Až o 90 procent méně emisí. Nákladní loď Oceanbird chce obnovit zašlou slávu plachetnic a šetřit přírodu

Loď Oceanbird chce lodní dopravě navrátit vítr do plachet

Foto: Wallenius Marine

Když během průmyslové revoluce začaly plachty postupně nahrazovat parní a následně spalovací pohonné jednotky, mohlo se zdát, že tradiční plachetnice z lodní dopravy zcela vymizí. Plachty na mořích a jezerech ovšem dokázaly setrvat až do dnešních dob, byť už jen především u rekreačních plavidel. Loď Oceanbird je však důkazem, že by časem mohly získat svou ztracenou slávu zpět a znovu dominovat všem mořím.

Velká průmyslová plavidla jsou dnes ve většině případů hnána kupředu pomocí velkých lodních šroubů, které roztáčí obří dieselové motory. A to znamená značné množství hluku pod hladinou, hektolitry spotřebovaných provozních kapalin, množství emisí a v případě havárie i šanci na litry paliva ohrožujícího život ve vodách.

Podobně jako v sektoru automobilové či letecké dopravy je proto i v lodní dopravě cítit tendence změnit věci k lepšímu a učinit plavby co možná nejekologičtější. A návrat ke starým dobrým plachtám se zde jeví jako ideální. Pro přepravu zboží pomocí tradičních plachetnic se již rozhodla například britská kosmetická firma Lush, která vsadila na sílu větru, jenž napomohl objevit Ameriku či dovážet do Evropy vzácná koření z celého světa.

oceanbird1

Oceanbird aspiruje na největší plachetnici světa

Foto: Wallenius Marine

V případě Oceanbird by ale ostřílení mořští vlci hledali ráhna a lanoví jen marně. Tato velká přepravní loď totiž pracuje s konceptem plachtění ve jménu současného pokroku. Plachty jsou ovládány počítačovými systémy, využívají těch nejmodernějších materiálů a mají několik technologických vychytávek, díky kterým jsou schopny hnát loď kupředu s překvapivou efektivitou.

Samotná loď je koncipována k přepravě až sedmi tisíc osobních a nákladních automobilů, s nimiž se dokáže po mořské hladině pohybovat rychlostí až 10 uzlů, tedy necelých 20 km/h. Překonání vod severního Atlantiku by tak lodi mělo zabrat zhruba 12 dní, což je přibližně o čtyři dny déle než v případě využití konvenčních motorových plavidel. Oproti nim však Oceanbird v průběhu plavby vypustí do ovzduší až o 90 % méně emisí, a to právě díky zkrocení síly větru.

oceanbird5

Vrchní paluba lodi slouží výhradně pro možnost pohybu plachet

Foto: Wallenius Marine

oceanbird7

Vrchol teleskopických plachet

Foto: Wallenius Marine

O to se stará pětice teleskopických plachet, které jsou tvořeny kombinací kovu a kompozitních materiálů. Při jejich maximálním rozložení ční do výše 80 metrů, naopak při úplném složení mají výšku pouhých 20 metrů. Loď tak dokáže v případě potřeby klidně proplouvat i pod mosty nebo ustát prudké bouře.

Plachty jsou „skasány“ také v momentě, kdy loď vplouvá do doků, kde naopak přicházejí ke slovu blíže nespecifikované motory. Ty lodi pomáhají k co možná nejlepší manévrovatelnosti, ale zároveň jsou jistotou možnosti pohybu na otevřeném moři v případě úplného bezvětří.

Největší plachetnice světa

Jak již bylo řečeno, loď je prozatím pouhým konceptem, za kterým stojí loděnice Wallenius Marine působící ve Švédsku a Singapuru. Na projektu se podílel i švédský výzkumný ústav SSPA a Královský technologický institut ve Stockholmu.

Prozatím existují pouze vizualizace a zmenšený model plavidla o délce sedmi metrů, který byl již spuštěn na vodu a podroben základním plavebním zkouškám. Celý design lodi by měl být dokončen do konce roku 2021 s tím, že první realizace je naplánována na rok 2024.

oceanbird6

Loď je navržena pro přepravu automobilů, může však sloužit i jako výletní loď

Foto: Wallenius Marine

Pokud se Oceanbird skutečně podaří přivést k životu, mělo by se díky rozměrům 200 metrů na délku a 40 metrů na šířku jednat o největší plachetnici světa. Koncepce lodi by navíc měla umožnit konfigurovat plavidlo nejen pro přepravu vozidel, ale například i jako výletní loď.

Nelze však očekávat, že by plavidlo bylo schopno převážet klasické nákladní kontejnery, pro které je vyžadována co nejrovnější vrchní paluba. Ta je v tomto případě nerealizovatelná právě kvůli plachtám, což je škoda, jelikož se právě tento typ lodí zásadně podílí na objemu emisí produkovaných lodní dopravou.

Komerční lodní průmysl přispívá k celosvětové produkci CO2 v míře 2,5 procenta a u oxidu dusíku je to dokonce 18 až 30 procent. Jedná se tedy o sektor, ve kterém jsou podobné iniciativy více než žádoucí a do budoucna by jich mělo jen přibývat.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.