Tisíce satelitů a internet pro všechny. Dva roky po Starlinku Elona Muska pošle satelity na oběžnou dráhu také Amazon

Jeff Bezos se chystá vyslat na oběžnou dráhu internetové satelity

Foto: Blue Origin/CzechCrunch

Co dělají se svými penězi miliardář, když je jen nestřádají nebo alespoň zčásti nevěnují charitě? Pouští se do dobývání vesmíru, alespoň pokud se jmenují Elon Musk nebo Jeff Bezos. Aerokosmická společnost prvního z nich, SpaceX, se kromě dopravování kosmonautů na ISS a v budoucnu snad i na Mars, snaží v rámci projektu Starlink zlepšit dostupnost internetu pomocí satelitů na oběžné dráze Země. Bezos má podobné cíle – do roku 2029 má Amazon, který tento týden ohlásil rekordní zisky, do vesmíru vypustit 3 236 satelitů.

Dostupnost internetu je dána infrastrukturou, která je stále i v mnoha hustě zalidněných oblastech vyspělých zemí neadekvátní. Jednou ze složek je přitom rozvádění webu v rámci určité části pevniny, druhou, mnohem zásadnější, jsou kabely vedené hluboko pod hladinami moří a oceánů. Naprostou většinu internetového připojení na světě zajišťuje několik stovek optických kabelů obíhajících kolem pobřeží kontinentů a napříč tisíci kilometry vodních ploch.

Toto řešení, jehož základy byly položeny už před více než 150 lety, má pochopitelně svá omezení spojená jak s dostupností, tak s nebezpečím jeho přerušení. V posledních letech se proto začalo často hovořit o možnosti internet spíše než pod zemí nebo hluboko pod vodou šířit naopak vysoko nad našimi hlavami.

blue-origin-jeff-bezos

Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a Blue Origin

Foto: Blue Origin

Aktuální plány přesněji hovoří hlavně o doplnění pokrytí v místech, kde by se velmi drahé vedení kabelů nemuselo vyplatit. V horizontu deseti let by družice nicméně mohly být schopny poskytnout podobné datové toky jako optická vlákna a stát se tak jejich plnohodnotnou alternativou. Pouhé centimetry tlusté kabely náchylné vůči přírodním vlivům i nepřátelským silám by tak posílila mnohem robustnější vesmírná infrastruktura.

Například pro Alphabet, mateřskou společnost Googlu, to znamená projekt Loon, v rámci něhož internet šíří balóny ve stratosféře. SpaceX a Amazon se rozhodly pro radikálnější řešení satelity na oběžné dráze. Když byl projekt Kuiper Bezosovy firmy loni ohlášen, jeho mluvčí pro televizi CNBC řekl: „Jedná se o dlouhodobý projekt, který chce posloužit desítkám milionů lidí bez základního přístupu k širokopásmovému internetu.“

O patnáct měsíců později americká Federální komise pro komunikaci (FCC) dala projektu Amazonu zelenou, ovšem jen pod podmínkou, že nebude zbytečně narušovat podobné snahy konkurence. Ta byla stanovena přímo v reakci na námitky SpaceX, ale také OneWebu a Telesatu, menších společností poskytujících televizní signál a bezdrátový internet pomocí satelitů. Amazon slíbil, že do projektu investuje více než deset miliard dolarů.

Stejná částka se objevila ve spojitosti s Muskovým projektem Starlink, který vypustil už přes 480 družic z plánovaných dvanácti tisíc. To je přitom jen první fáze, do budoucna by počet 250kilových zařízení SpaceX na oběžné dráze Země mohl dosáhnout až 42 tisíc. První zákazníci ve Spojených státech a Kanadě se prý internetu z nebe dočkají ještě letos. Momentálně se tedy nezdá, že bude projekt Kuiper v blízké době schopný takovým ambicím konkurovat.

Jeho družice mají být vypuštěny v celkem pěti fázích se spuštěním internetu při 578 na svém místě. Podle pokynů FCC má být půlka hotova do poloviny roku 2026 a celek pak do poloviny roku 2029. Je poněkud překvapivé, že projekt Kuiper nezastřešuje Blue Origin, vesmírná firma Jeffa Bezose, samotný Amazon totiž rakety pochopitelně nemá a prozatím tak není jasné, jak bude satelity na oběžnou dráhu posílat. 

starlink

Vizualizace internetového satelitu Starlink od SpaceX

Foto: SpaceX

Vznešený (a potenciálně vysoce profitabilní – Starlink může podle Muska ročně vydělávat až 50 miliard dolarů) projekt šíření internetu po nebi má ale jasné nevýhody. Ta nejzásadnější přitom nevyžaduje žádnou znalost bezdrátových technologií ani astrofyziky, stačí se podívat na film Gravity.

Technicky se jedná o sci-fi, snímek ovšem představuje velmi reálné nebezpečí, kdy jediná kolize satelitů může vyvolat obrovskou řetězovou reakci a vyřadit mnoho důležitých systémů. Nejbližší družice SpaceX a Amazonu budou od sebe jen 40 kilometrů daleko.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Přečtěte si takéRůst o 4 500 %. Čeští Prusa Research a Blindspot patří k nejrychleji rostoucím firmám Evropy, Blízkého východu a Afriky

S tím se pojí také neustále se zvyšující problém letů do vesmíru, protože lety raket musejí být plánované tak, aby nehrozila srážka s jedním z desítek tisíců kusů železa obíhajících planetu. Zajímavým způsobem tento aspekt demonstroval nedávný obrázek jednoho nadšeného astrofotografa. Ten se pokusil zachytit kometu Neowise, ze Země viditelnou jen jednou za 6 800 let, místo toho se ale hlavní hvězdou jeho díla staly stovky drah Muskových satelitů.

Alespoň malou útěchou v tomto ohledu může být fakt, že technologická řešení SpaceX i Amazonu zahrnují mechanismy pro odstraňování nefunkčních satelitů z vesmíru tak, aby po nich nezůstával odpad. SpaceX také počátkem letošního roku oznámilo, že budoucí zařízení budou ze Země méně viditelná díky změně natočení jejich solárních panelů a použití krytů proti odrazům světla.

Rajee Badyal, technologický šéf projektu Kuiper, řekl, že podobné snahy „představují obrovské množství těžkých úkolů a my jsme sestavili světový tým inženýrů a vědců oddaných naši vizi pro projekt Kuiper a také udržení vesmíru jako bezpečného, udržitelného prostředí pro všechny“.

Kdysi jsme si museli vybrat, jestli chceme mít aktivní pevnou telefonní linku, nebo být připojení k internetu. Snad si v nedaleké budoucnosti nebudeme muset vybírat mezi dokonalým pokrytím internetem a prací astronomů.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.