamatuji, jak nám zdůrazňovali: nikdy nic nikomu neříkejte po telefonu. Ten právní rámec takový byl. Ale to je deset let a tipl bych si, že to říkají stejně. Tohle je přeci neudržitelné,“ podotýká Svítil.

Digitální propojení pacientů a lékařů má otevřít druhou oblast, na kterou se chce startup soustředit. Tady už do firmy mají vstoupit investoři a investoři tajemně potvrzují svůj zájem, zároveň ale zatím říkají, že je vše teprve ve fázi domluvy. Do budoucnosti si však představují klasická investiční kola.

I s investorem je plánem být v Česku v této oblasti technologickým lídrem. I kdyby se to nestalo, Medevio se hodlá dál vyvíjet. Nejbližším plánem je řešit třeba i data z nositelné elektroniky. „Chceme přidat napojení na chytré nástroje typu Apple Watch. Data z nich mohou lékaři využít pro kontrolu stavu svých pacientů,“ představuje si Bartoš.

„Uspěje ten, kdo rozumí nejen technologiím, ale má znalost systému úhrad, legislativního prostředí a medicíny – a přesně tímto v Cogvio disponujeme,“ shrnuje svou víru Svítil.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.