Sociální sítě už ovládl, teď to zkouší v medicíně. Facebook chce umělou inteligencí zrychlit magnetickou rezonanci

Facebook Marka Zuckerberga chce proniknout do medicíny

Foto: Facebook/CzechCrunch

Impérium Marka Zuckerberga je především o datech a sociálních sítích, což z něj dělá jednoho z nejbohatších lidí světa a z Facebooku jednu z nejhodnotnějších firem na světě. Při takřka neomezených zdrojích, které tento gigant má, mu tak stoupá chuť posílit svůj vliv i daleko za hranicemi svého původního oboru.

Divize Facebook AI nyní zveřejnila, že ve spolupráci s vědeckou komunitou pracovala dva roky na řešení, jež má výrazným způsobem vylepšit technologii magnetické rezonance. Tato zobrazovací metoda, obvykle poskytující komplexní obrázek orgánů, je totiž v současnosti velmi zdlouhavá.

Pacient musí někdy i hodinu v kuse nehybně ležet v tubusu, což nikdy není nic příjemného (o to víc například pro klaustrofobiky), zatímco kolem něj hlasitě hučí přístroje vyzařující silné magnetické pole. To znamená, že za jeden den se do přístroje dostane jen velmi omezený počet lidí.

Výsledkem je, že magnetická rezonance není použitelná třeba při akutních případech nebo u dětí, které jednoduše nevydrží hodinu v klidu. Řešením tak podle Facebooku je celý proces výrazně zkrátit, čehož docílil za pomocí umělé inteligence.

Obrázky v malém rozlišení, získané z výrazně kratšího skenování, dokáže pomocí natrénované neuronové sítě a velkému setu dat v podstatě dokreslit. Technologie nazvaná fastMRI (z anglického spojení Magnetic Resonance Imaging) už má za sebou úspěšné testování na tisících snímků od více než dvou set pacientů.

Dalším krokem tak bude dostat novou metodu do reálného provozu. Již publikovaná klinická studie zjistila, že když byly radiologům prezentovány vzorky obrazů z tradiční magnetické rezonance a z technologie fastMRI, dospěli ke stejným diagnózám.

Nebezpečí zahlazení vzácné diagnózy

Využití umělé inteligence je aktuálním tématem nejen v magnetické rezonanci, ale i v jiných zobrazovacích metodách, například CT. V poslední době se podařilo algoritmům pomocí skenů z CT detekovat, zda má pacient COVID-19.

První výsledky navíc naznačují, že byl schopný rozeznat zápal plic způsobený novým typem koronaviru oproti zápalům z jiných příčin. Jenže samotná povaha umělé inteligence naučené na velkém množstvím případů může také znamenat klíčový kámen úrazu.

mark-zuckerberg-facebook3

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Foto: Facebook

Implementace umělé inteligence do rekonstrukcí obrazů skrývá nezanedbatelné nebezpečí, poněvadž systém naučený tisícovkami případů může zcela ignorovat abnormalitu, která se vyskytuje jen vzácně. Tudíž ji nepozná, nebo cíleně skryje jako chybu,“ uvedl pro CzechCrunch radiolog Marek Mechl z Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno. Doplnil, že s takovými závěry už přišla i odborná literatura.

Na první pohled tak jde o podobný princip jako v případě vylepšení libovolného obrázku s malým rozlišením do velkého – tedy činnost, na níž je umělá inteligence používána už nějakou dobu, a to například při vylepšování starých videoher. Jak ale píše magazín The Verge, výstupy z takových modelů nebývají ideální a lidé stejně musí zkontrolovat, jestli model obrázky převedl správně. Nesprávně dotvořený sken lidských orgánů by byl pochopitelně zásadnějším problémem než špatná textura ve videohře.

prvok-vltava-min

Přečtěte si takéPrvok se už vznáší na hladině Vltavy. Češi postavili první plovoucí dům z 3D tiskárny na světě

Výzkumníci z týmu fastMRI jsou ale optimističtí a tvrdí, že nesprávné převedení nehrozí, protože model je postavený na kompletních datech. „Představte si, že vezmete jen 250 dílků ze skládačky o 1 000 dílcích a výsledný obrázek nejen že odhadnete, ale jste schopni ho vykreslit zcela přesně,“ říká Facebook. K dispozici je navíc i kontrolní systém, který v průběhu vytváření finálního skenu kontroluje, zda vše, co fastMRI vykresluje, je vůbec fyzicky možné.

Citlivá zdravotní data v rukou Facebooku

V současné době se systém zaměřuje hlavně na magnetické rezonance kolene, jehož skutečné snímky pocházely z anonymního a veřejného setu dat. Tam se ale pochopitelně snahy nezastavují a v další fázi chce výzkumný tým ukázat, že fastMRI funguje stejně dobře i na jakýchkoliv jiných orgánech, nejprve mozku. Všechny materiály, modely i výsledný kód je navíc veřejný, takže společně s vědci a Facebookem se do bádání může zapojit kdokoliv.

fastmri_fb

Technologie od Facebooku dokáže doplnit skeny magnetické rezonance

Foto: Facebook

Jenže právě zapojení Facebooku vzbuzuje i do jisté míry oprávněné obavy. Zuckerbergova firma má na kontě již nespočet skandálů s únikem dat a hlavně jejich využíváním pro reklamní účely. Už dnes o každém z nás ví nejen, kdo jsme, ale i jak se každý den chováme, co děláme a co, kdy a kde nakupujeme. Nyní má jeho technologie mít přímý přístup k citlivým medicínským datům.

Zároveň už nyní firma otevřeně na svém webu vybízí ke spolupráci farmaceutické firmy a nabízí příležitosti v propagaci léků (pravděpodobně spolu tyto dvě věci nesouvisí). Ovšem i na vyřešení tohoto problému je ještě čas – do reálného provozu se fastMRI nedostane dřív než v horizontu několika let.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.